15.10.18

Michal Šedivka: Reakce na článek „Seznam nejhorších středních škol“ v deníku MF DNES ze dne 26. 9. 2018

Kdo si přečetl článek s názvem „Seznam nejhorších středních škol“, ten se musel okamžitě zarazit o jaké školy se jedná a jaké je kritérium pro hodnocení těchto škol. Soudný pedagog a rodič musel být s tímto článkem a s takto podanými informacemi zděšen.


V době, kdy se hovoří o změně systému státních maturit, o tom zda vykonávat státní maturitu z matematiky u všech maturitních oborů studia, je to účelově a zkresleně napsaný článek bez znalosti problematiky ve školství. Poškodil práci všech pracovníků škol, kteří připravují studenty na jejich první vstup do života. Státní maturity jsou špatně nastavený systém, který upřednostňuje všeobecné vzdělávání na úkor odborného a nehovoří vůbec o tom, jak se žáci po studiu uplatní v životě. Naši předkové dnešních neúspěšných maturantů skládali maturity především z odborných předmětů a z méně náročného všeobecně vzdělávacího základu, který byl popsán v učebních osnovách. Dnes tito lidé úspěšně vykonávají technické a ekonomické funkce v průmyslu i v obchodu. Ale z našich maturantů jsou nekvalifikovaní absolventu ZŠ, kteří neumějí řešit matematické úlohy nebo nezvládnou zkoušku z cizího jazyka, ani jako absolventi gymnázia.

Existuje nepřímá úměra mezi neúspěšností maturantů a počtem hodin všeobecného vzdělávání. Jestliže vezmeme, že na gymnáziích je 100% všeobecného vzdělávání, potom u lyceí je to 75%, u odborných škol je to necelých 50% a u nástavbového 2letého studia je to dokonce jenom 25%. Je tedy vůbec možné, aby žáci s rozdílným všeobecným vzděláváním byli zkoušeni podle jednoho modelu maturitní zkoušky. Výsledkem tohoto systému jsou ročně tisíce žáků, kteří končí čtyřleté studium bez jakékoliv kvalifikace. Jedná se o osudu tisíců mladých lidí bez vzdělání a tisíců jejich rodin, na které tento systém má dopad. V článku se hodnotí školy pouze podle jediného kritéria a tou je státní část maturitní zkoušky. Důležitější by bylo hodnotit školy podle přidané hodnoty a tj. rozdílu mezi hodnotou vstupu a hodnotou výstupu ze školy.

Opačná situace je u profilové části maturitní zkoušky, která se vykonává podle odbornosti a je pro budoucí uplatnění studenta zásadní. Vychází z profilu absolventa a národní soustavy povolání. Výběr pracovních činností a kompetencí absolventa si nevytváří škola sama, ale vychází z požadavku trhu práce. Žáci po vykonání státní maturity (společné části maturitní zkoušky) ještě vykonávají další zkoušky - praktickou zkoušku z odborných předmětů nebo odborného výcviku a k tomu mají teoretické zkoušky z odborných předmětů vyučovaných v daném oboru studia.

Takže místo toho, aby naše školství vytvářelo kvalifikované pracovníky schopné se adaptovat na současný trh práce, tak školství produkuje množství neúspěšných mladých lidí, kteří neuspějí u některé čísti státní maturity.

Tento systém, vzhledem k podílu všeobecného a odborného vzdělávání u nástavbového studia (pouze 25% všeobecného vzdělávání) zbavuje možnosti doplnit si maturitní vzdělání absolventy odborné školy. Jistě každá specializovaná firma upřednostní při přijímání nových pracovníků do zaměstnání absolventa s odborným vzděláním např. vyučeného v oboru a s odbornou maturitou než absolventa gymnázia. Navíc absolventi gymnázií, i podprůměrní, jdou raději na vysokou školu, protože počet vysokých škol je v současné době skoro neomezený. Stále se zvyšující potřeby společnosti na flexibilní a adaptabilní pracovní sílu nemohou být naplněny, protože uchazeči – např. do řad policie - mají obavy z neúspěšného absolvování studia resp. státní maturity.

