7.9.18

Mediální gramotnost středoškoláků a jejich postoje k mediím

Výzkum Mediální gramotnost středoškoláků a jejich postoje k médiím je součástí mediálně-vzdělávacích aktivit programu JSNS (Jeden svět na školách) společnosti Člověk v tísni. Navazuje na předchozí šetření: Výuka mediální výchovy na středních školách – ředitelé (únor 2017), Co si myslí o světě dnešní středoškoláci (září 2017), Stav výuky mediální výchovy na českých středních školách – vyučující (únor 2018). Dotazník připravil tým JSNS, některé otázky byly pilotně testovány. Následně byl finalizován realizátorem výzkumu společností MEDIAN.

Shrnutí hlavních závěrů z celého výzkumu

I. Znalosti a dovednosti žáků týkající se médií – testové úlohy
  • Celkem 15 otázek v dotazníku mělo podobu testových úloh, které žáci vyřešili buď správně, nebo chybně. Za každou správně vyřešenou úlohu získávali 1 bod, maximálně mohli získat tedy 15 bodů. Respondenti byli rozřazeni podle získaného počtu bodů do 5 skupin (0 až 3 body; 3,1 až 6 bodů; 6,1 až 9 bodů; 9,1 až 12 bodů a 12,1 až 15 bodů). Výsledky testu naznačují, že mediální gramotnost středoškoláků je nízká. Největší část středoškoláků (43 %) se umístila ve střední kategorii (6,1 – 9 bodů, zhruba polovinu úloh tedy nedokázali správně vyřešit), podíl studentů v krajních kategoriích je relativně nízký (5 % v nejnižší kategorii a 2 % v té nejvyšší). Mezi jednotlivými typy škol jsou výrazné rozdíly: 36 % gymnazistů se umístilo ve dvou nejvyšších kategoriích (oproti 15 % studentů odborných škol a 6 % studentů učilišť). Ve dvou nejnižších kategoriích se naopak umístilo 63 % studentů učilišť, 41 % studentů odborných škol a 19 % gymnazistů.
I. A: Znalosti českých médií, jejich vlastníků a mediální legislativy
  • Žáci příliš neznají veřejnoprávní média. Českou televizi správně označily tři čtvrtiny (75 %) studentů (88 % gymnazistů, 70 % SOŠ a 68 % SOU), Českou tiskovou kancelář pak 48 % žáků. Více než polovina žáků však buď považuje za veřejnoprávní i soukromé televize, rozhlasy a deníky, nebo u nich zvolila odpověď, že neví, zda jsou veřejnoprávními médii. Při testování znalosti vlastníků českých médií přiřadili středoškoláci nejčastěji správně majitele TV Barrandov Jaromíra Soukupa (62 %). U ostatních majitelů se procento správných odpovědí pohybuje mezi 31 a 48 %. Zakladatele příslušných svěřenských fondů Andreje Babiše přiřadilo k serveru iDNES.cz správně celkem 48% studentů (64 % gymnazistů, 43 % SOŠ a 31 % SOU), Zdeňka Bakalu k serveru Aktuálně.cz celkem 35 % studentů (47 % gymnazistů, 30 % SOŠ a 29 % SOU).
I. B: Zobrazovaný obsah na internetu
  • Většina žáků nezvolila správnou odpověď u otázky na fungování internetových vyhledavačů. Více než tři pětiny žáků (65 %) zvolily chybnou odpověď, že různým uživatelům se zobrazují různé reklamy, ale shodné výsledky vyhledávání. Znalost výběru nových zobrazovaných příspěvků na Facebooku je vyšší, 43 % středoškoláků má povědomí o tom, že ho řídí algoritmy. Téměř třetina středoškoláků si ale myslí, že na Facebooku vidí všechny příspěvky svých přátel a skupin (28 %).
I. C: Analýza konkrétních mediálních sdělení:
  • U reálného příkladu tiskové zprávy skupiny ČEZ o výsadbě stromů na Zlínsku za podpory Nadace ČEZ správně vyhodnotila komerční povahu článku – určila jako autora sdělení mluvčího společnosti ČEZ – pouze polovina středoškoláků (52 %). Více než třetině z nich (35 %) se zdálo nejpravděpodobnější, že zprávu napsal novinář ze Zlínského deníku, přestože je zpráva viditelně uvedena na webových stránkách skupiny ČEZ v sekci „pro média“. U otázky, zda je fotografie s deformovaných rostlin dostatečný důkaz o důsledcích radiace havárie v jaderné elektrárně Fukušima zvolilo skeptický přístup 79 % žáků, fotografii jako jasný důkaz pak vnímala desetina žáků (10 %).
  • Polovina studentů (50 %) při porovnávání příspěvku od etablovaného serveru Aktuálně.cz a dezinformačního serveru Česko Aktuálně správně určilo, že první zdroj je důvěryhodnější. Lépe si vedli gymnazisté (65 % oproti 44 % SOŠ a 41 % SOU). Třetina studentů nevěděla či odpověděla, že to není jednoznačné (33 %). Studenti, kteří považují za důvěryhodnější web Česko Aktuálně, častěji svou volbu nedokážou zdůvodnit, nebo argumentují více pocitově (intuitivní volba) či délkou samotného textu. Výrazně úspěšnější byli studenti v rozpoznání, že označení „sponzorováno“ u facebookového příspěvku znamená, že zpráva je placená reklama. Správně odpovědělo v celku 72 % studentů. I zde jsou však patrné rozdíly mezi jednotlivými typy škol, reklamní účel nerozpoznalo 41 % studentů učilišť.
II. Postoje žáků k médiím a jejich roli ve společnosti

