16.6.18

Stanislav Štech: Maturita je problém zejména nezvládnuté demokratizace školství

Diskuse nad podobou maturit, kterou avizoval ministr školství Robert Plaga, je velmi žádoucí. Měla však přijít mnohem dříve a soustředit se v první řadě na zásadní otázky po smyslu maturity jako takové.

„Tak už tu máme jaro, bude se zase dva týdny psát o maturitách …“, napsala by dnes posluhovačka Müllerová Švejkovi na Facebooku. Diskuse o maturitách, jejich zrušení, více úrovních, centrální a školní části, písemné a ústní formě je stará zhruba 130 let. Při troše znalosti historie zjistíme, že naprosto stejné otázky se řešily již od přelomu 19. a 20. století (srovnej například text Skalkové Maturita – dlouhodobý problém a aktuální výzva v Pedagogice z roku 2000).

Tyto diskuse se ovšem vracejí proto, že se zaměřujeme především na provozní a technické problémy (logicky – kdo někdy zažil administrativní a organizační martyrium jejich přípravy, provedení a následného zpracování, ví, že o ničem jiném ani v prvních reakcích mluvit nejde). A vyhýbáme se seriózní debatě o smyslu maturity.

Potíž je v tom, že někdy od roku 2000, kdy se začal připravovat koncept takzvané nové maturity, se periodicky veřejně diskutuje hlavně tu o epizeuxis, jindy o tom, zda růže přináší trpělivost, nebo taky manžel, případně o tom, zda ta základna kuželu ještě může být čepice. A vyvozují se z toho zkratkovitě závěry o neschopnosti Cermatu a jeho expertních týmů (v souladu s konceptem magického myšlení je pak odvolání jeho ředitele klasickým rituálem obětiny, která očistí společenství – kritické výkřiky poněkud utichnou) nebo o naprosto zdevastovaném školství.

Prvním tématem vyžadujícím kvalitní analýzu ovšem musí být funkce maturitní zkoušky v proměňujícím se vzdělávání v měnící se společnosti. Za prvé, jde o závěrečný účet dlouhého procesu osvojování poznatků, dovedností, postojů a hodnot žákem. Má tedy potvrdit požadovaný stupeň jeho „zralosti“ (odtud „maturita“). Striktně vzato by k tomu stačilo vystavit osvědčení o uspokojivém absolvování středoškolského studia.

Za druhé, ať to některým zní jakkoli odpudivě, jde o selektivní funkci. Závěrečná zkouška na střední škole má také roztřídit ty, kteří aktuálně mají předpoklady na další vysokoškolské studium na konkrétním oboru nebo programu, od těch, kteří požadované předpoklady nemají. Za třetí, závěrečná zkouška má být vstupenkou do konkrétní oblasti na pracovním trhu. Více než století trvající svár těchto funkcí se odehrává v různých společenských podmínkách.

První je spojena s demokratizací přístupu ke stále vyššímu vzdělání (pejorativně označovanou jako masifikace). Jestliže v roce 1946 dosahovalo maturity 14–16 procent populačního ročníku a v roce 1989 něco kolem 40 procent, pak dnes je to zhruba 75 procent. Ponecháme-li stranou lamentace „gausistů“ argumentujících takzvaným Gaussovým rozložením intelektových předpokladů, z něhož vyvozují, že k maturitě prostě musíme pustit třeba jen polovinu populace, otázka zní, jakou podobu musí mít v takové situaci vzdělávání předcházející zkoušce.

A taky, jak bychom asi zařídili ten eugenický výběr, o který se pokusil, jak známo zatím deklarativně, karlovarský kraj. Psychologie dávno doložila, že úroveň a kvalita intelektových předpokladů není neměnná. A takzvaný Flynnův efekt dokládající postupné, byť mírné zvyšování výsledků v inteligenčních testech je interpretován také prodlužujícím se školním vzděláváním a přístupem stále většího počtu lidí ke stále vyššímu vzdělání.

