28.6.18

Rudolf Bláha: Stále kolem maturity

Zdá se, že kdo má doma nějakou klávesnici, ten se musí vyjádřit k neúspěšnému výsledku maturit. Jistě, mají zkušenost, že alespoň jednou tuto zkouškou prošli. Touto ojedinělou zkušeností však jejich pohled musí být nutně dosti zúžený, protože nikdy nestáli na straně vzdělavatelů, kteří ty studenty nenápadně, třeba po dobu čtyř let, k oné maturitě posunují. V souvislosti s letošní státní maturitou jsem si dovolil sestavit následnou posloupnost myšlenkových kroků.

Z článku na webu Neviditelný pes vybíráme:

Musel jsem se o tom přesvědčit až po několika létech vlastním zážitkem. Při výuce na střední technické škole. Už jako důchodce. Ve třetím ročníku jsem nechal propadnout jednoho studenta. Pamatuji si na poslední předložené otázky při rozhodujícím zkoušení:

„Převeď 0,40 m na centimetry.“ Nic.

„Převeď 40 cm na metry.“ Nic.

„Kolik má metr centimetrů?“ Nic.

Dva roky mého úsilí věnováním zbytečného času k nápravě, dva roky doporučovaného způsobu doučování. Dva roky studentova odmítání. Bez výsledku.

Po několika dnech přišla na mne na ředitelství školy stížnost. Po pětačtyřiceti létech působení ve školství první. Ve stížnosti stěžovatel a podnikatel sepsul mé vyučovací metody. Stálo tam, že jeho synovi nerozumím. Odmítám s ním diskusi. Mé známkování neodpovídá modernímu pojetí výuky. Závěr stížnosti zněl: „Našeho Radka vyzkoušela doma bez stresu jeho babička. Bez stresu, který zažívá při vyučování ve škole. Ohodnotila ho známkou chvalitebnou. Na základě tohoto zjištění žádám, aby Radkova známka na konci tohoto školního roku takto upravena.“

Korekční zkoušku před komisí stanovenou ředitelem hoch zvládl. Maturitu udělal. V řádném termínu. A kolegyně mi při náhodném setkání po roce ještě dokreslila Radkovo studijní zaujetí. Když si při maturitní zkoušce měl zvolit zkušební text z jazyka, ani nerozeznal text angličtiny od němčiny. To je snad horší než s těmi centimetry.

Žádné komentáře:

Okomentovat