29.7.18

Jana Frödová: Nezisková organizace EDUin jako aktér vzdělávací politiky

V rámci diplomové práce obhájené vloni na Ústavu pedagogických věd Filozofické fakulty Masarykovy univerzity se autorka zaměřila na jednoho specifického aktéra vzdělávací politiky, neziskovou organizaci EDUin. Tato organizace vznikla v roce 2010 na základě přesvědčení jejích zakladatelů a poptávce po tom, aby se objevil nějaký subjekt, který bude vstupovat do veřejné diskuze a udělá ze vzdělávání veřejné téma, do kterého by se zapojila nejširší veřejnost.


Magisterská diplomová práce se zabývá neziskovou organizací EDUin, která působí v oblasti vzdělávání. Cílem této práce je popsat to, jak tento aktér vstupuje a působí na poli vzdělávací politiky v České republice. Práce má teoreticko-empirický charakter. Teoretická část tvoří konceptuální rámec poznání o vzdělávací politice a procesech její tvorby. Konkrétně pak čtenáři představuje jednotlivé složky vzdělávací politiky (úrovně, aktéry a nástroje) a proces tvorby vzdělávací politiky od úrovně politické, občanské, mediální a výzkumné. Empirická část obsahuje popis metodologie výzkumného šetření a následně kvalitativní výzkumný projekt, ve kterém odpovídá na položenou výzkumnou otázku. Pro pochopení toho, jak společnost EDUin působí ve vzdělávací politice, je představena její charakteristika a pozadí, na kterém vznikla. Dále je společnost charakterizována jako aktér vzdělávací politiky, pozornost je věnována konkrétně její komunikační a informační činnosti a nakonec je EDUin zasazen do interakce s dalšími aktéry vzdělávací politiky. V závěru práce se shrnují a diskutují poznatky.

Z přílohy práce vybíráme (ukázka rozhovoru s respondenty mimo EDUin):

T: EDUin, převážně v médiích, dostává nálepku odborníci na vzdělávání. Jsou podle vás odborníky? Oni samozřejmě se tak sami neoznačují, ale to označení vlastně přijímají.

TJ: Samozřejmě, ale je dost složité na tu otázku odpovědět, protože musíme rozlišit nějaké základní typy diskurzů, čímž myslím způsobu vedení hovoru o věci. Ten odborný diskurz je samozřejmě diskurz, kterým operují všichni praktikující pedagogové, kteří jsou odborně připraveni na tuto roli a také lidé, kteří se s určitou mírou vhledu v té problematice orientují. Já bych odbornost neupíral. Co bych ale řekl, že je ještě jiné je jakási náročnější a hlubší a také širší reflexe nebo diskurz, který bych nazval řekněme expertní nebo více založený na výzkumném poznání. Ten se liší od toho diskurzu, který EDUin vede tím, že přece jenom vnímá další a širší souvislosti a snaží se nahlédnout ještě do větší hloubky než jak tomu je v tom odborném diskurzu, který ten EDUin vede. To si myslím, že je věc, kterou bychom po právu měli očekávat od akademické sféry, od VŠ, univerzit, pedagogických fakult, protože tam jsou lidé, kteří se těmi věcmi zabývají výzkumně, odborně, historicky, komparativně, takže disponují ještě jiným věděním, které jim umožňuje formulovat, ne tak jednoznačné soudy, jaké třeba odborný diskurz, reprezentovaný EDUinem formuluje. Zkrátka ti lidé na té akademické úrovni se mnohdy zdráhají formulovat nějaké kategoriální závěry a vynášet nějaké jednoznačné pozice, jak tu věc řešit. Prostě proto, že jsou si šířeji a hlouběji vědomi těch souvislostí a jakéhosi možného, předpokládaného vývoje, proto jsou jejich závěry mnohdy skromnější a možná právě proto nemají tak velkou důraznost a mediální atraktivitu, jaké může docela poměrně snadno EDUin docílit tím, když do hry dostane nějaké chytlavé hesla a slogany, které ale při hlubším ohledání se ukážou, že platí pouze z části anebo jsou rovnou zavádějící.




Zdroj: IS.MUNI.cz

7 komentářů:

Radek Sárközi řekl(a)...

"Příloha č. 3: Ukázka rozhovoru s respondenty z EDUin
T: Takže ten užší tým, to jádro tvoří kolik lidí?
ZŠ: Vlastně je to reálně 12 lidí, z toho, že ten nejužší jsou 4 lidi, resp. Pět lidí, což jsem já, Tomáš, se kterým jsme spoluzakladatelé, pak šéf komunikace, Bob, šéfka programů a bejvalej šéf služeb, který odchází."