To ovšem vede k zamyšlení, co musí předcházet. Provedli jsme s ohledem na rozdílnou populaci žáků analýzy obsahů (učiva) jednotlivých vzdělávacích předmětů a oblastí? Existuje dostatečně prověřený soubor pestrých metod výuky adaptovaných pro různou úroveň žáků? Mají učitelé materiální a personální podmínky pro takovou práci a třeba dostatečnou časovou dotaci i na procvičování a upevňování klíčových poznatků?

Bohužel, jde o otázky povýtce rétorické. Nezvládnutá různorodost vede na jedné straně k nostalgii po starých dobrých časech (které se už nevrátí) a pocitu zmaru. Na druhé straně pak k odmítání centrálních požadavků jako nadbytečné zátěži: uděláme si to snáze sami.

Poslední reakce je důsledkem klíčové společensko-politické změny. Musí být závěrečná zkouška nutně státní? A co konkrétně by v ní měl stát povinně ověřovat? Téměř celé 20. století panovala shoda nad tím, že musí jít o zkoušku státní. Je to princip z období takzvané modernity, upevňujících se národních občanských států, které vyžadují normalizaci vedoucí k soudržnosti dříve roztříštěných společenství.

Ten dále umožnil prediktabilitu a srovnatelnost absolventů (velmi úsporný mechanismu). A také vedl k akceptovatelnému zdůvodnění hierarchie a stratifikace uvnitř společnosti. Deregulace systému v 90. letech s vysokou autonomií škol, před jejímiž negativními důsledky varovala již zpráva Čerýcha, Jallada a kol. v roce 1996, ovšem poskytla značný prostor pro „školní“ maturitu.

Opět logicky – když je vzdělávání předcházející závěrečné zkoušce v takové míře věcí školy (jistěže v rámci „Rámců“), pak se nelze divit, že oslabená legitimita zkoušky státní v souběhu se školní vede k administrativnímu molochu. Na tomto tématu se podle mě odehraje souboj o rozhodující společenskou změnu – budeme mít ještě aspoň zbytky „národního vzdělávání“ nebo soubor lokálních vzdělanostních komunit.

A konečně na okraj a závěrem, je zde vděčná debata na téma, jak ověřovat. Výpady proti testům, subjektivitě hodnocení esejů nebo regulaci obsahu ústní zkoušky ignorují výše uvedené funkce. Každý z těchto nástrojů může být zcela funkční, nebo taky zcestný, podle toho, zda je použit pro ověření dlouhodobých výsledků vzdělávání, aktuálního předpokladu pro vyšší vzdělávání nebo vstup do konkrétního povolání.

Diskuse o maturitě oznámená ministrem je žádoucí. Obávám se, ale že je příslovečných pět minut po dvanácté a do podzimu to rozhodně nikdo nevyřeší.

Převzato z Deníku Referendum


23 komentářů:

Ondřej Šteffl řekl(a)...

Když se konzervativní Štech shoduje s liberálním Štefflem, stojí to už za zamyšlení, jestli na tom není něco pravdy.

https://www.facebook.com/osteffl/posts/1922371971157336

Radek Sárközi řekl(a)...

Když byl Štech ministr školství urážel učitele a odmítal s nimi diskutovat.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Když se konzervativní Štech shoduje s liberálním Štefflem

Takže správně... Když dogmatik Štech mudruje jako anarchista Šteffl.

Závěrečná zkouška na střední škole má také roztřídit ty, kteří aktuálně mají předpoklady na další vysokoškolské studium na konkrétním oboru nebo programu, od těch, kteří požadované předpoklady nemají.

To má být ta shoda? Tenhle ale naprostý nesmysl?
Jestli, tak tahle rozverná maturitní taškařice by mohla tak akorát roztřídit ty, kteří jsou schopni a ochotni se připravit tak, aby u zkoušky jakž takž uspěli, od těch, kteří schopni nebo ochotni nejsou, a myslí si, že se na to nepřijde. O zjišťování nějakých studijních předpokladů tu nemůže být ani řeči.
O těch mají pytlici u svých žáků jasno už v prvním ročníku asi tak v listopadu.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

Na nezvládnuté demokratizaci má Štech svůj podíl.

stanislav štech řekl(a)...

