30.7.18

MŠMT: Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, ve znění pozdějších předpisů

Čerstvě opřipomínkovaná novela vyhlášky č. 177/2009 Sb. představuje souhrn pozměňovacích ustanovení spíše technického charakteru, která reagují na poznatky z praxe odrážející dílčí problémy fungování maturitní zkoušky posledních několika let a jejichž cílem je lépe či přesněji definovat pravidla konání maturitní zkoušky.

Platné znění dotčených částí vyhlášky č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn a doplnění:



Ke stažení:



Ze zásadních připomínek vybíráme připomínku Jihomoravského kraje:

Vyhláška na několika místech - v § 20 odst. 5 a zejména v bodu 6 přílohy 3 nazvané „Uzpůsobení maturitní zkoušky pro žáky s přiznaným uzpůsobením podmínek pro maturitní zkoušky“ používá pojem “speciálně pedagogická asistence“. Tento pojem přitom obecně závazné právní předpisy ani odborná pedagogická terminologie neznají.

Podle našeho názoru je používání takového pojmu krajně nevhodné, protože navádí k obdobnému aplikování úpravy hovořící o používání asistenta pedagoga, která je však od institutu speciálně pedagogické asistence, definované v této vyhlášce, velmi odlišná.

MŠMT v návrhu novely vyhlášky č. 353/2016 Sb., o přijímacím řízení ke střednímu vzdělávání, ve znění vyhlášky č. 243/2017 Sb. používá pro obdobnou činnost škol pojmu „podpora“ a pojmu „podporující osoba“. Domníváme se, že toto pojmosloví je vhodné použít i pro vymezení podpory při konání maturitních zkoušek. Dojde tím ke sjednocení právní úpravy, nebudou v neočekávané míře vznikat dohady o podmínkách asistence speciálně pedagogické a o podmínkách činnosti asistentů při maturitních zkouškách ve srovnání s podmínkami činnosti asistenta pedagoga. S ohledem na množství variant, kterými je námi navrhovaného znění možné dosáhnout, a na zjevnou potřebu případné komplexní změny textu vyhlášky, vlastní konkrétní návrh takové změny neuvádíme.


24 komentářů:

Josef Soukal řekl(a)...

V připomínkách vůbec nevidím zmínku o Czesha a AŘG; kde by se daly najít?
Rádi bychom připomínkovali, kdybychom se o řízení dozvěděli alespoň z tiskové zprávy MŠMT.

Radek Sárközi řekl(a)...

Pro vnější připomínkové řízení jsou určena předem konkrétní připomínková místa. Ale stejně je zvykem na MŠMT připomínky neakceptovat...

Radek Sárközi řekl(a)...

"(1) Didaktický test ze zkušebního předmětu český jazyk a literatura trvá 70 minut.
(2) Písemná práce ze zkušebního předmětu český jazyk a literatura trvá 110 minut. "

Radek Sárközi řekl(a)...
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Radek Sárközi řekl(a)...

Změny jsou dobře popsány v důvodové zprávě k novele vyhlášky.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

(1) Didaktický test ze zkušebního předmětu český jazyk a literatura trvá 70 minut.
(2) Písemná práce ze zkušebního předmětu český jazyk a literatura trvá 110 minut. "

A proč ne 80 / 120? To jsou podstatné věci?

Josef Soukal řekl(a)...

Jsou, Zdeňku. Kdyby se MŠMT obtěžovalo informovat o připomínkovém řízení tak, aby sdělení mělo šanci doputovat ke každému češtináři, který se o věc zajímá, sešla by se mu řada připomínek právě ve smyslu navýšení času. Jakkoli je test jednoduchý, už deset minut navíc přece jen zvyšuje šance některých žáků (pomalejších, ale schopných přemýšlet). A slohovka třeba na 150 minut by podle mne část zdatnějších maturantů odvedla od zprávy či vypravování k úvahovému textu, protože by věděli, že mají čas svoji práci vypilovat.

poste.restante řekl(a)...