Při zavádění státních maturit se vždy zdůrazňovalo, že úspěšnost studentů u společné části maturitní zkoušky nebude kritériem hodnocení úspěšnosti škol a po pár letech je tu mapa „nejhorších“ středních škol. Tato mapa znevažuje poctivou práci všech pedagogických pracovníků, kteří zodpovědně připravují žáky k úspěšnému vstupu do života, kde tento úkol je v současné společnosti stále náročnější, protože každý, kdo chodil do školy, školství rozumí. Paní redaktorka Radka Hrdinová zřejmě chodila do školy a má pocit, že školství rozumí.

Michal Šedivka
ředitel SŠ automobilní Holice


Poznámka redakce: Článek byl publikován i na iDNES.cz.

40 komentářů:

Simona CARCY řekl(a)...

Je tedy vůbec možné, aby žáci s rozdílným všeobecným vzděláváním byli zkoušeni podle jednoho modelu maturitní zkoušky?

Odpověď je a není jednoduchá. Na jednu stranu - v běžeckém závodě je lhostejno, jakou tréninkovou dotaci jste absorbovali. Rozhodující je, zda v kontrolním kvalifikačním závodě splním nějaký limit. Takové běžecké cut-off score.
Na druhou stranu se na střední vzdělávání dá hledět i širším prizmatem sportovní analogie. Ućňáky s maturitou jsou například takový překážkový běh, zatímco gymnázia jsou převážně pro sprintery. Každá disciplína si žádá svůj trénink, své tréninkové dotace. Přesto mohou atleti v obou disciplínách běžet na jednom mistrovství republiky, na společné maturitě. Jen by bylo na místě, aby byla zohledněna specifika těchto disciplín. Kdysi existovala dvoúrovňová státní maturita.
Bylo by dobré se k "oborově členěné" státní maturitě vrátit a kvůli předchozím chybným politickým rozhodnutím nevylévat vaničku i s dítětem.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

Na jednu stranu - v běžeckém závodě je lhostejno, jakou tréninkovou dotaci jste absorbovali. Rozhodující je, zda v kontrolním kvalifikačním závodě splním nějaký limit.

Ale běžecké závody nikomu nenutíme. Státní maturitu a její limity ano.

Simona CARCY řekl(a)...

Ale no tak, pane Sotoláři, tohle nemáte zapotřebí. Chytat za slovíčka v analogii je podpásovka. Já vám tedy tu analogii rozšířím. Když se stanete členem oddílu sprinterů Žlutá hvězda, automaticky pro vás platí cíl splnit kvalifikaci pro mistrovství republiky. To víte dopředu, když tam lezete.
A když vlezete do nejhorší školy ze seznamu v kdysi slušnejch novinách, víte taky do čeho jdete. Víte, že se tam maturuje, ale nikdo vás k tomu nenutí. To je lež.
Vůbec maturovat nemusíte. Jen pak nemáte maturitu.

Petr řekl(a)...

Jen malá poznámečka k nástavbovému studiu.
Asi před dvěma roky jsem měl takovou řeč s ředitelem jedné odborné školy, kdy absence žáků na nástavbě byla obrovská. On mi vysvětloval, že žáci do školy nechodí proto, že mají zaměstnání nebo brigády, protože mají všichni výuční list. Do školy chodí velmi sporadicky, na konci každého pololetí nejsou klasifikováni, což jim nevadí. Škola to řeší zkouškami na doplnění klasifikace. Žáci to nějak tzv. "ušmoulí" a postupují dál. K maturitě škola nepustí jen ty největší lemply a ten zbytek to jde tzv. "zkusit" (podle vzoru, zkouška je od toho, aby se zkusila) :-)
No a výsledek je zřejmý na mapě těch "super" škol :-)
ČŠI dala v těch případech doporučení zřizovatelům, aby zrušili ty neúspěšné obory (většinou nástavby) a tím to zmrzlo. Soukromý zřizovatelé si stejně udělají co chtějí a kraje možná požádají o výmaz. Píšu možná.
Jinak ještě snad poznámka ke státní MZ, kde jsem matematiku sledoval od jejího začátku. Pokud nedokáže některý ze zájemců o vykonání MZ splnit matematiku na její minimum, pak se divím, že vůbec absolvoval základní školu. Velkou řadu úloh vyřeší dvojkař ze základní školy. Pokud to není dvojkař z "Horní Dolní", kde žáci "studují za jelita a jitrnice" :-)
PetrK

Radek Sárközi řekl(a)...

