15.6.18

Martin Zvěřina: Utéci ze škol. Státu se v některých situacích represe nevyplácí

Rodiče, pro které je domácí vzdělávání příliš svazující, si našli cestu, jak jeho „přísná“ pravidla obejít. Naději, že by tato praxe mohla být legalizována, mají nulovou – v nynějších časech nenajdete politickou reprezentaci, která by zrušila povinnou školní docházku či dohled státu nad vzděláváním. Unschooling, metoda, kdy si dítě samo určuje, čemu se bude věnovat, v čem se hodlá vzdělávat, vypadá jako anarchie, avšak nemusí být ani nefunkční, ani nedostatečná.

Z článku v Lidovky.cz vybíráme:

Problém je v tom, že takový postup narušuje systém a ten systém ručí za kvalitu výuky. Zatímco v unschoolingu ručí za kvalitu výuky pouze rodič, u kterého dospělé dítě těžko může, zvláště pak zpětně, vymáhat náhradu za ušlé příležitosti či si stěžovat na to, že nezískal kýženou práci. Ne že by u státu mohl, ale stát vydává prostřednictvím škol diplomy a certifikáty, které de facto jsou „pracovními knížkami“.

1 komentář:

Nicka Pytlik řekl(a)...

Za vzdělání dětí mají být odpovědni především jejich zákonní zástupci. Stát nechť vytváří podmínky pro různé formy vzdělávání. To jest státní, krajské, obecní, družstevní, skupinové, individuální, soukromé, domácí... Bude-li potřeba nějaké certifikace, nechť ji garantuje stát. Zákonný zástupce ditěte si pak vybere dle vlastního uvážení v souladu s oprávněnými vzdělávacími (ne)potřebami dítěte.
Pytlici na tom nevidí vůbec nic složitého.

Okomentovat