Radek Sárközi řekl(a)...

"Nad slovním spojení expert na vzdělávání se zamýšlí Liessmann (2015), který s ním označuje osoby, jež nemusí ani tak disponovat znalostmi v oblasti vzdělávání, jako spíše mediálním prostorem, ve kterém mohou prezentovat své názory na to, co vše je se školským systémem v nepořádku. V tomto pojetí je tak slovní spojení spíše hanlivé, než popisné. V českém prostředí tuto nálepku organizaci přidělila média, aby tak své komentátory pro diváky legitimovala."

Radek Sárközi řekl(a)...

"Strategie EDUinu v rovině aktéra vzdělávací politiky především spočívá v tom být viditelný na mediální úrovni. Postup tedy nespočívá v tom přenést sdělení k veřejnosti, která by následně vyvíjela tlak, ale obráceně. Ze sdělení je třeba udělat téma, které osloví politiky a následně se o něm bude diskutovat, čímž se osloví i veřejnost. Prostředkem k dosažení tohoto cíle je být neustále vidět a slyšet. Tomáš Feřtek to nazývá „strategií tří indiánů“ „tři indiáni běhají okolo kovbojského tábora, až to vypadá, že jich je padesát. To je pro ty menší neziskové organizace docela důležitá věc“."

Nicka Pytlik řekl(a)...

Feřtek to nazývá „strategií tří indiánů“

Tedy to si pytlici musejí přečíst, i kdyby čert na koze seděl. Už jen podle uvedených citací to bude výživné počtení zásadního významu.
Strategický cíl pitvané neziskové organizace spočívá v mediální viditelnosti. To je přesné. Mediální viditelnost. K dosažení tohoto cíle ze sebe protagonisté klidně udělají tatrmany, kteří křepčí před televizními kamerami ozdobeni čelenkami z pestrobarevných per tomahavky svojí výmluvnosti mávaje a do mikrofonů melou a melou tisíckrát omleté nabiflované fráze bez obsahu, aby se v jedné větě bez oka mrknutí třikrát popřeli. Taktiku vysokorychlostního přebíhání z televizních a rozhlasových studií do redakcí novin a časopisů a nazpátek pak učeně nazývají strategií. Že neustále motají strategii a taktiku, aniž by kdy tušili, co je co, je nezajímá, což je ostatně všeobecný stav.
Pravdou zůstává, že byť poněkud trdlovité přiznání se k tomu tatrmanství zaslouží když ne přímo uznání, tak pozornost určitě. Odborníci na vzdělání, konzultanti a auditoří se sice přirovnávají ke kompetentním indiánům, ale ve skutečnosti vypadají spíš jako komické figurky typu 'lovec motýlů Lord Castlepool'.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

Jsme neustále připraveni poskytovat informační servis novinářům a všem dalším zájemcům o informace. Díky tomuto přístupu jsme se stali spolehlivým a vyhledávaným zdrojem informací o českém vzdělávání. (Výroční zrpáva 2016)

Vyhledáváným ano, novinářům samozřejmě vyhovuje, když Bobík přiběhne na písknutí. A dokonce vždycky všechno ví, protože všemu rozumí. Ale tvrdit, že jsou zdrojem také spolehlivým, je dokladem vysokého sebevědomí.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

K významným nehmotným zdrojům organizace patří know -how v oblasti mediální práce a schopnost našich spolupracovníků velice dobře reagovat na potřeby médií. (Výroční zpráva 2016)

Potřeby médií EDUin naplňuje. Teď ještě potřeby vzdělávání.

poste.restante řekl(a)...

No a teď si představte, Pytlíku, že by Lord Castlepool založil neziskovou organizaci Wild-West-In, oběhnul redakce, rozdal vizitky a začal se označovat za odborníka na divoký západ se specializací na život Indiánů.
My oba bychom věděli, že je to komická figurka. Indiáni by to věděli, i ten Old Shaterhand by se usmíval pod imaginárními fousy v jinak pečlivě vyholené tváři, ale co naplat.

Strůjcem povědomí o životě indiánů by se stal náš oblíbený lord, který by byl zván do televizních i rozhlasových diskusí a vládních poradních orgánů.
Nejlepší by pak bylo, kdyby ve studiu rozdával rady indiánům, jak mají lovit bizony a stavět kanoe, přičemž by z nich dělal neschopné hlupáky mentálně zastydlé v Atahualpovských časech.
No a přesně tam teď jsme.

Okomentovat