24.5.18

Společnosti učitelů ČJL k diskusi o podobě maturity z češtiny: Vraťte maturitu zpět do škol

 

Současný model státní maturity z češtiny má několik zásadních nedostatků:
  1. Je finanční, časově i administrativně náročný - zatěžuje státní rozpočet i fungování škol.
  1. Směruje výuku rodného jazyka k  teoretickým znalostem, v praxi nepoužívaným pojmům, strojovému psaní a formálním analýzám textů.
  1. Může mít negativní dopad na vztah mladé generace k literatuře i jazyku.


SUČJL dlouhodobě kritizuje  centrální opravování slohů (kvůli částečně subjektivním kritériím a neprůhlednému způsobu hodnocení) i systém a předepsanou formu ústního zkoušení. Centralizovaná školní maturitní četba má za následek škrtání titulů, vznikají unifikované seznamy, v nichž se objevují stále stejné knihy. Předepsaná analýza textů vede studenty k memorování rozborů a kontextů, neučí je myslet v souvislostech a hledat v literatuře odpovědi na základní otázky lidského života.


Navrhujeme následující model maturity z češtiny:


  • KLOUZAVÝ TEST MATURITNÍHO MINIMA, ověřující především praktickou práci s jazykem: znalost pravopisu, tvarosloví, interpunkce a základní stylistiky, porozumění textu. Test by mohl být doplněn jednoduchým strukturovaným útvarem, opravovaným centrálně (formální dopis, zamyšlení s argumentací).


  • Tento test by studenti mohli psát ve dvou termínech v předposledním a posledním ročníku (ale pouze třikrát). Splněné minimum by sloužilo jako vstupenka ke školní části maturity. Zároveň by studenti s malou šancí v testu uspět mohli včas zvážit přestup na nematuritní formu vzdělání. Nebo by školy mohly fungovat dvoukolejně a nabízet těmto studentům jiný výstup – výuční list.


  • MATURITNÍ ZKOUŠKA v kompetenci škol a učitelů, kteří dokážou nejlépe přizpůsobit své požadavky konkrétnímu typu studentů. Samozřejmě pod podmínkou, že budou zachovány obě části zkoušky – ústní a písemná.


  • Konkrétní podoby těchto zkoušek (čtyřhodinové slohy; práce s informacemi; obhajoby domácích esejí; tematické okruhy k rozhovorům o literatuře) by pak svědčily o zaměření, kreativitě a schopnostech učitelů jednotlivých škol a pomohly by vyvést české školství z uniformity a šedi, která ho sužuje.

13 komentářů:

Ygrain řekl(a)...

Navzdory vynaloženému času a financím má centrální zkouška nejen mouchy, ale přímo masařky, nicméně se nedomnívám, že jediným možným řešením je vrátit maturitu zcela do gesce škol, a už
vůbec se nedomnívám, že by jedna každá škola měla šít maturitu na míru svým studentům. Test maturitního minima zaměřený veskrze prakticky považuji za rozumný, ale určovat až ve 3. či 4. ročníku, zda má student šanci odmaturovat, je nesmysl, to je už pozdě. Učební obory by měly primárně zajišťovat výuční list a maturitu nabízet jako zakončení nástavbového studia.

Stejně tak se nedomnívám, že kvůli centrální závěrečné zkoušce by si studenti mohli vyvinout negativní vztah k jazyku, ani se nedomnívám, že cílem výuky českého jazyka a literatury je hledání odpovědí na základní otázky života, vesmíru a vůbec. Směšování faktů s vírou a filosofováním okořeněné jistou naivitou ohledně fungování negymnaziálních škol bohužel podrývá i oprávněné výtky a argumenty.

Veronika Valíková řekl(a)...

Já se zase nedomnívám, že smyslem výuky českého jazyka a literatury je hledání synekdoch, synestezií, epitet a jazykových prostředků ve výňatcích. Tento způsob rozhovorů o literatuře může právě na negymnaziálních školách způsobit velké škody - a negativně ovlivnit vztah studentů k literatuře. Nebo jen k předmětu čjl. Ostatně, už jsme to za komunistů zažili.

Co jsou u literatury fakta, Ygrain? Kolik postav vystupuje ve výňatku? Kde autor použil úvahový a kde vyprávěcí postup? Skutečně chcete, aby si maturanti od maturity odnášeli toto? Vědecký přístup k textům šílenců, vyděděnců, géniů?

Pak se ovšem nedivte, že jsou studenti na štíru se čtenářskou gramotností. Když nečtou s láskou, ale pro rozbory.

Jiří Kostečka řekl(a)...

