26.9.18

AMSP ČR: Školní jídelny nekale konkurují restauracím

Propracovaný systém čítající více jak osm tisíc školních jídelen řadí Českou republiku na přední pozice v Evropě. Jejich cílená podpora, kterou poskytuje stát, obec či kraj se ale začíná stávat nekalou konkurencí pro malé restaurace v jejich okolí. Školní jídelny totiž neposkytují své služby pouze v rámci školy, ale stále častěji nabízejí pokrmy i komerčním návštěvníkům, zejména seniorům, což značně znevýhodňuje běžné restaurační provozovny. Platforma Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) „Moje restaurace“, která sdružuje menší stravovací provozovny, proto připravila ve spolupráci s agenturou IPSOS anketu, která problematiku zmapovala.

Z ankety mezi seniory ve věku 70 a více let, kterou realizovala v září agentura IPSOS pro AMSP ČR vyplynulo, že téměř čtvrtina seniorů využívá cenově zvýhodněných obědů, přičemž téměř polovina z nich se stravuje ve školních jídelnách. Třetina z nich počítá s cenou mezi 61-70 Kč za oběd, necelá čtvrtina mezi 51-60 Kč, necelá pětina potom pořizuje oběd pod 50 Kč.

Podle školského zákona se v zařízeních školního stravování uskutečňuje školní stravování dětí, žáků a studentů v době jejich pobytu ve škole a ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči. Zařízení školního stravování mohou podle školského zákona zajišťovat také stravování zaměstnanců škol a školských zařízení a stravovací služby i pro další osoby, a to za úplatu.

Podle AMSP ČR se ovšem jedná o problém, který nabírá větších rozměrů. Podle nedávné analýzy asociace vychází u nás 265 obyvatel na jednu restauraci nebo hospodu. Udržet se v mimořádně silném konkurenčním, navíc silně byrokratickém, prostředí není samo o sobě jednoduché. Dotované školní jídelny, které začínají poskytovat služby pro běžné návštěvníky z ulice, se tak mohou stát dalším hřebíčkem pro řadu malých provozoven. Jedná se o jasnou podporu, například osobních nákladů, a i když školní jídelna nabízí pokrmy za jiné ceny než pro žáky, nemají jim běžné provozovny šanci konkurovat.

Jestliže škola poskytuje v rámci své doplňkové činnosti podle školského zákona stravovací služby i pro další osoby (veřejnost), nečiní tak samozřejmě s cílem prodělat. Školské zařízení však funguje na principech úplně jiných nákladů. V souladu se školským zákonem a vyhláškou č. 107/2005 Sb., o školním stravování, je činnost školních jídelen významně dotována, např. mzdové náklady, náhrady mzdy, odvody (sociální a zdravotní pojištění, FKSP) jsou hrazeny neinvestičními dotacemi ze státního rozpočtu, na provoz zase přispívá zřizovatel, který poskytuje investiční dotace na nákup materiálu, dlouhodobého i drobného majetku, energií, služeb i na opravy kuchyňského zařízení a údržby místností. K tomu je třeba přičíst další příspěvky z grantů či od sponzorů. To vše podnikatelé nemají, navíc příspěvkové organizace, kterými je drtivá většina škol, jsou zákonem vyloučeny z EET a nenesou tak další náklady na evidenci tržeb při prodeji jídel veřejnosti.

Karel Havlíček, předseda představenstva AMSP ČR, komentuje situaci: „Školní jídelny mají sloužit pouze pro žáky a zaměstnance školy. Jejich dotování a cílená podpora dává smysl do momentu, pokud se z toho nestane komerční aktivita, která poškozuje nedotované restaurace. Nelze míchat dohromady sociální a komerční služby. Běžný člověk z ulice taky nemůže volně přijít do školy a připojit se třeba k běžné výuce angličtiny, i když by to řada z nich určitě využila a zaplatila.“

Podle AMSP ČR nejde ale pouze o problém nekalé konkurence, ale i o záležitost hygienickou nebo bezpečnostní.Fungování školních jídelen by vůbec nemělo být založeno na trvalém kontaktu s náhodnými zákazníky z ulice. Nejde jen o to, že se ve škole automaticky předpokládají určité hygienické normy, které komerčním využitím prostor mohou vzít zasvé, ale jedná se i o elementární bezpečnost dětí, která může být běžnými návštěvníky ohrožena.

