8.6.18

Luboš Smrčka: Maturitní masakr? Ale kdeže…

Milujeme vypjaté tragické momenty a silná slova. Takže zprávy o maturitních propadlících provázejí označení jako „masakr“ či „tragédie“. Ano. Ten nebo onen maturitní test neudělalo skutečně hodně studentů. Ale...


Ale čemu se divíme? K testům se dostavilo zhruba 63 tisíc studentů. Mnozí z přihlášených raději ani nepřišli nebo byli zastaveni včas – jinak by totiž byl „masakr“ ještě větším „masakrem“ (přihlášek bylo skoro 70 tisíc). Ono není divu, že mnozí se nedostavili.

Vysvětlím to jednoduše. Daný populační ročník nepatří k nejsilnějším – vlastně naopak, patří k nejslabším v našich dějinách. Sestává tak asi z 90 tisíc dětí.

Takže první věc – o maturitu se alespoň pokusily více než dvě třetiny populačního ročníku.

A teď se podívejme na rozložení inteligence, jak je obvyklé v populaci.

Máme tady to šílené slůvko průměr. U rozložení inteligence se obvykle uvádí, že průměr a medián jsou stejné nebo jsou si velmi blízko. Většinou se pak používá jako hodnota inteligence průměr 100 bodů. Pokud se ale o maturitu pokusí skoro sedmdesát procent populačního ročníku, těžko můžeme očekávat vysokou úspěšnost. To by tak nějak popíralo princip maturity, jako do jisté míry „výběrové“ zkoušky. Ta výběrovost tkví v prostém faktu, že jde o „doklad schopnosti studovat vysokou školu“ (neboť k přihlášce na VŠ je nutné složit maturitu – alespoň v podstatě to tak je).

Nechme stranou příběhy o nekonečné pracovitosti, mimořádných schopnostech paměti (protože tyto schopnosti nemusejí být adekvátní inteligenci), to všechno jsou výjimky potvrzující pravidlo. Stejné, jako skutečnost, že někteří mimořádně inteligentní lidé nedochodí ani základku. To všechno se děje, ale neovlivní to celková data.

Obvykle se uvádí, že vysokou školu je schopen absolvovat člověk s alespoň nadprůměrnou inteligencí (či lépe možná s inteligencí v pásmu průměru, pokud je tato spojena s dostatečnou pílí). Když tedy má být maturitní zkouška dokladem schopnosti vystudovat vysokou školu (a tak je historicky v naší zemi koncipována), potom nás tato logická konstrukce vede k nutnému závěru, že prostě významná část populačního ročníku v maturitní zkoušce uspět nemá. A že je to tak správně, protože pak by ztrácela maturita zcela opodstatnění.

Ale to nám nevadí, kam na nás s logikou! Radši vynadáme učitelům, že špatně učí. To je přece zábavnější.

Nejvíce to odnášejí matikáři. Těm propadla u maturity více než pětina těch, co si na matematiku vůbec troufli. Není divu – tady se totiž ukazuje skutečný problém. Český jazyk nebo cizí jazyk vyžadují jiné dovednosti než schopnost analýzy a logického myšlení. V tom je ale matematika neúprosná. Ta odhalí nižší úroveň v těchto schopnostech vcelku s jistotou.

Takže ve skutečnosti nízká úspěšnost u maturit začíná někde naprosto jinde. Začíná u přijímacích zkoušek a u počtu přijatých studentů. Když sedmdesát procent populačního ročníku přijmeme na školu, na jejímž konci je „výběrová zkouška“, kterou má průměrně inteligentní člověk složit pouze při souběžné vysoké píli, tak co čekáme? Zvláště, když nedostatek vysoké píle je podstatně častější, než přebytek inteligenčních schopností?

Albert Einstein definoval jako šílence někoho, kdo opakuje stále stejné jednání, ale očekává jiný výsledek.

Přesně tak se chováme.

