22.6.18

Vyjádření odvolaného ředitele Církevní konzervatoře Opava Petra Rajnohy ze dne 9. června 2018

O cause odvolání ředitele Církevní konzervatoře v Opavě pro nesouhlas se systémem odměňování, který vyžadoval zřizovatel Německý řád, přinesl před týdnem informaci Opavský Deník. MŠMT obdrželo již 6. června od pedagogů a členů Odborové organizace Církevní konzervatoře v Opavě podnět a v současnosti způsob odměňování v uvedené škole prověřuje. O výsledku pak bude MŠMT informovat nejdříve stranu, která podnět podala. Přinášíme alespoň vyjádření odvolaného ředitele Petra Rajnohy. Online petice proti jeho odvolání má aktuálně 132 signatářů.

Mé odvolání z funkce ředitele se dalo očekávat. Přestože důvod v odvolání není uveden, je dostatečně zřejmý. Nechtěl jsem totiž zavést změny, které vyžaduje současný zřizovatel naší školy, katolický Německý řád, jehož hlavou je Velmistr řádu sídlící ve Vídni.

Jedná se o celý komplex vnitřních řídících dokumentů školy, především však o nový mzdový předpis. Za změny, jejichž zavedení žádá zahraniční zřizovatel, nesu totiž v případě podepsání nejen plnou právní, ale dle mého soudu i morální odpovědnost.

Největší část výdajů školy tvoří mzdy učitelům a z nich vyplývající zákonné odvody. Není mi známo, že by si jiné školy u nás, kromě jediné výjimky, dovolovaly obcházet zákony způsobem, jaký má být v Opavě uveden do praxe. Zjednodušeně řečeno jde o snížení základních mezd na minimum, přičemž tato základní výše mezd bude dorovnávána smlouvami o honoráři sjednanými s jednotlivými pedagogy tak, aby dosáhli na stejnou čistou mzdu, ale daně z částky takto vyplácené nad základní mzdu si budou platit sami. Škola sice ušetří nemalé prostředky, ale zdravotní i důchodové zabezpečení jednotlivců, jak si každý spočítá, bude zcela na jiné, a to na daleko nižší úrovni. Zda se něco takového bude líbit odborům, je nejisté. Případnému odporu skupin či jednotlivců se dá ale spolehlivě zabránit několika dobře cílenými vyhazovy. Ne každému z učitelů se ale také bude líbit představa, že prý vlastně místo učení mají oficiálně předkládat žactvu své jakési „badatelské“ výsledky. Mimochodem: I na vysokých školách jsou odměny za badatelskou činnost pocházející z peněz grantových daněny normálním způsobem, tedy prostřednictvím zákonných odvodů. Tím spíše je zavádění podobné praxe i logickým nesmyslem.

Můj odpor proti nám vnucované koncepci je dán též obavou, že případná nezákonnost, o které referují už dva nezávislé právní posudky, může školu poškodit nejen ztrátou dotací, ale především v očích veřejnosti. Ta dnes bývá vůči podobným zprávám sice zdánlivě nevšímavá, nicméně právě u školy církevní a právě v době pokusů o revizi nedávno proběhnuvších církevních restitucí se tato nevšímavost může rázem změnit ve svůj pravý opak, o což se určitý druh politiků zajisté umí dobře postarat. Největší obavy vyvolává hypotéza, že „spravedlivý hněv lidu“ může následkem opavské kauzy hrubě poškodit i ostatní církevní školy.

Své pochybnosti jsem usiloval řádně objasnit svému nejvyššímu nadřízenému, setkání však bylo kategoricky odmítnuto, což si vykládám jako výsledek tlaků lobistických skupin, které usilují hlavně o generování zisku, zatímco samotné vzdělávání či prestiž školy je jim ukradené.

Školu jsem vedl od září 2014, zdálo se, že ji přebírám jakožto zavedenou a sebevědomou instituci. Opak byl pravdou. Konzervatoř se potýkala s nízkou úrovní žáků, byla zde velmi stísněná atmosféra způsobená dlouholetými manipulacemi a intrikami bývalého vedení. Žáci často opouštěli školu už v průběhu studia. Také pedagogický kolektiv trpěl velkou fluktuací. Školní dokumenty byly v katastrofálním stavu, jak vyplynulo z kontroly České školní inspekce (ČŠI). Např. nebyl vůbec zapsán obor Zpěv, ačkoliv jej jako hlavní obor studovalo asi 50% žáků, dále se vydávala vysvědčení z tehdy vlastně oficiálně neexistujícího oboru Církevní hudba, nebyl v pořádku ani Školní vzdělávací program apod. Dle ČŠI hrozilo tehdy úplné uzavření školy.

Náprava se ale podařila, spolu s kolegy pedagogy jsme připravili velké množství podkladů a provedli postupně mnoho změn, díky nimž je dnes o školu zájem mnohem vyšší, než dříve. Jsme zapojeni do velkého množství projektů, kulturních akcí, soutěží. Úroveň žáků se zvedá. Mnozí z nich považují školu doslova za svůj druhý domov. Na základě nedávného anonymního dotazníku, kterého se účastnilo 95% zaměstnanců, bylo se současným stavem spokojeno 90% z nich, a to především údajně kvůli stabilizovanému a příjemnému prostředí nutnému pro uměleckou práci. Z takového výsledku mám velkou radost a pociťuji velké osobní zadostiučinění.

Těžko se dá zpochybnit, že jsem Církevní konzervatoři vícekrát pomohl dostat se z vážných problémů, které ohrožovaly samotnou její existenci, a že jsem se zároveň snažil co nejvíce pozvednout zdejší uměleckou úroveň a všestrannou atraktivitu. Všem pedagogům a zaměstnancům děkuji za několikaletou spolupráci a věřím, že na mě jakožto na ředitele budou vzpomínat s dobrými pocity.

MgA. Petr Rajnoha, Ph.D.

Žádné komentáře:

Okomentovat