Luboš Kastner, spolumajitel sítě restaurací HOSPODSKA, k tomu doplňuje: „Komerční stravování na univerzitách, školách i v dalších dotovaných zařízeních je jednou z příčin, proč restaurace i hospody nemají dostatek prostředků na rozvoj. Provozovatelé jídelen povětšinou neinvestují do vybavení, platí minimální nájmy, nejsou motivovaní kvalitou jídla, neinvestují do interiéru ani do rozvoje personálu. Oběd pod 100 Kč vůbec neodpovídá ekonomické realitě, zvláště při současném růstu nákladů na energie, mzdy apod. Gastronomové jsou tudíž nuceni svádět souboj s cenami, které se v podstatě rovnají výrobním nákladům. Komerční provoz dotovaných zařízení, nehledě na bezpečnostní riziko, škodí rozvoji tuzemské gastronomie avýrazně poškozuje podnikatele v gastronomii.“

Průzkum ke stažení zde:
Ipsos pro AMSP_Anketa mezi seniory nad 70 let

12 komentářů:

Zdeněk Nutz řekl(a)...

Školní neškolní jídelny a vše okolo je na hodně dlouhou diskusi. Těch problému to má řadu. Před časem to měly býti samostatné jednotky oddělené od rozpočtu a potom se to zase nějak vše vrátilo pod školy.
Zkusím některé vypíchnout:
- Jídelna prodává obědy i přes ulici. Dobře. Nic proti - ale, to jako v té samé kvalitě jako dětem? Takže hlavní jídlo "Zeleninový talíř" a podobně? A jaké porce, stejné, nebo jiné?
- Jsou tyto obědy finančně odděleny a jsou brány jako zisk pro školu?
- Jak je to s dotacemi, které putují do jídelen, nebylo by lepší, kdyby šli za žákem do stravenek?
- Kdyby měly větší děti stravenky a mohly si vybrat kam zajít na oběd, chodily by vůbec do současné školní jídelny?

poste.restante řekl(a)...

Kdyby měly větší děti stravenky, utratily by je za hamburgery a energetické nápoje.
Blahořečme předkům a osudu, že máme systém školních jídelen a hýčkejme si ho.
Taky můžeme skončit jako Američani, kterým musí přijet Jamie Oliver "vysvětlit" že do svých dětí nechávají cpát sajrajty.

Pokud školní jídelna poskytuje služby veřejnosti, nesmí to být a ani není na úkor zajištění stravování dětí.
Strava je poskytována cizím strávníkům za plné ceny a v odpovídající kvalitě i množství. "Dotované" rozhodně nejsou z rozpočtu školy.
Pro školu je to "zisk" jen v případě, že je jídelna součástí školy, ale některé jídelny mají vlastní právní subjektivitu.
Nemám nic proti transparentnosti v účetnictví a kalkulací nákladů u externích strávníků.

Pokud si ale Asociace myslí, že když důchodcům sebere obědy za 70 Kč, že je tím "nažene" do restaurací za 150 Kč, pak se hrubě plete.

Radek Sárközi řekl(a)...

Tady se najíte za 84 Kč - v Praze! :-D https://www.balarama.cz/

Zdeněk Nutz řekl(a)...

Jasně, ze všech sytému je to, že jídelna je školní a že si tak může škola ve spolupráci s rodiči ohlídat zda děti vůbec jedí - určitě dobře. Jen mě bylo trochu divné, čím tak strašně konkurují při prodeji přes ulici těm okolním restauracím. Jestli to není na úkor dětí a zda je to nějak hlídáno, aby nebylo.
Když se vedoucích jídelen ptám, co jim vadí tak řeknou, že nízké platy pro kuchařky a hlavně systém stravovacích norem.
To pak prý vede třeba k těm 1. zeleninový talíř 2. džuveč. Protože je potřeba, aby si ty talíře děti vybrali, aby se splnila norma spotřeby zeleniny. Já tomu nerozumím, já jim třeba ten Arcus nainstaluju a jdu. Ale ukazovali mě, jak jim to hlídá ty živiny a říkaly že je to hodně k ničemu, jen jim to neumožňuje tu jednoduchou věc, jako je pestrá strava.

Zdeněk Nutz řekl(a)...

Zase to příčestí, já vím..... omlouvám se.....

pratavetra řekl(a)...

Pane Nutzi, působíte opravdu ve škole? Čím konkurují restauracím? Berou jim kšeft. Žádná restaurace nedá jídlo za 57 Kč. Na úkor dětí? A jak jako? Když má škola cizí strávníky, může mít kuchařka další částečný úvazek. Odpadá tak starost starostům malých obcí, jak se postarat především o sociálně slabé. Potravinový koš neřešte, to je pro hygienu, taky musí vykázat nějakou činnost. Když jeden žák vypije dvě sklenice mléka a druhý pije vodu, oba žáci mají vypito po sklenici mléka a všichni jsou spokojeni.

