13.7.18

MŠMT: Akční plánování a strategické řízení v území a na školách (evaluace)

V rámci evaluačního okruhu A, který je předmětem této zprávy, jsou řešeny následující projekty:
  • Projekt „Strategické řízení a plánování ve školách a v územích“ (SRP) – Projekt SPR byl zahájen v březnu roku 2016. Z hlediska cílových skupin byl hlavní důraz položen na podporu projektových týmů při tvorbě MAP a konzultace k šablonám. Na podzim roku 2017 byly započaty aktivity v oblasti individuální podpory školám a aktivita zaměřená na vzdělávání pro širší vedení škol.
  • Projekt „Podpora krajského akčního plánování“ (P-KAP) – Projekt P-KAP byl zahájen v březnu roku 2016. V první fázi byl projekt zaměřen zejména na metodickou podporu tvorby KAP, včetně zajištění šetření na školách. V roce 2017 byla motivační kampaň a následně metodická podpora k tvorbě Školních akčních plánů (ŠAP) a Plánům aktivit (PA) a dalším tematickým oblastem.
  • Projekty „Místní akční plány rozvoje vzdělávání“ (MAP) – Projekty MAP zahájily svou realizaci zpravidla v průběhu roku 2016 (poslední v 1. čtvrtletí roku 2017) a většina svou realizaci ukončí na přelomu let 2017 a 2018 (poslední ve 3. čtvrtletí roku 2018). Celkem bylo k realizaci schváleno 222 projektů MAP. V současné době probíhá výzva na MAP II.
  • Projekty „Krajské akční plány rozvoje vzdělávání“ (KAP) – Projekty KAP jsou realizovány ve všech krajích včetně hl. m. Prahy. Projekty KAP byly zahájeny mezi listopadem roku 2015 a dubnem roku 2016 a budou realizovány do přelomu let 2021 a 2022. Strategie KAP byly schváleny v první polovině roku 2017.


Hodnocení evaluačního okruhu A – „Akční plánování a strategické řízení v území a na školách“ je součástí evaluace systémových a koncepčních projektů z výzev PO 3 OP VVV, která byla zahájena na jaře roku 2017. Předkládaná průběžná zpráva této evaluace vychází z šetření realizovaného zpracovatelem na podzim roku 2017 a přelomu roku 2017 a 2018.

Evaluace se, pro účely této zprávy, zaměřila na následující okruhy:

Vyhodnocení do jaké míry odrážejí KAP potřeby zjištěné v daném území

Na základě srovnávací analýzy schválených strategií KAP a výstupů šetření potřeb škol bylo zjištěno, že rozdíly mezi kraji v preferencích škol byly jen minimální a případné odchylky (výjimečné a většinou jen mírné) neměly pozorovatelný dopad na výběr priorit do KAP. Strategie KAP míří jak na preferovaná, tak méně preferovaná opatření/překážky. Zde je třeba zdůraznit, že ačkoliv opatření vítá jen určitý (i menší) podíl škol, neznamená to, že by opatření nemělo být podpořeno. Navíc při formulaci potřeb a priorit v KAP bylo šetření na školách jen jedním z vodítek pro formulaci strategie KAP. Analýza ukázala významné rozdíly v přístupech jednotlivých krajů a pro KAP II bylo doporučeno větší sladění postupů.

Vyhodnocení, zda KAP reflektují potřeby MAP

Časově tvorba KAP předběhla tvorbu MAP, tj. při tvorbě strategie KAP nebylo možné MAP zohlednit. Metodika pro předávání údajů z MAP do KAP byla de facto finalizována v listopadu 2017. Předávání údajů z MAP je nyní nastaveno. Předávání informací nicméně probíhalo v rámci pracovních setkání.

Vyhodnocení míry povědomí cílových skupin o koncepci systémových projektů a komplexního řešení akce KLIMA

O akci KLIMA ví přibližně polovina oslovených pedagogů nepodílejících se na vedení školy a přibližně 60 % členů vedení MŠ a ZŠ. Kolem 40 % členů vedení Mateřských škol (MŠ) a Základních škol (ZŠ) pak zná náplň aktivit spojených s akcí KLIMA. U pedagogů je to necelých 30 %.
Jednotlivé cíle akce KLIMA jsou dle zástupců vedení MŠ a ZŠ naplňovány v 87 až 99 %. Jedná se však o deklaraci ze strany zástupců vedení škol, která může být ovlivněna vědomou či nevědomou snahou pozitivní prezentace vlastní školy.

