11.10.18

Česká věda zblízka: Mikroplasty jsou všude

Časopis TÝDEN startuje velký seriál, v němž ve spolupráci s Akademií věd ČR představuje přední tuzemské vědce. Prvním je ředitel Ústavu pro hydrodynamiku AV ČR Martin Pivokonský. Ten upozorňuje na neodpovědné zásahy do přírody: „Lidstvo změnilo strukturu krajiny, zamořilo všechny složky životního prostředí.“

Z rozhovoru Vladimíra Baráka s Martinem Pivokonským v časopisu TÝDEN vybíráme:

Může za vše člověk?
Bohužel ano. A v tomhle je mi vlastně provozovatelů úpraven vody trochu líto, protože všechno se hází na ně, přitom si za mnoho problémů můžeme my sami – naše společnost. Naše životní standardy a návyky vedou k postupné likvidaci životního prostředí a pak jsme to my, kteří zároveň po systému, jejž jsme sami stvořili, žádáme
nápravu. To ale nelze. V současnosti sklízíme plody dvousetleté činnosti lidí, která například zcela změnila strukturu české krajiny, toky energií, zamořili jsme prakticky všechny složky životního prostředí – půdu, vodu, ovzduší – neuvěřitelným množstvím nejrůznějších chemikálií a tak dále. To všechno se pak projeví na kvalitě životů nás samých.

Můžete uvést nějaký příklad?
Třeba mnohdy zcela nesmyslné meliorace (soubor různorodých opatření vedoucích ke zlepšení úrodnosti půd, pozn. red.) a regulace toků, které v konečném důsledku vedly nejen ke zrychlenému odtoku vody z krajiny, ale také ke značné ztrátě samočisticích schopností našich toků. Naše řeky jsme napřímili, koryta v lepším případě vysypali kamením, v tom horším pak vybetonovali. Zrušili jsme napojení řek a potoků na okolní krajinu. Kde jsou dnes nivy, kde jsou tůně? Odstrašujícím příkladem u nás je třeba řeka Cidlina. Ta pramení nad Jičínem a teče na Nový Bydžov a dále k Poděbradům, kde se vlévá do Labe. Ta byla zkrácena o dvanáct kilometrů, dnes jí prakticky vůbec neprotéká voda. V době povodní se naopak stává ničícím živlem. Nízký průtok a skutečnost, že teče převážně zemědělskou krajinou, má značný dopad na kvalitu její vody




1 komentář:

Nicka Pytlik řekl(a)...

Mikroplasty jsou všude

No konečně si někdo všimnul, že ne jen makro plasty našima rukama zaneřádily krajinu.
Včera dozorovali pytlici na devadesáti minutovém filmu o plastech v oceánech. Vzhledem k tomu, že prošli ti pytlíci mnohým politickým školením mužstva, čekali už jen, kdy se tam objeví americký prezident. Nakonec se dočkali, ale byli zklamáni. Obama tam ani nevyskočil z jím zachraňovaného, ale už nevratně mrtvého plejtváka obrovského.
A tak pytliky napadlo, že nás jednou zahubí plasty a filmy o nich.

Okomentovat