4.9.18

Společnost oceňuje aktivní učitele, ale školy si je neumí udržet

Ve školách chybí několik tisíc učitelů a ročně jich více odchází, než do škol nastupuje. Ze škol neodchází pouze mladí učitelé, kteří svým odchodem řeší své existenční potíže, ale i ti nejzkušenější. Příkladem je zástupce ředitelky v ZŠ v Plané nad Lužnicí Bohuslav Hora, kterého je vidět takřka každý týden na vzdělávacích akcích, kde pomáhá svým kolegům smysluplně využívat technologie ve výuce. Vloni získal třetí místo v národním kole soutěže Global Teachers Prize a časopisem Forbes byl zařazen mezi osmnáctku inspirativních osobností.

Příští rok by Bohuslav Hora oslavil čtvrtstoletí za katedrou, ale nestane se tak. Učitelskou kariéru zakončuje jako učitel češtiny, dějepisu a zástupce ředitele v Základní škole v Plané nad Lužnicí ve chvíli, kdy ho odborná veřejnost uznala za jednoho z nejvíce progresivních pedagogů. Je jednou z vůdčích osobností iniciativy Trvalá obnova školy, v jejímž rámci si ředitelé pomáhají při proměně vnitřního klimatu školy, zavádění nových metod práce a při řízení změn ve vzdělávání. Stejně tak se angažuje i ve skupině Google Educators Group, sdružující napříč všemi předměty učitele, kteří se snaží smysluplně zavádět moderní technologie do výuky. Vloni získal třetí místo v soutěži Global Teachers Prize a letos jej redakce časopisu Forbes zařadila mezi 18 inspirativních osobností. Je taktéž spoluzakladatelem a členem vedení Učitelské platformy, která usiluje o kvalitativní změnu vzdělávání ve školách.

“Neodcházím ze školství, protože mě nebaví učit. Ani kvůli penězům. Odcházím kvůli systému, který je zkostnatělý a brání se zevnitř zlepšení,” uvádí odcházející učitel, který se nakonec rozhodl učit pár hodin týdně informatiku v ZŠ a MŠ Chraštice.

“Bohuslav Hora je bezesporu jednou z nejvíce inspirativní osobností, kterou lze v českých školách najít. Znají ho stovky učitelů ve všech regionech, mnohým z nich totiž pomáhal s řešením výukových problémů či s využíváním tabletů ve výuce. Odchod Bohuslava Hory naprosto jasně ukazuje, jak si školství, které navíc není v dobré kondici, nedokáže udržet zkušené učitele, které by tak nutně potřebovalo,” doplňuje Tamara Kováčová, která pro EDUin řídí projekt Otevřené vzdělávání.

9 komentářů:

Radek Sárközi řekl(a)...

A kam odchází?

Eva Adamová řekl(a)...

Moje hrubá mzda je po třiceti letech praxe ve školství i po loňském 15% navýšení jen opravdu velmi lehce nad dnes zvěřejněnou průměrnou mzdou za poslední čtvrtletí (31 851 Kč), takže se ani nedivím, že aktivní učitelé odcházejí, a to zejména ti mladší, kteří musí být pod onou průměrnou mzdou.

Nicka Pytlik řekl(a)...

aktivní učitelé odcházejí

... natož aby přicházeli.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

školství, které navíc není v dobré kondici, nedokáže udržet zkušené učitele, které by tak nutně potřebovalo,” doplňuje Tamara Kováčová, která pro EDUin řídí projekt Otevřené vzdělávání.

A co tak projekt EDUin vrací učitele do vzdělávání.

Nicka Pytlik řekl(a)...

projekt EDUin vrací učitele do vzdělávání

A pak audit jeho prokazatelných výsledků.

Ivo Mádr řekl(a)...

Každému kantorovi přeji takový plat, aby dosáhl na hypotéku a jeho plat se přiblížil aspoň průměrnému platu ozbrojených složek. Přeji kantorům výsluhu, příspěvek na bydlení,...Vždyť jsou to vysokoškolsky vzdělaní lidé.