Ten žebříček byl nekorektní už proto, že chyběla data za opravné termíny v září. Divím se, že ČŠI něco takového pustila ven... Nebo šlo o záměr?

poste.restante řekl(a)...

Takto předvedená data a "doporučení" jsou jen dalším v řadě argumentů o zbytečnosti a neúčelnosti ČŠI.
Například obor Podnikání, který má vysokou "úmrtnost" u maturit je přece typickým oborem nástavbového studia pro absolventy učebních oborů bez maturity. Člověk nemusí být expert, aby tušil, jak úspěšní asi takoví maturanti budou.
Navíc jde o obor, který je často nabízen pro dálkové a distanční vzdělávání.
Přeloženo: Čtyřicátníci a starší, kteří z nějakých důvodů potřebují maturitu, anebo neúspěšní dvacátníci, kteří nezvládli odmaturovat ani v době, kdy jim bylo -náct, se přihlásí na tento obor. Často na soukromé škole, kde si myslí, že když zaplatí školné, tak mají "nárok".

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

Vůbec maturovat nemusíte. Jen pak nemáte maturitu.

Lépe bych to neřekl. A na jeřábu podle skal, si průmyslník zatleskal.

Tajný Učitel řekl(a)...

S. Carcy, státní maturitu nikomu nenutíme, akorát není mnoho míst, kde vám bez ní dají dobrou práci, resp. práci, kterou za dobrou považujete.

krtek řekl(a)...

A, Tajný, čo si predstavujete pod tým "dobrá práce"?
---
Já si vždycky vzpomenu na Hlaváčka s Trachtou, jak sedí na židli a přemýšlejí nad pachatelem. A otec Hlaváček to komentuje: "Dobře si náš chlapec vybral, sedí v teple, nepředře se."

Josef Zemek řekl(a)...

V Opavě to však přesně koresponduje a bohužel rodičům je to jedno. Rodiče se chtějí jen děcek zbavit na část dne. Ve výsledku se vůbec nic neděje a vše jede v zaběhaných kolejích. Nikdo to nebude řešit.

Petr řekl(a)...

Takto předvedená data a "doporučení" jsou jen dalším v řadě argumentů o zbytečnosti a neúčelnosti ČŠI.

Ještě malá poznámečka. Pokud se jedná o soukromé školy a ČŠI tam vykonala inspekci, mohla jim do IZ napsat, že pro účely dotací je škola hodnocena podprůměrně a tím pádem kraj jim dá pouze 60% z 90% dotací. To už by asi soukromé školy trochu potrestalo.
Jinak ČŠI je organizací přímo řízenou MŠMT, podobně jako CERMAT. Že by MŠMT bylo zbytečné a fungovalo neúčelně? Možná ano, možná ne :-).

K T.U.: onehdy jsem měl na střeše klempíře (bez maturity) a bral (prý ze známosti) 500Kč/hod.
Ač jsem dělal co jsem dělal, nikoho levnějšího jsem nesehnal. Přesněji řečeno krom tohoto jsem vůbec nikoho nesehnal. Na celou střechu za 300 litrů by šli všichni, na opravu za 20 litrů je tenhle. Nevím, kolik se dnes bere na hoďku doučování :-)
PetrK

Josef Soukal řekl(a)...

Myslel jsem si původně, že střední školy zřizujeme hlavně kvůli vzdělání žáků, nikoli kvůli tomu, aby měli maturitu všichni, kdo chtějí lepší práci.

Vladimír Stanzel řekl(a)...

"...akorát není mnoho míst, kde vám bez ní dají dobrou práci, resp. práci, kterou za dobrou považujete." - to závisí jen a pouze na onom jednotlivci. Jak uvádí pan Petr - řemeslníci jsou dnes placeni královsky a maturitu nepotřebují. Loni mi kompletně rekonstruovali elektrické rozvody v přízemí domku - majitele firmy ("jen" vyučeného, ale prvotřídního fachmana, na kterého byla radost se při práci dívat) jsem musel několik měsíců nahánět, abych mu mohl zaplatit (stalo se tak až půl roku po ukončení prací) - pro něj to byla směšně malá zakázka (a to žiji na maloměstě), kterou ve firemním obratu ani nepocítil; pro mě tři měsíční platy.
Tím rozhodně neříkám, že máme hnát mladé do učení, právě naopak! (Koneckonců s maturitou si můžete udělat několik výučních listů, opačně to jde stěží.) Ale na řemeslu není nic špatného, jen se dnes málokomu chce pracovat manuálně.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

A víte určitě, že Krajníci a Průmyslníci tlačí na lajnu právě proto, abychom měli více královsky placených řemeslníků bez maturity? A berte moji otázku jako otázku.

poste.restante řekl(a)...

