15.10.18

Vladimír Barák: S biosenzory jednou předpovíme i alzheimera

Časopis TÝDEN pokračuje v seriálu Česká věda zblízka, v němž ve spolupráci s Akademií věd ČR představuje nejvýznamnější tuzemské vědce. Druhým v pořadí je ředitel Ústavu fotoniky a elektroniky Jiří Homola. „To, co vnímáme a prožíváme jako nemoc, má i svůj obraz na molekulární úrovni. Sledování této úrovně je důležité, abychom mohli pochopit, jak vznikají a rozvíjejí se různé druhy chorob.“

Z rozhovoru v časopisu TÝDEN vybíráme:

Zmínil jste karcinomy. Jeden z vašich projektů se zabývá rakovinou krevních buněk, leukémií. Můžeme v této oblasti očekávat nějaké zásadní odhalení?
Na tomto projektu spolupracujeme s Ústavem hematologie a krevní transfuze už více než desetiletí. Společnými silami se věnujeme skupině chorob souhrnně označovaných jako myelodysplastický syndrom, což je onemocnění krvetvorby. V pozdní fázi může tento syndrom přejít do akutní myeloidní leukémie. Naše nedávné experimenty ukázaly, že tato biosenzorická technologie dává možnost rozlišit pacienty v různých skupinách zmíněného syndromu podle určitých molekulárních biomarkerů a jejich interakcí. Věříme, že v budoucnosti se biosenzory stanou součástí diagnostických technologií a metod, které lékařům umožní efektivně stanovit přesné stadium nemoci, a lékař bude moci zvolit optimální terapii.(...)

Takže jednou, v budoucnu, se dočkáme domácího „leukémiometru“?

Zařízení, která pacientům umožní průběžně monitorovat jejich zdravotní stav, jsou určitě velkým tématem. Nejen proto, že takové domácí zařízení nemocné pacienty zbaví povinnosti docházet k lékaři a stresu s tím spojeného nebo sníží zatížení zdravotnického systému. Takové zařízení by nás také mohlo včas varovat, pokud by se po úspěšné léčbě nemoc vrátila. Diagnostické zařízení propojené s databází lékaři umožní dozvědět se on-line, v jakém stavu je jeho pacient, a případně ho pozvat k detailnímu vyšetření.






Žádné komentáře:

Okomentovat