10.10.18

Anna Brzybohatá: Předškoláci už se učí programovat, pomáhá jim při tom včelka

Už ve školce se děti potkávají se základy informatiky. Podle nové koncepce chce ministerstvo školství budoucí generace naučit hlavně logicky uvažovat. Studentům proto nově pomáhají učebnice, na kterých spolupracovali odborníci v oblasti IT a nápovědu v nich najdou také učitelé.




Z článku v iDNES.cz vybíráme:

Po stolech jezdí blikající roboti, třídou zní údery na klávesnici a děti se učí první základy programovacího jazyka Scratch. Tak vypadá výuka na druhém stupni základní školy. „Ve třetí a páté třídě děti používají robotickou stavebnici, nejčastěji LEGO. Díky zadávání nejrůznějších základních, jednoduchých pokynů tím podporují rozvoj svého informativního myšlení,“ dodává Vaníček.

Programování začíná od základů, na kterých učitelé postupně staví. Pomyslnou cihlou je ve třídě Hany Šandové semafor. „Ten děti jednoduše naprogramují a pak každý pokračuje ve vylepšování podle svého tempa. Jak výuka postupuje začínáme využívat různé senzory pro datalogging a tím se nám propojuje informatika i do dalších přírodovědných oborů. Děti mají práci s těmito nástroji rády, protože ihned vidí výsledek své práce. Vidí něco, co reálně funguje a dokážou si tak informatiku spojit s něčím praktickým. To je pro ně obrovská motivace,“ dodává učitelka informatiky Hana Šandová.

3 komentáře:

Zdeněk Nutz řekl(a)...

Aha takže Scratch už je podle nich dokonce programovací jazyk! To bych rád věděl, co by dělali s těmi učebnicemi, do kterých opsali návody z internetu (kdo ví zda mají od firmy souhlas), kdyby nadace, která tu platformu na netu provozuje třeba krachla. Ha ha..... kam se poděl Baltík, Karel..

Říkají, že je to koncepce, a přitom to vypadá na antikoncepci. Neexistuje žádná návaznost na jiné předměty, neví se ani jakou bude mít jejich, jak říkají "zcela nový předmět" hodinovou dotaci. Důsledně se vyhýbají učení se práce s počítačem a jakékoliv aplikace s tím, že se práce s programy, které jsou už dnes považovány za standart, naučí v jiných předmětech. Jenže v jiných předmětech na to není čas, prostor ani kantoři, ani se ničím takovým v jejich nových RVP nepočítá (informace ověřena).

Takže o co tu vlastně jde? Zřejmě o ty peníze, které na to dostali z ESF. Zase se tu krade pod zástěrkou dobra??? Kdo schvaloval ten projekt a kolik to stálo a stojí?

Co když pilotování ukáže, že se podle toho učit nedá? Píší, že se to zavede a basta. Proč je těch 70 pilotních škol rozmístěno tak, že v některých krajích (Pardubický) není žádná?

Docela by mě zajímalo, kdo a jak na těch pilotních školách nyní vyučuje Základy ovládání počítačů jako Word, Excel, PowerPoint, Corel, Photoshop, Adobe Acrobat a další aplikace, bez kterých se v praxi dnes už nikdo neobejde. Myslím tím skutečně vyučuje. Včetně například hromadné korespondence, kontingenčních tabulek nebo skutečných multimediálních animovaných prezentací.

Některé "pracovní listy" jsem si už prohlížel. To opravdu autoři myslí vážně, že na to, abych dětem ukázal jak vypadá pixel, potřebuju pracovní list, když stačí zvětšit obrázek v libovolném grafickém editoru?

Kde je nějaká diskuse učitelů informatiky a dalších skutečných odborníků, kde se prezentují aktuální zkušenosti z pilotních škol?

To je otázek co?


Zuzana Š. řekl(a)...

Metodiku PRIM jsem právě začala používat ve výběrovém předmětu Programování na nižším gymnáziu. Mám odborné vzdělání (učitelství M-I na MFF UK Praha) a 20 let praxe. Projekty pro výuku programování pomocí prostředí scratch.mit.edu připravené v PRIM mi pomáhají, i když už s výukou v tomto prostředí mám předchozí praxi. Scratch mají děcka rádi, motivuje je k vymýšlení vlastních projektů. Časem přejdeme na Python a MIT App Inventor. Nepatříme mezi pilotní školy, ale výzvu pro zájemce o pilotování jsem zaznamenala - hledaly se prvostupňové základky.
Nechápu tu zlobu ve Vašem příspěvku, já práci pana Vaníčka a spol. oceňuji.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Pytlikům se množiny také tuze líbily.
Pokud Mája a Vilík naučí děti myslet, pak jen dobře. Škoda jen, že se pytlici nedožijí průmětu nového informatického myšlení do schopnosti žáků vystavět uchopitelnou strukturu textu s víceúrovňovou osnovou, stanovit pomocí spretšítu optimální způsob stříhání kartiček papíru a nebo poskládat třeba ve formátu svg barevný model rgb z jednotlivých segmentů bez překrývání. O relačních databázích už ani nemluvě.
A jak to mají s tou infoškou ve Finsku?

Okomentovat