A víte určitě, pane Sotoláři, že EDUIN a ostatní neziskovky, všichni odpůrci státních maturit a jednotných přijímaček tlačí na to, aby lajna nebyla právě proto, abychom měli více královsky placených maturantů?
A moji otázku nemusíte brát jako otázku. :-)

poste.restante řekl(a)...

Celá tahle debata je pořád o jednom jediném.
Buďto chceme, aby maturita a vlastně vůbec středoškolské vzdělání něco garantovaly a pak se bavme o tom, co má být garantováno a proč, anebo žádnou garanci nechceme a pak ji ani mít nebudeme.

Mně už to začíná být docela jedno.
O vlastní děti se postarám a čím blbější budou ti ostatní, tím lépe pro mé potomky, protože budou mít menší konkurenci.
Na přední místo kladu jazykové vzdělání, takže pokud tu začne být k nežití, svět je velký...

poste.restante řekl(a)...

Pokud se jedná o soukromé školy a ČŠI tam vykonala inspekci, mohla jim do IZ napsat, že pro účely dotací je škola hodnocena podprůměrně a tím pádem kraj jim dá pouze 60% z 90% dotací.
Ale jistě. A udělala to?
Článek právě o tomhle není.
Já netvrdím, že ČŠI je úplně zbytečná. Ale právě ta v článku uváděná "doporučení" jsou úplně mimo mísu a svědčí spíše o nepochopení reality, anebo o záměrném "lhaní si do kapsy".
A jsou tedy argumentem proti ČŠI, jak uvádím.
Např.: Jen v ojedinělých případech bylo součástí sebehodnocení přijímací řízení, metody a formy výuky, či fluktuace žáků během studia.
Probůh, vždyť přece všichni víme, že až na gymnázia bere každá škola každého, kdo se umí podepsat.
Tak jaké hodnocení přijímacího řízení?
Anebo jak má asi škola ovlivnit "fluktuaci žáků"?

Eva Adamová řekl(a)...

Já jen přidám poznámku k těm nástavbovým oborům. Školy z nich dobrých dvacet let, kdy si hafo starších docela inteligentních lidí dodělávalo maturitu potřebnou k zaměstnání, dobře žily, a to zejména ty soukromé. Dnes na ně tytéž školy doplácejí mizernou maturitní úspěšností, malou naplněností a rizikem, že se objeví jejich jméno v podobných článcích. Solidního pětatřicátníka či čtyřicátníka, který není úplně hloupý, už na nich mezi studenty nenajdete. Ten už si maturitu dávno dodělal. A všechno trošku solidní pod třicet už má maturitu z denního studia. "Studenti", kteří dnes nástavbové maturitní obory absolvují či spíše občas navštěvují, jsou bývalí skoropropadlíci ze základek, kteří na maturitu neměli, nemají a nikdy mít nebudou, ať státní či nestátní, chceme-li tomu tedy i do budoucna říkat maturita.

Nicka Pytlik řekl(a)...

čím blbější budou ti ostatní, tím lépe pro mé potomky

A takhle zřejmě uvažují právě ti, kteří soustavně a cíleně likvidují někdejší kvalitu zdejšího vzdělávacího systému. Jakože inkluze, nárok na úspěch, vlastní tempo, autonomie, jen zábava, rozklíčované kompetence a zázračné metódy především. A na zaopatřování hlupáků všelijakými kurzy osobního růstu a výchovami nevýchovou se tak krásně čerpá a čerpá... a čerpá. Bez hlupáků a nevzdělanců se odborníci na vzdělání, konzultanti a auditoři v té dnešní překotně měnící se době neobejdou. Homo sapiens je kopne do zadku, totiž.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

pak se bavme o tom, co má být garantováno a proč,

Už aby!