Členové vedení škol mají dle vlastního vyjádření poměrně vysoké povědomí o realizovaných projektech v oblasti vzdělávání. Například jen 3 % členů vedení MŠ a ZŠ nevědí o realizaci MAP a obdobně jen 2 % vedení středních škol neví o realizaci KAP. U pedagogů nepodílejících se na vedení školy je, z pochopitelných důvodů, povědomí o projektech výrazně nižší. Přes 40 % oslovených pedagogů MŠ a ZŠ neví o realizaci MAP a totéž u pedagogů středních škol (SŠ) o KAP.

Vnímání situace na školách ze strany vedení škol a pedagogů dle jednotlivých aspektů akce KLIMA
Na základě provedeného šetření vedení MŠ a ZŠ (ředitelé a zástupci ředitele) celkově hodnotí situaci na své škole pozitivně. Jednotlivé sledované aspekty spojované s cíli akce KLIMA jsou dle jejich vyjádření naplňovány plně nebo částečně dle 87 až 99 % členů vedení školy v závislosti na sledovaném aspektu.

Menší podíl pedagogů (nepodílejících se na vedení školy), na rozdíl od vedení školy, hodnotí naplnění aspektů/cílů akce KLIMA, která se týkají kvality leadershipu.

V komentářích vyzdvihli respondenti problém vysokého počtu žáku na třídu (daleko převyšující „ideálních“ 20 žáků), to, že pedagogové nejsou dostatečně podporování pro zvládnutí inkluze a někteří také poukázali na to, že snižuje kvalitu výuky na úkor žáků bez omezení. Překážkou pak při zavádění nových principů je dle vyjádření některých respondentů odpor ze strany starších konzervativnějších pedagogů či odpor rodičů.

Zdroje informací o systémových projektech

Členové vedení škol jako zdroj informací využívají širší škálu zdrojů a více čerpají z formálních zdrojů realizovaných projektů. Naopak pedagogové nepodílející se na vedení školy spíše využívají informace od vedení školy a kolegů.

Členové vedení škol jako zdroj informací nejčastěji využívají semináře (72 % MŠ a ZŠ; 68 % SŠ), metodické materiály projektů (57 % MŠ a ZŠ; 69 % SŠ), informace od kolegů pedagogů (57 % MŠ a ZŠ; jen 49 % u SŠ), webové stránky příslušných institucí (54 % MŠ a ZŠ; 62 % SŠ) a informace získané na základě přímého zapojení do projektu nebo strategického plánování (47 % MŠ a ZŠ; 59 % SŠ).

Pedagogové nepodílející se na vedení školy nejvíce využívají informace od vedení školy (78 % MŠ a ZŠ; 82 % SŠ) a informace od kolegů pedagogů (70 % MŠ a ZŠ; 58 % SŠ). Semináře jako zdroj
informací označilo 48 % pedagogů MŠ a ZŠ a 37 % pedagogů SŠ. Webové stránky nebo metodické podklady k projektům využívá přibližně třetina pedagogů.

Jen minimum členů vedení SŠ a pedagogů využívá jako zdroj informací Centra podpory strategického řízení (1 až 5 %, nicméně Centra jsou primárně určena pro MŠ a ZŠ), z odborného panelu (1 až 4 %), distanční vzdělávání (3 až 5 %) nebo webinářů, které častěji využívají pedagogové SŠ (7 až 16 %).

V komentářích převažovala shoda nad tím, že informačních zdrojů je dostatek, a nedostatek informací nepředstavuje pro drtivou většinu respondentů problém. Naopak řada respondentů kritizovala a volala po zjednodušení rozsahu a způsobu podávání informací s tím, že „není v lidských silách využívat veškeré portfolio nabízených informačních zdrojů“.

Zhodnocení přínosu sebeevaluace pro projektové týmy a realizaci projektů

Sebehodnocení bylo pro členy projektových týmů systémových projektů (IPs) přínosem zejména z hlediska reflexe stávajícího stavu a podpory diskuse mezi členy projektových týmů. Na druhé straně často poukazovali na to, že sebehodnocení provádějí průběžně ve vazbě na realizované aktivity a v rámci klíčové aktivity evaluace.

U MAP polovina až tři čtvrtiny manažerů (v závislosti na konkrétních zjišťovaných přínosech) vidí v sebehodnocení přínos. Manažeři, kteří viděli v sebehodnocení jen malý nebo žádný přínos poukazovali, že sebehodnocení provádějí již v průběhu realizace projektu bez ohledu na zpracování Průběžné sebehodnotící zprávy.