Zdeněk Nutz řekl(a)...

Ano, ale jako IT se starám o školní sítě několika dalších škol. Především ten nadpis článku, ale i informace v něm mě přiměly k otázkám, jak to vlastně tedy je.
Základ je v tom, proč může škola uvařit meníčko přes ulici za 57 a restaurace za 90. Prostě mě to hlava nebere a ptám se tedy, jestli tím ze školství neutíkají peníze na dotování těchto "podcen". Nic víc jsem nechtěl...

poste.restante řekl(a)...

Ze školství tímto způsobem peníze rozhodně neutíkají.
Na to jsou jiné cesty. Výběrovky na okna, fasády a zateplení, jejichž vítěz je znám předem a shodou okolností firma bratra pana starosty, …
Ale protože "Moudrý muž netvrdí nic takového, co nemůže prokázat", pak takové tvrzení berte s rezervou. Obecně nelze vyloučit, že někde se nějaké "kejkle" dít mohou.

Na provoz a ekonomiku jídelen je ale takových kontrol, že by nějaké obecně používané čachry musely být už alespoň někde určitě odhaleny. Všechno se nákladově hlídá, účetně to musí sedět. Že by někde děti (rodiče) a zřizovatel "dotovali" cizí strávníky je velice nepravděpodobné.

Jistě, rozdíly tu jsou.
Kupříkladu soukromník platí nájem, školní jídelna asi těžko platí nájem zřizovateli - obci, když funguje v obecních prostorách.
Nebo těžko lze vyčíslit, kolik energie stojí usmažení "školního" a kolik "cizího" řízku. Dělá se to rozúčtováním. Např. máte 300 strávníků vlastních a 50 cizích. Cenu energie v kalkulaci pak rozpočtete 6 : 1. Cena školního řízku je snížená o dotaci, zatímco cizího řízku plná. Je ale snad jasné, že se to počítá s hrubými čísly a to, co sedí účetně není úplně přesně odpovídající reálným nákladům. To ale platí obecně. Soukromník také nemá na sporáku wattmetr, aby Vám do ceny Vašeho řízku započítal přesně tolik energie, kolik bylo potřeba.
Školy také častěji dělají "v meníčku" levná jídla, jako jsou nudle s mákem a podobně, zatímco stejk v restauraci je trochu jiné kafe.
A tak by šlo pokračovat.

"Vaše" vedoucí jídelen mají pravdu.
Za ty peníze, co mají kuchařky ve škole by u soukromníka nikdo nedělal a tuzéry se tu taky nevedou.
Stravovací normy už by taky zasloužily aktualizovat.
Což ale neznamená, že má být víc hranolků a méně zeleniny.
Pusťte si díl "Ano šéfe", který se odehrával ve školní jídelně a tam uslyšíte, že norma na školní jídlo je nižší, nežli cena konzervy pro psa.

Přes to všechno ale opakuji. Zlaté školní jídelny!!
A třeba v té naší vaří naprosto skvěle.

pratavetra řekl(a)...

Dotovány jsou pouze děti a žáci. Nemusíte se trápit, ze školství, na rozdíl od jiných rezortů, peníze neutíkají. Na cizích strávnících zisk je, byť minimální. Z koho zisk není, jsou učitelé, kteří se ve škole stravují. To je taková dobročinnost ze strany kuchařek.

Anonymni z 21:30 řekl(a)...

Ale to je taková blbost, že je to zbytečné řešit.

Pane Nutzi, Vám opravdu hlava nebere, proč školní jídelna uvaří jídlo levněji než restaurace? Zkuste se na to vyspat.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Školní jídelny nekale konkurují restauracím

Nejvyšší čas, aby už konečně začaly konkurovat kale.

Jana Karvaiová řekl(a)...

Anonymní, vypadá to jako blbost ,ale tohle se u nás v městečku řešilo před 4 roky. Místní restauratéři začali kdákat, kterak jim jídelna bere zákazníky. Došlo to tak daleko, že místní provozovatel jídelny dal výpověď a muselo se to všechno nahonem řešit. restauratéři si totiž neuvědomili, že podnikání holt nese nějaká rizika a likvidace konkurence je trapná. Dnes už vše utichlo, jídelna jede.

Okomentovat