Ale obhájci SM se vlastně bavit nechtějí. Jakmile se někdo začne "bavit", je ihned okřikován jako zpochybňovač nejen SM, ale vzdělávání vůbec. Obhájcům SM stačí, že gymnazista a kosmetička mohou s maturitou na VŠ, a proto musí oba stejně rozebrat Máchu, napsat slohovku a spočítat čepičku. Pro obhájce SM je vždy důležitější ta "certifikační" stejnost před jejím smyslem a obsahem SM.

Josef Soukal řekl(a)...

Je to přesně naopak. Nediskutovalo se, když byla zaváděna maturita pro kosmetičky, nediskutovalo se, když počet maturantů rostl násobně. A o smyslu vzdělání zde hovoří hlavně či výhradně obhájci SM.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

A o smyslu vzdělání zde hovoří hlavně či výhradně obhájci SM,

protože smyslem vzdělávání je složit SM. Bludný kruh.

poste.restante řekl(a)...

Pane Sotoláři, a chcete se Vy osobně bavit věcně?
Nebo jste se Vy sám už ocitl v bludném kruhu zbytečných útoků na "obhájce SM"?

Mimochodem, za zastánce SM se považuji také. Přesněji za obhájce principu maturity, jako státem garantované zkoušky.
Přesto si nejsem vědom, že bych kdy napsal či obhajoval cokoliv z toho, co jste uvedl ve svých příspěvcích výše.
Například systematicky prosazuji dvě maturitní úrovně. A vlastně mi ani nikdy nešlo o to, abychom obě tyto závěrečné zkoušky nazývali "maturita".

Jakou tedy vlastně chcete maturitu Vy, pokud pro Vás není důležitý její "certifikační charakter"?
Tu individuální a školní?

Josef Soukal řekl(a)...

Zdeňku, zkus zalovit v tom, co o maturitě opakovaně píšu. Další podpásovka z tvé strany.

Nicka Pytlik řekl(a)...

maturity, jako státem garantované zkoušky

Což ovšem nemusí být zkouška centrální.
Postačilo by, kdyby u maturitní zkoušky byla ta garance státu uplatněna prostřednictvím předsedy maturitní komise. To by snad nemusel být až takový problém.

krtek řekl(a)...

To by ale předseda musel sedět u každé zkoušky a rozumět každému předmětu - kolikrát jsem slyšel dotyčného mluvit, plynule, ale dostal za 5, nebo za 4, protože mluvil z cesty.
Rozumím tomu, že zodpovědnost předsedy je důležitá, ale byly tu příklady škol, kde předseda odmítl, ČŠI dlouho šetřila a nařízeno bylo opakování jedné zkoušky.
V tomto směru mám v testy větší důvěru než v systém 90. let.

Nicka Pytlik řekl(a)...

To by ale předseda musel sedět u každé zkoušky a rozumět každému předmětu

Za pytliků předsedování se u každé zkoušky sedávalo a předmětům na úrovni střední školy se rozumívávalo. Ale doba se evidentně mění, a jedno, jestli překotně.

poste.restante řekl(a)...

Což ovšem nemusí být zkouška centrální.
Jistěže nemusí.
Ovšem bylo by asi také dobré si vyjasnit, co je to "centrální zkouška".
Byly takové jednotně zadávaná a rozhlasem vyhlašovaná témata písemných prací? Řekl bych, že ano.

Spolu s krtkem si nemyslím, že jen samotný předseda je onou garancí.
A že to bez určité formy ingerence státu nepůjde, o tom jsme se mohli přesvědčit naživo.

Ono je opravdu moc velký rozdíl, když maturovalo pár procent, nebo nějakých deset, patnáct procent populačního ročníku, a když dnes "očekáváme" totéž od 60 %.

Ale klidně se můžeme bavit o tom, jaké znalosti a jakým způsobem mají být ověřovány. Všichni chápeme, že třeba testy nejsou všespasitelné a mají i četné nevýhody.
Ale mají i své výhody.
A pokud chce někdo věcně a objektivně o podstatě a formě (státních) maturit diskutovat, neměl by to zpochybňovat jen proto, že se mu to nelíbí.

Josef Soukal řekl(a)...

Za pytliků předsedování se u každé zkoušky sedávalo a předmětům na úrovni střední školy se rozumívávalo.