Projekt SRP

Hodnocení přínosů sebehodnocení klíčovými manažery a projektovým manažerem projektu lze shrnout následovně:
• vyzdvižení přínosů společných diskusí členů projektového týmu
• přenos informací projektovému manažerovi a mezi členy týmu (ale v podstatě duplicita, v projektu jsou na to jiné nástroje)
• sebehodnocení je však duplicitní k interní evaluaci projektu
• sebehodnocení nepřináší sebehodnocení např. pro identifikaci problémů nebo nastavení konkrétních opatření pro řízení rizik zpravidla nic nového
• členové projektového týmu mají omezené informace o reálných přínosech metodické podpory pro IPo MAP
• do zpracování zprávy byli zapojeni výhradně členové projektového týmu (manažeři klíčových aktivit a projektový manažer)

Projekt P-KAP

Hodnocení přínosů sebehodnocení členy projektového týmu tak lze shrnout následovně:
• vhodnou změnou ve formě sebehodnocení by byla „možnost odkazu na Zprávy o realizaci“, resp. propojení se Zprávou o realizaci
• sebehodnocení provádějí „průběžně v rámci projektové činnosti i mimo“ zpracování Průběžné sebehodnotící zprávy, a to „ve vztahu k jednotlivým výstupům a v návaznosti na problémy“
• sebehodnocení by bylo účelnější, pokud by bylo „více prováděné ve vztahu k jednotlivým výstupům a v návaznosti na problémy“
• v projektu probíhá sebehodnocení průběžně, zároveň je evaluaci věnována jedna klíčová aktivita
MAPy
Hodnocení přínosů sebehodnocení manažery MAP lze shrnout následovně:
• polovina až tři čtvrtiny manažerů (v závislosti na konkrétních zjišťovaných přínosech) vidí v sebehodnocení přínos. Naopak pro čtvrtinu až polovinu manažerů (v závislosti na jednotlivých aspektech-přínosech) nebylo sebehodnocení přínosem
• největším přínosem sebehodnocení byla reflexe stávajícího stavu, prohloubení komunikace mezi členy týmu a případně s dalšími aktéry v území
• manažeři, kteří viděli v sebehodnocení jen malý nebo žádný přínos poukazovali, že sebehodnocení provádějí již v průběhu realizace projektu bez ohledu na zpracování Průběžné sebehodnotící zprávy
• někteří poukázali na to, že obdobné hodnocení provádějí při zpracování monitorovacích zpráv
• pouze 3 až 6 % (v závislosti na aspektu-přínosu) manažerů MAP uvedlo, že čas strávený sebehodnocením by bylo lépe investovat jinak

V komentářích se pak jako podněty pro zlepšení vyskytoval nejčastěji názor, že hodnocení je velmi subjektivní. Dalším bodem, na který projektoví manažeři MAP poukazovali je, že by chtěli, aby se s výstupy dále pracovalo i na půdě MŠMT a sami žádají o reflexi.(...)

Doporučení ve vazbě na závěry

Evaluace se v rámci EO A.6 a A.9 zaměřila na zjištění postojů cílových skupin (pedagogové a vedení škol a zřizovatelé škol) a členů projektových týmů (SRP, P-KAP a MAP). Postoje respondentů poskytují zpětnou vazbu pro relevantní aktéry (zejména ŘO, MŠMT a realizátoři příslušných IPs) a zjištění z provedených šetření by měla sloužit jako podklad pro další práci v rámci realizace příslušných aktivit. Formulace některých konkrétních opatření pro řešení identifikovaných úzkých míst - problémů, překračují rámec této evaluace (evaluace mohla identifikovat některá úzká místa, ale v jejím rámci nebylo možné hledat optimální způsob řešení a navrhnout konkrétní opatření). Zjištění by měla projít diskusí a posouzením ze strany relevantních aktérů zodpovědných za příslušné aktivity a vést k příslušným opatřením, která mohou zahrnovat:

  • zvýšení informovanosti cílových skupin (zahrnuje i příp. dodatečné vysvětlení či vyjasnění nedorozumění)
  • zlepšení nastavení informačních toků (prostředků komunikace)
  • optimalizace nastavení sebehodnotících zpráv
  • ověření skutečného naplnění strategických cílů (např. u akce KLIMA, kde je deklarována vysoká míra naplnění)

K optimalizaci výše uvedených oblastí by mělo dojít v návaznosti na diskusi a výměnu názorů mezi všemi relevantními aktéry, tj. zvolit takový přístup, který sám o sobě přispěje ke zvýšení vzájemného porozumění a sdílení cílů mezi všemi zapojenými aktéry.


Žádné komentáře:

Okomentovat