18.10.18

Platy učitelů v meziválečném Československu

V období meziválečného Československa je zapotřebí rozlišovat mezi učiteli tzv. národních škol (obecné a měšťanské školy, které odpovídají současné základní škole), kteří neměli vysokoškolské vzdělání, a středoškolskými profesory, kteří byli absolventy vysoké školy.

Plat učitelů národních škol se skládal z těchto položek:
  • služné obdoba dnešní tarifní části platu)
  • činovné (příplatek podle lokalizace školy a ocenění náročnosti práce na konkrétní škole; obecně platilo pravidlo: čím větší obec/město, tím vyšší příplatek)
  • výchovné (přídavky na nezaopatřené děti - nezaopatřené bylo dítě mladší 18 let; pokud žák studoval na veřejné střední škole, pak bylo výchovné vypláceno max. do jeho 21 let; pokud studoval i na veřejné vysoké škole, pak max. do jeho 24 let - u obou případů byl nutný řádný prospěch - v praxi student nesměl propadat, resp. musel řádně skládat předepsané zkoušky)
  • služební a ředitelské příplatky
Po ukončení učitelského ústavu pobíral tzv. učitelský čekatel na obecné škole po tři roky plat 9 760 až 12 300 Kč ročně (podle umístění školy). Po získání tzv. definitivy po třech letech byli učitelé rozřazeni do 11 platových stupňů s automatickým postupem po třech letech. Služné na obecných školách se pohybovalo od 9 000 do 27 600 Kč ročně, na měšťanských školách bylo o 780 až 1 080 Kč vyšší. Činovné představovalo dalších 2 640 až 4 800 Kč ročně navíc. Výchovné na jedno nezaopatřené dítě bylo 1 800 Kč ročně, při více dětech 3 000 Kč ročně. Pro srovnání: dělník pobíral cca 350 Kč měsíčně, nižší úředník měl plat cca 750 až 1 500 Kč měsíčně + činovné, nižší armádní důstojník 850 až 1450 Kč měsíčně + činovné.

Důležité bylo pro učitele získání definitivy, což by se dalo přirovnat k dnešní smlouvě na dobu neurčitou, která byla vázána na konkrétní pracovní místo v konkrétní škole. Do té doby totiž mohl být učitel přeložen na školu jinou, a to po celé ČSR. Nesmíme zapomínat na fakt, že učitelé byli pravidelně hodnoceni školními inspektory a hodnotila se nejenom pedagogická práce, ale také např. péče o školní sbírky či činnost mimo školu, dokonce i soukromý život (zda učitel např. mimomanželským poměrem nepůsobí místní skandál).

Údaje o platech jsou čerpány z trilogie Kárník Zdeněk: České země v éře První republiky. Praha 2002-2003

Mgr. Magdaléna Šustová
vedoucí Odd. dějin školství
Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského
www.npmk.cz

Související článek v Učitelských novinách: Učitel před osmdesáti roky

1 komentář:

V. řekl(a)...

Ne že by to nešlo rychle spočítat, ale uvádět při srovnání platů na jedné straně roční příjem a na druhé straně měsíční, je "poněkud nevhodné"...

Okomentovat