Myslím, že to tak nebylo. Ono i třeba rozdávání kartousovských rozumů v TV vypadá někdy moc pěkně, že to jsou většinou ptákoviny většina nepozná. Už proto, že tam chybí zkoušející, aby snaživce opravil.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Myslím, že to tak nebylo.

Bylo, pane Soukale, bylo. Vy myslíte, pytlici vědí.
A i kdyby se bývalo nerozumělo úplně všemu, stačilo sledovat obličej zkoušeného a především přísedícího. Zejména pak jeho oči. Na to stačí pár let běžného učitelování.
Slovanofilní pytlici si u cizích jazyků, kde zvládají tak akorát 'háuár júú' a 'ví du mir, zó ich dir', zaznamenávali svoje tipy klasifikace. Věřte nevěřte, ale jen podle změn velikosti zorniček přísedícího se trefovali až nečekaně přesně. Věřte ale pytlikům...

Jiří Kostečka řekl(a)...

Milí Pytlici,

jsme se asi stejného věku, takže se Vás - zcela neútočně - ptám:

- Vy jste opravdu v minulém systému nezažil maturitní zkoušku, ve které se přidávalo "s přihlédnutím", až se hory zelenaly - ačkoli se už přihlížet k celkovému profilu nesmělo?
- Vy jste opravdu nezažil coby předseda maturitní komise totální zářez maturanta, který vyučujícího celé čtyři roky štval a ten mu to pak vrátil i s úroky? A Vás pak při Vašem protestu domorodí členové komise nepřehlasovali suše 4:1?
- Vy jste opravdu nezažil maturanty, kteří nějakou záhadou napsali maturitní sloh z češtiny za dvě, na ústní se pak naprosto vykvákli a dávali ostentativně najevo přímo během ústní zkoušky, že hůř než za čtyři podle předpisu dostat nemohou?
- Vy jste opravdu nezaznamenal zvykové právo, podle nějž bylo "morální povinností třídního" hlasovat ve prospěch jasného pětkaře, ačkoli v daném předmětu nebyl třídní aprobován?
- Vy jste opravdu nezažil případy, kdy si na kafíčko odskočili hned tři členové maturitní komise, takže zkouška byla neplatná, leč nic se nestalo a jelo se dál močálem černým kol bílých skal?
- Vy jste opravdu nezaznamenal, že jednička na jedné škole by na jiné byla 2-3 a naopak?

Josef Soukal řekl(a)...

Dovolím si nadále myslet, že se Pytlici mýlí. Ne že by se před seriozním předsedou dalo zakrýt úplné neumětelství, ale jako předseda komise - byl jsem jím asi osmkrát - jsem mj. zažil zkoušející řekněme španělštiny (kterýžto jazyk je pro mne španělskou vesnicí), jak celou dobu zkoušky víceméně souhlasně pokyvovala hlavu a vypadala, že je s výkonem žáka velmi spokojena. Při hodnocení jsem pak s překvapením sledoval, jak zcela odlišně hodnotila výkon přísedící a jaké učitelské a školní motivace bezděčně v rámci diskuse vyšly najevo. A nevím, jak by si Pytlici poradili s tím, že na některých školách dnes maturitu z češtiny víceméně nacvičují - už v rámci výuky "naléhavě" doporučují žákům, kterých dvacet titulů ze školního seznamu si mají vybrat, a výuka literatury se pak omezuje na rozbor díla podle maturitního vzoru na textu, který se pak objeví u maturity. Pak se takový předseda maturitní komise může jen podivit, když náhodně zjistí, že dva žáci hovoří u stejného díla o naprosto stejných věcech a užívají totožné formulace. Prodávám, jak jsem koupil, mj. i v diskusích učitelů na FB.
Nehledě na to, že mi bylo dáno zažít předsedu maturitní komise, který se nerozpakoval přiznat, že hodnocení na jeho škole je u maturity o dva stupně vyšší než u nás a že u nich na škole si vedení umí zařídit, aby maturitní neúspěšnost byla minimální.

Tajný Učitel řekl(a)...

A nevím, jak by si Pytlici poradili s tím, že na některých školách dnes maturitu z češtiny víceméně nacvičují - už v rámci výuky "naléhavě" doporučují žákům, kterých dvacet titulů ze školního seznamu si mají vybrat, a výuka literatury se pak omezuje na rozbor díla podle maturitního vzoru na textu, který se pak objeví u maturity. Pak se takový předseda maturitní komise může jen podivit, když náhodně zjistí, že dva žáci hovoří u stejného díla o naprosto stejných věcech a užívají totožné formulace. Prodávám, jak jsem koupil, mj. i v diskusích učitelů na FB.