II. A: Média a novináři
  • Drtivá většina (89 %) studentů souhlasí s tím, že média mají sílu nastolovat agendu – tedy zásadně ovlivňovat, jaká témata považují lidé za důležitá a o jakých se baví. Žáci se také vyjadřovali k tomu, jaké chování novinářů považují za eticky ne/přijatelné. Necelá polovina studentů (44 %) označuje za nepřijatelné, když novinář ve zpravodajském článku vyjádří své politické preference. Využívat falešnou identitu pro získání informací o vrcholných politicích považuje většina za nepřijatelné (53 %). Žáci dále většinově vnímají jako nepřijatelné vliv majitele na podobu konkrétních zpráv (63 %) či výrazné posouvání obsahu fotografiemi a titulky (69 %). Většina studentů (57 %) hodnotí také jako eticky nepřijatelné, pokud média vlastní politici.
II. B: Důvěra médiím

  • Z dotazovaného výběru médií důvěřují studenti nejvíce České televizi (80 %) a hlavním zpravodajským webům iDNES.cz (64 %) a Novinky.cz (56 %). Žádné další médium nemá důvěru více než 50 % studentů, ačkoli u některých je to dáno i neznalostí. U méně známých médií může vzhledem k neznalosti také docházet k menší kritičnosti při posuzování nebo sdílení jejich zpráv.

II. C: Média a demokracie

  • Takřka polovina středoškoláků souhlasí s tím, že média vždy sledují něčí zájem (53 %) a velká většina (70 %) se domnívá, že jim na zisku záleží více než na kvalitě informací. Přes tento kritický pohled považují tři čtvrtiny z nich nezávislá média za důležitá pro fungování demokracie (74 %). Tři čtvrtiny studentů považují média vlastněná politiky za méně důvěryhodná (74%). Dvě třetiny studentů (65 %) by vlastnictví médií politiky zakázaly. Mezi studenty celkově převažuje důvěra ve veřejnoprávní média, tento postoj je silnější u žáků s vyšší úrovní mediální gramotnosti, podobně jako přesvědčení o jejich důležitosti pro fungování demokracie.