P.S. Zdůrazňuji, že vysoké IQ z nikoho nedělá "lepšího" nebo "horšího" člověka. Jedinec se slabším logickým myšlením, které je především měřeno testy inteligence, může pro společnost, svoje děti, svoji vlast či rodinu vykonat mnohonásobně více než příslušník těch "nejchytřejších" dvou desetin procenta. Ale u maturity to prostě bude mít vždycky těžké.

Převzato s laskavým souhlasem autora z jeho blogu na iDNES.cz.

15 komentářů:

Tajný Učitel řekl(a)...

"Ta výběrovost tkví v prostém faktu, že jde o „doklad schopnosti studovat vysokou školu“ (neboť k přihlášce na VŠ je nutné složit maturitu – alespoň v podstatě to tak je)."

Jako přijímačky pomocí scio osp?

Nicka Pytlik řekl(a)...

Masakr?
"Bez státní maturitní zkoušky zůstalo letos 14,4 procenta mladých lidí"
V dobách, kdy jen málo absoventů průmyslovky pokračovalo na nějaké vysoké škole a většina absolventů reprezentovala svoji školu v praxi, uspělo v řádném termínu ve třídě, kde byli třídním pytlici, devatenáct žáků z jedenatřiceti. To jest šedesát jedno procento. Víc než třetina neuspěpěla. Víc než třetina! Pytlici si nevzpomínají, že by se někde hovořilo o masakru. Ani jedna stížnost na klasifikaci či průběh maturit. Takže ani ta bdělá a vždy připravená školní inspekce česká nedorazila.
Tak prý masakr...

Simona řekl(a)...

S jistou nadsazkou lze konstatovat, ze uspesnost (u maturity) otevira dvere na vysokou skolu, ackoli ne kazdy ma schopnost je otevrit a jimi vejit. Naopak neuspesnost u takove zkousky otevira zcela jine svety - takove, v nichz predseda parlamentni strany ani na podruhe nenapise slusny dopis britske premierce, kde poslanci neumi zlomky a mistopredseda jine strany nezna dejepis. Vsichni dohromady postradaji slusnost a minimalni moralku, tak kdo jsou vitezove a kdo porazeni u maturit?

V. řekl(a)...

Bez maturity můžete být i předsedou Evropského parlamentu.

Ondřej Šteffl řekl(a)...

"Obvykle se uvádí, že ..." A kdopak to obvykle uvádí. V kterém roce? A v které zemi?
Kolik má být lidí s maturitou je zcela jednoznačně politické rozhodnutí. Je běžný omyl, že takové číslo lze nějak vyvodit z reality nebo z Gaussovy křivky. Vždy to je jen "důkaz kruhem" - "já vím, co to má znamenat mít maturitu, a tak to může být nejvýš 3% (1920), 10%, 20%, 50 % (1995?) apod.

V řadě zemí má dnes úplné středoškolské vzdělání prakticky každý, pravda v Africe je to spíše výjimka. Česká vláda dne 7. února 2001 projednala a jednomyslně schválila usnesení, ze kterého vyplývá, že to má být 75 %.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Kolik má být lidí s maturitou je zcela jednoznačně politické rozhodnutí.

Maturitu může mít každý, kdo je schopen složit maturitní zkoušku patřičné úrovně.

V řadě zemí má dnes úplné středoškolské vzdělání prakticky každý

No paráda. Tady zas bývávala prakticky zanedbatelná negramotnost.

Josef Soukal řekl(a)...

Myslím, že to byl pouze záměr deklarovaný v Bílé knize.
O maturitě sice mohou rozhodovat politici, ale podstatou by měla být odborná analýza. Jinak se dostaneme jen k tomu, že pouze nivelizujeme pojem maturita a středoškolské vzdělání.
Mimochodem na základě kterého rozhodnutí a kterých analýz dnes hodnotí maturanty školy ve školní části maturity?

Robert Čapek řekl(a)...

Tak inteligence? Vidim, že odborně couváme v čase opravdu mílovými kroky. Je jedno, kdo a jak se připravuje, je lhostejná kvalita edukace, důležitá je inteligence. 😱 Co bude příště? Křišťálova koule? Zaříkani šamanu? 😁

Jana Karvaiová řekl(a)...

