20.7.18

Ondřej Šteffl: Mozek na prázdninách

Některé děti po prázdninách rozumějí něčemu, čemu předtím nerozuměly.


Když Lukáš přišel po prázdninách do školy, najednou mu práce se zlomky šla úplně sama. A přitom před prázdninami to pořád ne a ne pochopit. Učil se snad Lukáš přes prázdniny matematiku, cvičil zlomky?

Ale vůbec ne, byl u babičky na venkově a běhal po lese, schovával se v balících slámy a taky se přejedl mladé kukuřice a pak zvracel. Na učení ani nepomyslel.

Profesor Hejný, ten co vytvořil Hejného metodu v matematice, před lety učil děti na základní škole a všímal si velmi pečlivě, jak děti přemýšlejí, co umí, čemu rozumějí a čemu ne, a taky vícekrát viděl, že některé děti po prázdninách rozumějí něčemu, čemu předtím nerozuměly. A přitom se o prázdninách vůbec neučily a na matematiku ani nepomyslely.

Kdysi se mělo za to, že mozek využíváme sotva z deseti procent. Dnes víme, že mozek využíváme naplno, jen o většině věcí, které dělá, my sami nemáme tušení. Asi stejně jako nemáme tušení o tom, co dělají naše játra. Anebo snad víte, kdy vaše játra produkují žluč či ukládají glukózu?

A tak Lukáš o prázdninách plave v moři nebo hraje Minecraft, ale mezitím si část jeho mozku vyjasňuje, jak to je s těmi zlomky. Má to ale jednu důležitou podmínku, Lukáše zlomky zaujaly, chce tomu rozumět. Mozek se totiž takhle bude zabývat jen tím, v čem vidí smysl. O tom přemýšlí, řeší to. A často o tom ani nevíme.

A tak nenuťte děti o prázdninách do učení. Jestli je ve škole něco opravdu zaujalo, bude na tom jejich mozek pracovat o prázdninách i bez vašeho přičinění. A možná zrovna i ve chvíli, kdy polezou stromech. Ale nutit je do něčeho, co je nezaujalo, je zbytečné a marné… Stejně to zapomenou.

Sloupek Ondřeje Šteffla, Metro, uvedeno 16. 7. 2018

Převzato z autorova blogu na Aktuálně.cz pod licencí Creative Commons Uveďte původ-Neužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 4.0 Mezinárodní License.

8 komentářů:

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

A u těch, které zlomky nezaujaly, to prostě zabalíme.

V. řekl(a)...

A zachrani je SCIOskola

Eva Adamová řekl(a)...

Ježkovy zraky, panenko skákavá, trošku mi to začíná připomínat sektářské uvažování vymytých mozků.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

Alternativci se velice podobnají sektářům: vyvolení, pronásledovaní a citující svého gurua.

Jana Karvaiová řekl(a)...

... Mozek se totiž takhle bude zabývat jen tím, v čem vidí smysl.....
Tak s tímto hrubě nesouhlasím. Snad jedině, že mozek se hůř učí, když ho něco nezaujme, to snad ano. Ale učí se i tak. Nebo vás pane Šteffle bavilo učit se křižovatky a pravidla silničního provozu? Mě ne, ale naučila jsem se je.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Alternativci se velice podobnají sektářům

Pytlici upřesňují, že jsou to sektáři. Neboť určující atribut je naplněn. To jest nejen hlásání víry pravé, ale především její vnucování kdekomu a jakýmkoli způsobem pod hrozbou věčného zatracení.

Nicka Pytlik řekl(a)...

taky se přejedl mladé kukuřice a pak zvracel

"Zítra začneme, milé děti, probírat zlomky... Tak se doma pořádně nacpěte kukuřicí. A nezapomeňte si přinést kbelíky! Ať tu není svinčík jako posledně."

Ygrain řekl(a)...

Nesmysl. Mozek skutečně někdy potřebuje delší dobu, aby si uložil a zpracoval to, co mu předkládáme, ale rozhodně to neplatí jen pro věci, které nás zaujaly nebo jim chceme rozumět, platí to pro všechno, nad čím jsme, dobrovolně či nedobrovolně, strávili jistý čas a snažili se tomu přijít na kloub.
Nemluvě o tom, že v životě dítěte jsou dva měsíce dlouhá doba, takže mozek ve vývoji taky trochu "poskočí".

Okomentovat