Jiří Kostečka řekl(a)...

S panem Sotolářem místy nesouhlasím, ale jedno mu nelze upřít: tah na bránu a schopnost konkrétně tnout do živého. V souvislosti s tímto jeho případným komentářem nelze než potvrdit a zdůraznit tvrdou, jakkoli leckomu nemilou pravdou: bez většinového konsensu a následné aktivity praktikujících učitelů se ještě žádná školská reforma nikdy nezdařila. Pamětníci mé generace si jistě vybaví všechny ty ZOPy a ZVOPy, adorizaci skupinového vyučování (běda když ji za přítomnosti ČŠI učitel alespoň 15 minut nepředvedl, lhostejno, že v dané didaktické situaci působila jako pěst na oko), absolutizaci projektového vyučování (bez ohledu na to, že se nehodí vždy a všude), vyhánění frontální výuky z hodin (bez ohledu na to, že v rukou dobrého učitele a při přiměřeném užití šetří čas a dokáže být zajímavá) aj. aj.

Samu myšlenku i první koncept státní maturity podporovalo 80 % češtinářů - co z ní svými tlaky udělali samozvaní aktivisté, obecně prospěšné společnosti a někteří ministři, je věc zcela jiná.

A dovolím si přihřát i vlastní polívčičku: Opakovaně jsem v minulosti varoval, že učitelé sice kvůli svým mizerným platům nesáhnou nikdy k tvrdé stávce, zahrnující zablokování vysvědčení z 9. tříd ZŠ, maturit nebo přijímacích zkoušek na SŠ, ale že svůj protest vyjádří jinak: tiše a plíživou cestou - odchodem ZE školství a nenastoupením DO školství. Ostatně k takové předpovědi není třeba věšteckého nadání. Trvalo to dvacet let, ale stalo se. A ejhle: pokřik druhdy tak halasný, že totiž učitelé si berou děti za rukojmí, dnes nějak nenastává; logicky: kdo by mohl vyčítat důchodcům, že už masově nepřesluhují, či absolventům pedagogických oborů, že jdou hned po fakultě mimo školství za plat o 10 000 Kč i více vyšší?

Ovšem ještě pořád situace nedospěla do NAPROSTO kritického stadia. Ještě pořád alespoň někteří důchodci přesluhují nebo po letech pauzy na penzi ad hoc zaskakují. Teprve až se učitelská profese u nás ZCELA vylidní a žáky skutečně nebude mít kdo učit (leda školníci), začne se snad konečně něco dít. Další odsunutí platového přírůstku až na leden 2019 ukazuje, že stát znovu a znovu zkouší, co všechno kantoři vydrží. No... hodně. Ale ukazuje se, že ne úplně všechno. (Kéž bych měl pravdu.)

Před rokem jsem se sešel po 35 letech s kolegyní, s níž jsem učil na jednom pražském gymnáziu v 80. letech. K prvnímu skutečnému, byť i tak nedostatečnému zvýšení platů jen utrousila: "No, tak jsem se rok před důchodem čehosi dočkala." A dodala něco hodně nespisovného na adresu státu.

Tři generace učitelů zde živořily, a nikoho to nezajímalo. Teď už živořit nechtějí. Bude to někoho z vlivných KONEČNĚ zajímat?

Ivo Mádr řekl(a)...

Pane Kostečka, souhlasím. Je však třeba připomenout, že k degradaci učitelského povolání došlo již po roce 1948.
Nalákat dnes nové mladé kantory do škol lze pouze penězi. Na tzv."poslání" dnes již nikdo neslyší.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Na tzv."poslání" dnes již nikdo neslyší.

Ono to poslání má v sobě totiž byť nepatrný, ale přece jen nádech možné oběti.
Z toho poslání se vyvázali především sami poslanci. Dávno tomu již. Pradávno.

Okomentovat