Pripustme, ze maturitu bude mit kazdy, lepe receno , skoro kazdy. V urcitem okamziku musi nastat situace( za dalsich deset, dvacet let?) , ze bude mit vysokou skoro kazdy.
Co politickymrozhodnout, ze detem po materske skolce zrovna rozdame nejake diplomy? Nikdo se nebude tejrat maturitami, prijimackami, nastane takovy klidek. Vsechny deti se budou s novou vervou vzdelavat samy od sebe, bez nutnosti vidiny se jakkoli snazit dosahnout alespon nejake urovne . A zaroven tim naplnime pomokraj pohar inkluzivity, neb timto stylem se opravdu kazdemu dostane rovnych sanci a prilezitosti.

Jana Karvaiová řekl(a)...

Postavme si potemkinovske vzdelavaci vesnice. Nic jineho to neni, pokud nekdo chce, aby x procent lidi melo maturitu. Pokud vim, system nabizi moznost si dodelat skolu i v padesati. Proc nejit spis touto cestou- co nejvice rozsirit moznost studia stredni i vysoke pri zamestnani ve chvili, kdy uz neplnim zadani svych rodicu( budes mit maturitu a basta) a nastane me vlastni rozhodnuti. A mym rozhodnutim muze byt imfakt, ze nechci nic. Chci si v klidu popelarit, truhlarit, chovat stado ovci. Chape tohle nekdo?
Maturita i vysoka by mely mit smysl v tom, ze mam neco vic, nez ti ostatni. V hlave.

Josef Soukal řekl(a)...

Ono jde o míru možného posunu:
https://www.blogger.com/comment.g?blogID=9043871272554960992&postID=2899442346142660615

P. Vršecký řekl(a)...

Re: Simona

Pokud se nemýlím, tak ten zmiňovaný místopředseda politické strany "vysokou školu" má, bohužel. A spoustu papírů na všelijaká dys. A nebo je to místopředseda Poslanecké sněmovny? Každopádně jde o soudruha s těmi správnými, mainstreamem hlásanými politickými názory, takže v jeho případě to vůbec nevadí...

Eva Adamová řekl(a)...

"Tak inteligence? Vidim, že odborně couváme v čase opravdu mílovými kroky. Je jedno, kdo a jak se připravuje, je lhostejná kvalita edukace, důležitá je inteligence..."

Já myslím pane Čapku, že všichni, kteří SKUTEČNĚ PRACUJÍ ve školách, ví, že to není jen o inteligenci. Školní úspěšnost kromě inteligence závisí i na schopnosti soustředit se a na píli dotyčného. A problém se školní úspěšností nastává, už když chybí jeden ze tří zmíněných atributů, a chybí-li dva, je úspěšnost katastrofická.

A potíž všech, kteří se domnívají, že 75 % nebo i více z populačního ročníku má na maturitu, je v tom, že nevnímají realitu a domnívají se, že schopnost soustředit se a píle je u těch 75 % samozřejmostí. NENÍ. Skutečnost je taková, že dnešní mladou generaci v úspěšnosti ani tak nesráží inteligence, ale neschopnost soustředit se a píle. A navíc současní středoškoláci mají základní problém už jen s takovou samozřejmou věcí, jako je pravidelná docházka do školy, a to nejen na učňácích, kde je situace doslova tragická, ale už i na gymnáziích, což problém s úspěšností ještě prohlubuje.

Nicka Pytlik řekl(a)...

závisí i na schopnosti soustředit se a na píli dotyčného

Pytlici by tu třetí složku, to jest píli, nahradili spíše ochotou.
Nemálo žáků velmi pilně udělá téměř cokoli, aby nemuselo dělat téměř vůbec nic.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

Nivelizace maturity už byla dávno dokonána. Nářky nad její ztracenou úrovní jsou zbytečné, stejně jako snaha nahnat všechny do stejné úrovně silnějším klackem.

Okomentovat