29.8.18

Ze sociálních sítí: Ne, vaše dítě v první třídě nepotřebuje sadu 64 fixů, 24 temperových barev, třířadý penál ani suché pastely

Laika Nelyubova na sociální síti Twitter píše: "Poslední dobou se vyrojilo tolik článků na téma "Kolik stojí prvňáček" nebo "Rodiče utratí za děti X tisíc", že mám potřebu jakožto člověk, který se ve školství pohybuje od narození, rodičům něco sdělit. Vlastně hodně věcí."




Celý text:

Pokud jste rodiče, kteří opravdu kupují svým dětem pomůcky, vaše děti mají obalené sešity a učebnice a nosí si do školy svačinky (nebo alespoň peníze na ně), gratuluji, patříte k druhu rodičů ohrožených vyhubením.

Pokud se divíte, že vašemu dítěti ubývá lepidlo, barvičky nebo inkoust v náhradním peru nějak moc rychle, možná jste se - nevědomky a nedobrovolně - stali sponzory sociálně slabších či lajdáckých rodičů.

Věta “Tak si půjč od někoho…” nebo “Půjčte přece Honzíkovi někdo…” je u učitelů zejména prvního stupně velmi oblíbeným řešením toho, že Honzíkovi rodiče se už tři roky nenamáhali mu cokoliv do školy pořídit, protože na to nemají.

V hmotné nouzi ale Honzíkovi rodiče nejsou, pomoc s vyplněním žádosti o dávky vehementně odmítají… prostě jenom ta cigára a pivo stojí moc, no.

Prvňáček stojí tolik peněz… rodiče nakupují už o prázdninách… nakupují co? Jediné, co musí rodiče opravdu nakoupit, než jejich dítě usedne do lavice, je aktovka a přezůvky.

Když prvňáček přijde první den do školy, bude mít na lavici nejspíš dvě tašky. V první budou pomůcky - nůžky, tužky, guma, barevné papíry, lepidlo apod. Budou to pomůcky, které potřebuje a které nadiktovali učitelé.

V druhé budou nejspíš dárky od sponzorů či města - možná pytlík na boty, krabička na svačinu, odrazky na aktovku… Každopádně toho spoustu, spoustu dostane. A co nedostane, učitel/ka pošle na papírku.

Ne, vaše dítě v první třídě nepotřebuje sadu 64 fixů, 24 temperových barev, třířadý penál ani suché pastely.

Nekupujte sešity o prázdninách, nebo vám v září učitelé řeknou, že chtějí úplně jiné, a vy budete nadávat. Sešity mají v obchodě celoročně. Nedostatek fakt nehrozí.

Obaly na sešity a učebnice stojí moc peněz… ANO, a bude hůř. Ale když na to nemáte, obalte jim ty učebnice do letáku z Lidlu. Nebo do novin. Do balicího papíru. Učitelům je to fakt jedno.

Lepidlo z Tesca stojí sice 2,50 Kč, ale NELEPÍ. Opakuji: NELEPÍ. Líp něco přilepíte, když to nasliníte a připlácnete na určený povrch. Prosím vás, Kores nebo Herkules.

Zástěra na výtvarnou výchovu není třeba, stačí staré triko. Podložka taky nemusí být s Ledovým královstvím za 250 Kč, stačí rozstřihnutá igelitová taška. A kelímek nemusí být spešl nevylívací, kelímek od jogurtu udělá stejnou práci. Ony děti vylijou stejně i ten nevylívací.

Chcete do něčeho investovat? Prosím, ať je to kvalitní obuv a úbor na tělesnou výchovu. Děti cvičící v čínách s gumovou placatou podrážkou, důchodkách nebo vycházkové obuvi, v džínových bermudách a volánkovém tričku se štrasovými kamínky… to si, milí rodiče, děláte srandu.

"Moje dítě má tu aktovku taaak těžkou…" Má. A vy mu ji děláte ještě těžší. Protože sešity váží samy o sobě dost, ale s boxem na sešity váží ještě víc. Tu svačinu si klidně může nosit v pytlíku jako všechny generace před ním, ne v půlkilovém boxu s Olafem.

A PET lahev, kterou pak vyhodí, váží taky míň než ty fešácké lahve s nápisem TOMÍK. Ekologie? I ve škole třídíme, žádný strach. A víčka někdy sbíráme na nemocné děti. Tak.

A na závěr jedna oblíbená. Řeklo vám dítě v devět večer, že potřebuje zítra tuš? Paní učitelka mu to fakt neposlala v osm večer SMSkou. Ví to nejspíš už čtyři dny, a tři to má zapsané v notýsku (za předpokladu, že má notýsek).

Žádné komentáře:

Okomentovat