23.9.18

Anketa: Cítíte se v českém vzdělávacím systému svobodně?

Táta parťák vyzval na sociální síti Facebook k hlasování v anketě a případně ke zdůvodnění volby v komentáři. Otázka je sice poněkud široká (i manipulativní) a škála odpovědí naopak úzká, ale doufejme, že v komentářích se objeví zajímavé postřehy od všech skupin aktérů. Na první pohled je jasné, že většina komentujících zaměňuje vzdělávání a školství. Táta parťák se stal tak trochu mediální hvězdou a samozřejmě přitahuje především ty, kterým vyhovují jednoduchá populistická řešení.



Z komentářů vybíráme:

Michaela Baumlová: Já ano, učím na škole, kde je to bezva a mé dítě tam také chodí. Děláme si to po svém. Stálo to dost úsilí a energie, ale vyplácí se to. Obecně ale české školství vnímám jako nesvobodné. Zároveň ale nemyslím, že by to většina chtěla jinak...

Blanka Clar Lednická: Byť máme děti v domácím vzdělávání a máme skvělou kmenovou školu, tak nemůžu říct, že bychom se v současném systému cítili svobodně.

Markéta Badová: Jsem rodič a ano, cítím se svobodne. Vybrali jsme dobrou školu, kde vše s pedagogy probereme, je to hodne rodinnou formou a jsem za to ráda. O všem se dá s nimi mluvit, vždy jsou spokojeni všichni.

Inna Marešová: Mně hodně osobně vadí způsob vzdělávání. Nulová motivace pro děti, učitelé, co učí stejně už třicet let, domácí úkoly a to, že si vlastně jakýkoliv učitel může vymyslet cokoliv a tím vás šikanovat - od toho jaky penál dítě musí mít až po nesmyslné požadavky ve výuce.

Hana Svatošová: Nyní moje dítě dojíždí cca 30 km na soukromou základku. Mělo štěstí - je dost velké, dostalo se do jednoho z prvních otvíraných ročníků. Nyní je už šance na přijetí mizivá kvůli kapacitě školy, ředitelka odmítá další a další zájemce.
Starší dítě chodilo na druhý stupeň školy, kde se děti v souběžných ročnících dělily - na výběr, něco mezi, a ty tzv. "neperspektivní". Pak dělalo společné přijímačky na střední a na obor se nedostalo kvůli známkám z předmětů, které nejsou k oboru třeba vůbec relevantní...

Jako další problém vidím negativní vnímání "inkluze" a to jak velkou částí učitelů i veřejnosti, rodičů. Bohužel mám pocit, že skutečně inkluzivní přístup školských zařízení je ojedinělý.

Bohumir Jahoda: Bohužel naše školství se ubírá ne příliš dobrým směrem. Třeba INKLUZE dodnes nechapu kolik peněz se na vynakládá. Troufám si napsat že absolutně upadá autorita školy a učitelek a učitelů. Ve všem hledej peníze škola se bojí že si rodič pujde stěžovat tak radši všici zavřou oči. Nedavno na začatku školního roku jsem slyšel pěkný vtip, který to docela přesně vystihuje. Tatínek povídá Pepíčkovi- no to vysvědčení není hezká je to zralé na par facek. Pepíček odpoví - ano souhlasím učitel bydlí za rohem.

6 komentářů:

Nicka Pytlik řekl(a)...

jakýkoliv učitel může vymyslet cokoliv

Tak snad že by se v takovém případě mohli cítit svobodně alespoň ti učitelé.
A otázka je přímo geniální. Při čtení odpovědí se toho člověk hodně dozví především o respondentech.
Nezbývá než položit otázku: "Cítíte se ve svém způsobu uvažování hloupě?"

Jana Karvaiová řekl(a)...

Me to nedalo, tohle se mi libi. :
ÚKOLOVÁNÍ:
Nevím, do jaké míry to souvisí s povinností domácích úkolů a vlastně jakékoliv aktivity ve školním věku a dospívání: Diskusní skupinka živnostníků a drobných podnikatelů poměrně často řeší kvalitu a vůbec nějakou perspektivu zaměstnanců.
Teď konkrétně pán, který potřebuje ke své činnosti pár brigádníků na administrativní práce a žurnalistiku, neví, jak lidi motivovat: nikdo neudělá nic sám od sebe. ...Dává finanční pobídky (stálá mzda + bonusy za odvedené úkoly): zajímavé úkoly teda nakonec někomu vnutí, ale drobné otravnosti po 200 Kč bonusu za každý, byť by v součtu daly větší balík než ty zajímavé úkoly (u kterých brigádníci mají problém stihnout uzávěrku, o kvalitě odvedené práce nemluvě) "nikdo nechce".
"Všichni sedí, čumí, a když jim přidělíte úkol, nejradši toho ještě půlku udělat za ně, abyste měli pocit, že přibližně pochopili, co se po nich chce."
Takže tak nějak pro ilustraci, že problémy s úkolováním řešíme nejen od MŠ přes školy všech úrovní a že ochota k zodpovědné práci a schopnost samostudia prostě "tak nějak" opravdu nepřijdou "samy", když se z těch lidí stanou "profesionálové v praxi". Přitom zrovna v žurnalistice čekáte, že lidi budou vyhledávat zajímavé příběhy a budou chtít prezentovat nějakou bombu; a v administrativě lze postupovat dle jakýchsi obecných předpokladů, zaběhaných postupů ... a především v dnešní době by člověk měl být rád za čistou práci v suchu a teple :-D

Zdena řekl(a)...

Školství je svobodné až příliš. Demokratické právo na svobodný názor si děti i rodiče pletou s kecáním do všeho,co škola dělá. Právo se vyjádřit si pletou starší žáci s drzostí. Za mě :nejprve respekt a pokora a až budeš schopný tohoto'pak teprve svoboda slova.... . A opravdu mě reakce táty parťáka nezajímá. Klidně se vrátím k osnovám, protože RVP stejně není nic jiného než osnovy. A dobrá škola uměla vždycky svoji práci okořenit a vylepšit. Nepotřebujeme k tomu změny a zmatky, které nám vláda přináší v podobě legislativy tak často' že je jako ředitelka nestačím pobírat, natož abych je neustále aplikovala do všech vnitřních směrnic. Hrůza.

poste.restante řekl(a)...

Ve škole prý máme učit děti VZÁJEMNÉMU respektu.
Chtělo by to připomenout, že respekt si zaslouží také učitelé.

Svobodu společnosti si někteří pletou se svobodou jednotlivce a tu zase s právem nerespektovat nikoho a nic, ale vynucovat si respekt ostatních vůči svým vlastních požadavkům.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Ve škole prý máme učit děti VZÁJEMNÉMU respektu.

Je nejvyšší čas začít tvořit slovník pojmů, abychom si tak nějak porozuměli. Viz
vzájemný respekt = budu si dělat, co chci
vstřícnost k názorům = budeš dělat, co já chci
svoboda projevu = mlčte, když mluvíme my
vlastní tempo = se mi nechce ale vůbec nic
konstruktivní kritika = vymyslete to za nás
...

Fyzika Plus řekl(a)...

Úplně nejvíc svobodně se jistě cítila paní učitelka, když na ni tatíček napochodoval s právníkem. :-)

Okomentovat