70 minut na test a 110 na písemnou práci?
A není to málo, Antone Pavloviči?
Proč ne třeba 4 hodiny na písemnou práci, jak tomu bylo "za stara"?

A proč naopak nevyjít vstříc individuálním potřebám některých žáků ještě víc, maturitu rovnou nezrušit a maturitní vysvědčení nerozdávat rovnou s rodným listem, jak to již několik let navrhuji?

Už několik let mám stejný systém odhadu náročnosti zadání.
To, co mně trvá deset minut, jakožto autorovi zadání, by mělo nejlepším žákům trvat cca 1,5 až dvojnásobek času. Těm nejlepším i méně než mně. :-)
Průměrný žák by totéž měl zvládnout za cca trojnásobek, tedy asi 30 minut.
No a když někomu nestačí ani vyučovací hodina, pak je mi líto...

Předpokládal bych, že úlohy maturitního testu jsou ověřovány i na časovou náročnost a celý test pilotován, přičemž byly zohledněny i některé "individuální specifika" jako například zvýšená labilita některých žáků.
Buďto nám v mezičase žáci zhloupli, nebo někdo podstřelil časovou náročnost úloh.
Vždy jde přece o vyváženost náročnosti zadání a množství potřebného času.
Méně úloh za stejný čas, nebo stejně úloh za delší čas.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

deset minut navíc přece jen zvyšuje šance některých žáků

Stejně jako zjednodušit zadání nebo ubrat otázky. Těch deset minut je dar pomalejším žákům, nebo neustupným učitelům?

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

by podle mne část zdatnějších maturantů odvedla od zprávy či vypravování k úvahovému textu,

A proč by někdo piloval úvahu, když může v prodlouženém čase pilovat nějaké palačinky? Co z toho maturant bude mít, když se vrhne na náročnější téma? Maturitní vysvědčení s červenou ořízkou?

Josef Soukal řekl(a)...

Všichni nepřistupují k maturitě jen pragmaticky. To je alespoň moje zkušenost z dobrého osmiletého gymnázia.

poste.restante řekl(a)...

Všichni určitě ne, pane Soukale. Ale kolik je procent těch, kdo se chce u maturity "ukázat" a kolik je těch, kteří chtějí "papír" za co nejmenší možnou "námahu"?

Nicka Pytlik řekl(a)...

kdo se chce u maturity "ukázat"

Maturita jako konkurz na superstár?
To by se mohl v celkovém hodnocení maturanta promítnout i počet zaslaných esem esek.

Josef Soukal řekl(a)...

Myslím, že nejde o to se "ukázat". Mám to štěstí učit i žáky, kteří při učení přemýšlejí a učit se pro ně znamená porozumět a činit něco, co má smysl; a u maturity umí - a považují za samozřejmé - tuhle devizu uplatnit.
Pragmatická složka je samozřejmě u zkoušky přítomna u všech.

poste.restante řekl(a)...

Řekněme, že sloveso "ukázat se" nebylo zvoleno nejlépe.
Jde o to, že inteligentní a schopnější žáci mají samozřejmě při volbě témat dvě možnost. Buďto "hrát na jistotu" a zvolit třeba "palačinky", nebo v souladu se svým naturelem zvolit třeba úvahu a riskovat například penalizaci za nedodržení stylu.

Ale čas navýšený o pár minut na tom nic nemění.
V tomto smyslu by bylo lepší vrátit čas na dřívější 4 hodiny (nebo aspoň 3) a neomezovat délku textu na úroveň twitteru, ale stanovit pouze dolní hranici.
"Babicové" s palačinkami ať si klidně odejdou po hodině.

Josef Soukal řekl(a)...

Pokud chcete zachovat stav, že dnes dvousetslovní zprávy s nedostatky budeme považovat za ještě vyhovující, jak chcete hodnotit skvělé práce třeba s tisící slovy a bez nedostatků? Hodnotící stupnice vám tohle nepojme, protože rozdíl ve výkonech studentů je příliš velký. (A zadáte-li zprávu, jak a zač byste penalizoval vynikající práci o 250 slovech?) Odráží to středoškolskou realitu, a proto tvrdím, že dnes nikdo nevymyslí formu maturity, která by byla plně funkční.

poste.restante řekl(a)...