Pane Sotoláři, vy jste pil nebo něco kouřil? Víte vůbec, co ta slova znamenají ? Docela by mě zajímalo, jak byste tohle věrohoddně doložil (jde o nejvýrazněší sociální process v zzemích západního civilizačního okruhu, který trvá asi 130 let a souvisí se sociálním státem). Jak by k tomu mohl výrazně přispět jakýkoli jedinec? Sice mám řadu ocenění v zahraničí i doma, ale tohle jste fakt přehnal.

Milan Randák řekl(a)...

Já jsem, pane Štechu, jen ten negramotný učitel, který podle vás ani nepochopí petici, kterou podepisuje, ale i tak je mi jasné, že pan Sotolář měl na mysli váš přínos k dedemokratizaci vztahu pedagogická veřejnost - mšmt. Víte?!

stanislav štech řekl(a)...

Pane Randáku, to pak potvrzuje moje pochybnosti, že zapálení diskutéři na sociálních sítích lidé jsou jen málo schopni vůbec držet nějaká základní východiska komunikace. Můj text je o sociologicky a politologicky doloženém procesu a diskutér mně podíkl na jeho negativním efektech připisuje. Z čeho v té jedné krátké větě vysuzujete, že míní, že bych se snažil o nedemokratický vztah s pedagogickou veřejností?
A prosím, kde je v tomto mém textu i v diskusi pod ním něco o negramotném učiteli?
Je fakt, že na těch asi deset profesionálů pedagogických chatů a soc.sítí nemám ...

Nicka Pytlik řekl(a)...

Maturita není problém. Problém je v tom, že státní správa a samospráva ve školství je prolezlá hloupými a neschopnými trdly, jejichž jediným cílem je vlastní prospěch, který naplňují přisátím se na erár a čerpání fondů, a to za jakoukoli cenu.
Stav našeho školsví je jen projevem deformace a zahnívání celé společnosti. Společnosti, která zcela vážně věří tomu, že nechá-li se dítě, aby sebou třískalo o zem a ječelo celé hodiny, kdykoli si zamane, bude šťastné nadosmrtě.
Ten text o nezvládnuté demokratizaci školství není, pane Štechu, nic jiného, než snůška floskulí, tedy květnatých výrazů, bezobsažných frází a pouze naučených vět. Viz slovník cizích slov. A to na úrovni všech těch odborníků na školství, konzultantů a auditorů v tom dnešním překotně měnícím se světě. Duní to a čvachtá jak poloprázdný barel mazutu.
A konkrétně ta zpatlaná maturita je jen důsledkem toho, že státní správa nebyla schopna a ochotna pověřovat předsednictvím zkušebních komisí učitele na odpovídající pedagogické a odborné úrovni, a především pak se rozloučit s těmi řediteli škol, kteří způsobili, že se z maturity časem stala už jen taková směšná trapárna. Kdyby se česká školní inspekce věnovala smyslu svojí existence místo vymýšlení, jak počerpat, nemusely se vyhazovat stamiliony na zvládání nezvládnuté demokratizace školství.

Milan Randák řekl(a)...

Máte pravdu, pane Štechu, můj příspěvek byl vzhledem k článku off topic. K maturitě se po 21 letech učení na sš raději vyjadřovat nebudu, než zoufale sténat, co vše je možné, raději pomlčím.
Mezi negramotné jste mne a mnoho dalších zařadil při jiné prilezitosti. Vidíte, jak mnoho a dlouho to v lidech rezonuje.
Článek je akademickým příspěvkem do diskuze, budiž, na praxi maturit příliš nezmění.
Pytlík to napsal dobře. A já si dám raději pohov, abych ty dva týdny přežil ve zdraví.

Jirka řekl(a)...

Je fakt, že na těch asi deset profesionálů pedagogických chatů a soc.sítí nemám ...

Myslím, že prebendy z toho měli a mají jiní. Útočíte na amatéry, kteří svou práci mají rádi a vadí jim, když ji profesionálové za nemalé peníze ničí.

Eva Adamová řekl(a)...

"Pane Sotoláři, vy jste pil nebo něco kouřil? Víte vůbec, co ta slova znamenají ? Docela by mě zajímalo, jak byste tohle věrohoddně doložil (jde o nejvýrazněší sociální process v zzemích západního civilizačního okruhu, který trvá asi 130 let a souvisí se sociálním státem). Jak by k tomu mohl výrazně přispět jakýkoli jedinec? Sice mám řadu ocenění v zahraničí i doma, ale tohle jste fakt přehnal."