II. D: Nepravdivé zprávy, hoaxy a dezinformace

  • Při posuzování pravdivosti zpráv na internetu je pro středoškoláky nejčastěji důležité, na kterém webu je zpráva umístěna (63 %), a srovnání předkládaných informací s informacemi dostupnými na jiných webech (53 %). Studenti středních odborných učilišť výrazně častěji než studenti gymnázií posuzují pravdivost zpráv podle počtu sdílení a komentářů a přítomnosti fotografie nebo videa. Naprostá většina středoškoláků je přesvědčena, že se na internetu setkává s nepravdivými zprávami (88 %). Většina středoškoláků se přiklání k názoru, že by z internetu měly být odstraňovány (65 %). Více než dvě pětiny žáků jsou pak toho názoru, že by měly být pouze označovány (22 %). Tento postoj je častěji zastoupen u více mediálně gramotných středoškoláků.

Mediální gramotnost středoškoláků

Test mediální gramotnosti: úlohy a jejich bodové hodnocení

  • V tomto výzkumu bylo kromě názorových a postojových otázek položeno také 15 úloh testujících znalosti a dovednosti studentů ve vztahu k médiím. U těchto úloh respondenti vybírali buďto správné, nebo chybné odpovědi (v této zprávě u příslušných úloh označujeme v grafu správnou odpověď vždy žlutou barvou a popiskem „správná odpověď“ v legendě). Na základě toho, jak úspěšně tyto úlohy řešili, získávali body.
  • Za každou celou správně zodpovězenou úlohu mohli získat vždy jeden bod (ať sestávala z jedné otázky, nebo z baterie souvisejících otázek). Za nesprávné odpovědi se u jednoduchých otázek sestávajících z jedné otázky body neodečítaly. Za odpovědi typu „Nevím“ respondenti body neztráceli, ani nezískávali.
  • Pokud úloha spočívala v přiřazování položek, získali za každou správně přiřazenou položku poměrnou část tohoto bodu. Pokud úloha sestávala z baterie položek (např. rozeznání veřejnoprávních médií), získali za správné vyřešení všech otázek v baterii 1 bod. Pokud odpověděli správně v počtu položek, který by se dal dosáhnout i náhodným vyplňováním, dostali 0 bodů. Pokud odpověděli správně vyšší, ale ne úplný počet položek, dostali 0,5 bodu.
  • Studenti mohli získat celkem 0 až 15 bodů. Nejnižší dosažené skóre v testu bylo 0,6 bodů, nejvyšší pak 14,7 bodů. Průměrný získaný počet bodů byl 6,8 bodů (8,2 bodů u žáků gymnázií, 6,5 bodů u SOŠ a 5,5 bodů u SOU).
  • Podle získaného počtu bodů byli studenti rozřazeni do pěti skupin (0 až 3 body; 3,1 až 6 bodů; 6,1 až 9 bodů; 9,1 až 12 bodů a 12,1 až 15 bodů. Největší část středoškoláků (43 %) se umístila ve střední kategorii, podíl studentů v krajních kategoriích je relativně nízký (5 % v nejnižší kategorii a 2 % v té nejvyšší). Mezi jednotlivými typy škol jsou výrazné rozdíly. Celkem 36 % gymnazistů se umístilo ve dvou nejvyšších kategoriích (oproti 15 % studentů odborných škol a6% studentů učilišť). Ve dvou nejnižších kategoriích se naopak umístilo 63 % studentů učilišť, 41 % studentů odborných škol a 19 % gymnazistů.
  • Počet bodů u jednotlivých respondentů není hlavním sdělením této zprávy. Jedná se o nástroj, který nám skrze dělení do skupin a jejich srovnávání umožňuje lépe interpretovat postoje středoškoláků k médiím a s nimi spojeným tématům. Zároveň také od sebe pomáhá rozlišit některé rozdíly mezi jednotlivými typy škol od rozdílů souvisejících s mírou mediální gramotnosti. V této zprávě prezentujeme také rozdíly v některých postojích středoškoláků k médiím v závislosti na míře jejich mediální gramotnosti.




Žádné komentáře:

Okomentovat