Chápu, nuly a "záporné známky" dávat nelze. :-)
Inu, autoři excelentních výkonů by se museli smířit "jen" s jedničkou.
Ale tak tomu přece bylo i dříve.
Trochu nerozumím otázce jak a zač penalizovat vynikající práci o 250 slovech.
Tedy hlavně nechápu, proč vynikající práci penalizovat.

Jak víte, prosazuji dvouúrovňovou maturitu.
To ale nemá samozřejmě smysl bez dalších souvislostí a návazností, z nichž některé jsem už dříve popisoval. K vyšší úrovni by žáci museli mít především motiv. A ten, kromě vlastního dobrého pocitu, prostě nemají.

Radek Sárközi řekl(a)...

A nebude problém v tom, že v ČR lze odmaturovat z palačinek nebo zprávy? V zahraničí to tak není - píší se eseje...

Josef Soukal řekl(a)...

To, že se u nás dá maturovat ze zprávy, je důsledkem toho, co jsem popsal výše.
-
Pokud budete dávat jedničku za vynikající zprávu o 250 slovech, skutečně jen málokdo se pustí do několikrát delší práce, když hodnocení může být nanejvýš totožné.
Ano, i dříve byl rozdíl mezi hodnocením na gymnáziu a jiných typech škol (velmi zjednodušeně zobecňuji). Ale s narůstajícím počtem maturantů se ukázala a vyostřila problematičnost tohoto stavu.
Aniž bych rezignoval na program ASČ, jsem vzhledem ke všem okolnostem provázejícím maturitu a hlavně celkové situaci se středoškolským studiem u nás k možnosti zavést víceúrovňovou maturitu spíše skeptický. Schůdné by snad mohlo být zavedení testu Čeština+ (po vzoru matematiky), v písemné a ústní části zřejmě zůstane jen u ověření základu umožňujícího odmaturovat většině populačního ročníku; případná nadstavba bude v rukách škol (přičemž vyšší úroveň nemusí mít nutně podobu maturitní zkoušky, stačí nastavení běžného hodnocení v daném ročníku).

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

dnes nikdo nevymyslí formu maturity, která by byla plně funkční.

Samozřejmě. Především však proto, že nevíme, jakou má mít maturita funkci.

poste.restante řekl(a)...

Ano, i já jsem k možnosti úspěchu mé snahy skeptický.

A pokud jde o funkci maturity, myslím, že většina kantorů o tom jakousi sdílenou představu má. Problém ale je, že tato představa je prostřednictvím zásahů "odborníků" a politiků systematicky deformována.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Maturita má být především důstojná společenská událost.
Její směřování je odrazem směřování celé společnosti do rozplizlého světa ovládaného neumětelskými trdly. Bez ohledu na jejich věk, vzdělání, původ i postavení.

Ygrain řekl(a)...

"Předpokládal bych, že úlohy maturitního testu jsou ověřovány i na časovou náročnost a celý test pilotován, přičemž byly zohledněny i některé "individuální specifika" jako například zvýšená labilita některých žáků."

Tak na to bych tedy boty nevsadila... Třeba už jen proto, že procento neúspěšných dyslektiků je rozhodně vyšší než jejich zastoupení ve škole, a studenti, kteří rozhodně nepatří mezi hloupé (na strojařské poměry), skutečně mají problém s časovým limitem. Obecně je problém s množstvím textu, které je potřeba projít, aby v něm člověk našel odpovědi na 1-2 otázky.

Josef Soukal řekl(a)...

Úlohy nelze nepilotovat, a to i z hlediska handicapů, zda se pilotuje kompletní test, to nevím; otázka je kvalita pilotování, protože to něco stojí - a Cermat zřejmě ani v tomhle ohledu prostředky neoplýval.

Okomentovat