Takže, pane Štechu, propříště, kdybyste byl tak laskav - Pane Sotoláři Vy ... .
A ta poslední věta Vám nějak nedává smysl.

Toto má být člověk, který měl tu čest "dělat" v tomto byť Absurdistánu ministra školství? A tento člověk má odvahu naznačovat něco o negramotnosti učitelů? Vlastně se tomu ani nijak nedivím, vždyť je to člověk, pro kterého jsou učitelé póvl.

Veronika Valíková řekl(a)...
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Veronika Valíková řekl(a)...

"Výpady proti testům, subjektivitě hodnocení esejů nebo regulaci obsahu ústní zkoušky ignorují výše uvedené funkce."

Mohu se zeptat, hodnocení jakých esejů má pan Štech na mysli? Oni maturanti píšou nějaké eseje? A regulace obsahu ústní zkoušky - to je těch pětadvacet položek na patnáct minut?

Nicka Pytlik řekl(a)...

to je těch pětadvacet položek na patnáct minut?

Na těch patnáct minut je jedna vybraná položka z pětadvaceti možných.

P. Vršecký řekl(a)...

To je přece skoro totéž, pytlíci:-) Jinak pokud mám správné informace, je autor článku bývalý komunista. Tady je potom obzvlášť trefné psát cokoliv o demokratizaci, ať už zvládnuté nebo nezvládnuté.

veronika Valíková řekl(a)...

Nicko, pletete si maturitní cetbu (20 knih) a body zkoušení - cca 25 polozek. Ale už jsem si zvykla. Především me ovšem zajímá, jake ze to eseje píšou maturanti. Možná mi něco uniklo.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Veroniko, pytlici si nepletou. Nikdy a za žádných okolností. Pytlici jsou si nepopletetelní!

Josef Soukal řekl(a)...

Ono je povinných pětadvacet položek? Proč se tu zase šíří nesmysly?

veronika Valíková řekl(a)...

Možná ctyriadvacet, ve strukture ustniho. Slovo povinne jste pouzil Vy, pane Soukale. ☺ Zajímá me, nakolik se byvaly ministr orientuje v maturitním modelu. Pěkný den.

Josef Soukal řekl(a)...

Takže nakonec za to, že se tady snažíte cosi předstírat o 25 položkách, můžu já. Taky způsob, jak diskutovat.

Veronika Valíková řekl(a)...




STRUKTURA ÚSTNÍ ZKOUŠKY
kritérium ověřované vědomosti a dovednosti
ANALÝZA
UMĚLECKÉHO
TEXTU
I. část
• zasazení výňatku do kontextu díla  
• téma a motiv
• časoprostor
• kompoziční výstavba  
• literární druh a žánr
II. část  
• vypravěč / lyrický subjekt
• postava  
• vyprávěcí způsoby
• typy promluv  
• veršová výstavba
III. část
• jazykové prostředky a jejich funkce ve výňatku
• tropy a figury a jejich funkce ve výňatku
LITERÁRNĚHISTORICKÝ
KONTEXT
• kontext autorovy tvorby
• literární / obecně kulturní kontext
ANALÝZA
NEUMĚLECKÉHO
TEXTU
I. část  
• souvislost mezi výňatky  
• hlavní myšlenka textu  
• podstatné a nepodstatné informace  
• různé možné způsoby čtení a interpretace textu  
• domněnky a fakta  
• komunikační situace (např. účel, adresát)
II. část  
• funkční styl
• slohový postup
• slohový útvar
• kompoziční výstavba výňatku
• jazykové prostředky a jejich funkce ve výňatku

Josef Soukal řekl(a)...

To je ale jen výčet toho, o čem maturant MŮŽE hovořit.

veronika Valíková řekl(a)...

A na co se učitel MŮŽE zeptat. :) Je jich šestadvacet - student musí být obodován v šesti kritériích (+1). To jsou dvě a půl minuty na jedno kritérium. :)

Okomentovat