No toto a já myslel, že u nové maturity podvádět nelze a že smz nemá žádný vliv na výuku. A ono lze a má. No jo, evidence based je evidence based.

Josef Soukal řekl(a)...

Tajný, proč opět lžete? Kdo to tvrdil?
To, co jsem popsal, je samozřejmě záležitost UČITELŮ. Tyhle praktiky v žádných metodických pokynech nevyčtete, to je prostě slušně řečeno obcházení smyslu zkoušky, o smyslu výuky nemluvě.
Nevíte nic, nemáte argumenty, ale hádat se budete do skonání světa. Nemáte nic lepšího na práci než se snažit někoho a něco pomlouvat?

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

Jakou tedy vlastně chcete maturitu Vy, pokud pro Vás není důležitý její "certifikační charakter"?
Tu individuální a školní?

Z mých spíše drobných glos k maturitě musí být jasné, že jsem považoval, považuji a budu považovat (i díky této debatě) maturitu za zbytečnou, ať tu státní, či tu školní. Je to jen nostalgický relikt c. a k. vzdělávací minulosti. I kdyby byla pětistupňová.

poste.restante řekl(a)...

Je to jen nostalgický relikt c. a k. vzdělávací minulosti. I kdyby byla pětistupňová.
Tak fajn.
Nyní už tedy zbývá jen vymýtit tento "relikt" z kompletního zákonodárství, které staví na faktu, že maturitní zkouška je jistou garancí znalostí u takto certifikovaného jedince.

Já jsem klidně pro. Aspoň budu mít v dubnu až květnu víc volna a času na výuku. :-)

Pak by ale bylo férové říct to takhle naplno všem a říct (i vyčíslit), co to bude pro stát znamenat.

A nikoliv kopat do stožáru, který drží lano, po kterém kráčí provazochodec Arnoštek, abyste pak mohl vítězoslavně prohlásit: "Vidíte, já vám to říkal," až spadne a doláme si hřbet.
:-)

Nicka Pytlik řekl(a)...

se Pytlici mýlí

Je to málo pravděpodobné, ale možné. Pytlikům se už několikrát stalo, že se spletli.
Nejen u maturit už zažili za ta léta leccos. Přesto jsou přesvědeni, že ředitel školy a předseda maturitní komise jako 'lidé na svém místě' musejí být dostatečnými garanty státní záruky. Tedy v drtivé většině případů. Ne-li, není českému zkompetentňování pomoci.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

Arnoštkovi se nic moc nestalo. A stejné by to bylo i s maturitou. Dobrý příměr.

poste.restante řekl(a)...

No, co je to "nic moc", na to by asi byly různé pohledy.
Každopádně o Arnoštka pečovala sličná Anna a krátce mu polévku vařila také paní Kateřina.
Toho by asi všem těm, kdo na existenci maturitního certifikátu stavějí, poněkud nedostávalo.

Chcete udělat z maturity "společenskou událost", kde si žáci přijdou s učiteli popovídat?
Fajn. Já to respektuji.
Ale není úplně fér neříci ani slovo o důsledcích nějakého rozhodnutí a být v klídku jen proto, že tu práci bude muset odmakat někdo jiný.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Maturita ale vždycky společenskou událostí byla. A to velevýznamnou společenskou událostí. Už jen to, že se k ní maturanti dostavovali ve společenském oděvu. Jen u praktických maturit si směli sundat sako a vzít pracovní plášť. Třeba.
Důstojnou záležitostí bývala ta zkouška dospělosti. Pamatujete?
Oni už ani ty maturitní plesy nejsou to, co kdysi. Kultivovaná společenská a taneční zábava pro pedagogický sbor a rodiče maturantů je nahrazena přehlídkou estrádních čísel nevalné úrovně. Pytlici na tyto sebestředné taškařice přestali docházet, když vyšlo najevo, že na hlavním sále se za celý večer netancovalo v souhrnu ani celou hodinu. A maturitní večírky taky nestojí za nic...

Okomentovat