Paní Valíková,

vaše vývody mají asi stejnou hodnotu, jako kdyby učitel biologie tvrdil, že tento obor se neučíme kvůli poznání buňky, znalosti pojmu mitochondrie a rozdílu mezi bakteriemi a viry. Stokrát už vám zde i jinde bylo vysvětleno (a je smutné, že takové vysvětlení evidentně potřebujete, a ještě smutnější, že ho nechápete): základní literárněvědné pojmy se samozřejmě neučí proto, aby čtenář pak mohl na příslušném místě textu radostně vykřiknout "Hurá, metonymie!", ale proto, že díky poznání jejich podstaty se zvýší estetický prožitek z četby. Vy to smáznete neuvěřitelným výrokem "smyslem výuky ČJL není hledání synekdoch..." - jako by snad tohle nějaký příčetný češtinář někdy tvrdil!!

Epizeuxis lze jistě vnímat intuitivně a bez znalosti přesné definice. Ovšem NEinterpretovat Skácelovu báseň o bitvě na Bílé hoře jako fantazii lyrického subjektu o pohlavním styku (jak se to stalo jedné studentce bohemistiky na FFUK a bylo popsáno v odborné literatuře)- to už chce kromě intuice" a "vlastního názoru" hlavně poučenou textovou analýzu založenou na vědomostech o básnických prostředcích. Podobně když jeden můj student naprosto nádherně a zaníceně interpretoval jednu báseň V. Hraběte jako "niterný protest" proti okupaci Československa v r. 1968, aniž si všiml, že báseň byla napsána v r. 1967. Nebo byste si mohla v Českém jazyce a literatuře přečíst Kučerovu skvělou interpretaci alegorické básně L. Novomeského o ptačím sněmu, založenou na rozboru hláskové instrumentace (to je mimochodem taky literárněvědný termín), bez jejíž znalosti s pochopením básně prostě nehnete. Stejně jako řada dnešních studentů bez náležitého poučení nerozklíčuje, proč ve vámi oblíbeném Pánu prstenů stojí na straně dobra právě "kapitáni západu". Tolik k vaší otázce, co jsou - mimo jiné - fakta v literatuře.

Každý test může prověřovat jen to, co prověřovat lze - interpretaci uměleckého textu v zásadě nelze, snad až na konkrétní nekrácenou báseň. Tam ale, jak jsem naznačil, je třeba znát i historický kontext jejího vzniku. Termíny ovšem testem prověřovat lze, jde jen o to, které z nich stanovíme jako klíčové.
Ale to jsme opět u dvojúrovňové maturity; na té základní by jistě mohlo a mělo být termínů méně, ale nikoli ŽÁDNÉ termíny!

Nedělejte prosím z češtinářů, jejichž názory vám nekonvenují, tupé dogmatiky, kteří nevědí, co je umělecká literatura. A podívejte se, co se požaduje v oblasti literárněvědné terminologie, kterou tak pohrdáte, byť i jen na Standard Level v kurzu Language A: Literature u mezinárodní maturity IB. (Nabízí se mimochodem v 55 národních jazycích a už dávno neplatí, že je tato zkouška určena jen pro úzkou vrstvu děti bohatých.)

Ygrain řekl(a)...

"Já se zase nedomnívám, že smyslem výuky českého jazyka a literatury je hledání synekdoch, synestezií, epitet a jazykových prostředků ve výňatcích."

Jenže tohle taky nikdo netvrdil a je to falešná dichotomie, nikoli jediný logický protipól vašeho přístupu.

"Co jsou u literatury fakta, Ygrain? Kolik postav vystupuje ve výňatku? Kde autor použil úvahový a kde vyprávěcí postup? Skutečně chcete, aby si maturanti od maturity odnášeli toto? Vědecký přístup k textům šílenců, vyděděnců, géniů?"

Fakta se týkala článku, nikoli výuky literatury. Nicméně, fakta v literatuře jsou například okolnosti vzniku díla, jak se do něho promítly autorovy životní zkušenosti, zamýšlený účinek díla (pokud existuje), a v neposlední řadě také skutečnost, že ačkoli procento citlivých (až sebedestruktivních) jedinců je mezi spisovateli a básníky nepochybně vyšší než u zbytku populace, naprostá většina z nich jsou naprosto normální lidé. Netřeba dělat z kreativního psaní nějaké zlaté tele, vznikající jakýmsi neuchopitelným procesem vyhrazeným pouze vyvoleným.


"Pak se ovšem nedivte, že jsou studenti na štíru se čtenářskou gramotností. Když nečtou s láskou, ale pro rozbory."

Zase další falešná dichotomie, která ignoruje realitu - lidi, kteří nečtou rádi, byli, jsou a budou (a není jich zrovna málo), a v konkurenci vizuálního umění a sociálních sítí čtení prostě není tak atraktivní.

Josef Soukal řekl(a)...

Za nářky nad tím, že výuka literární a jiné terminologie nemá smysl, se podle mých zkušeností skrývá stav, kdy tato výuka probíhá tak, jak probíhat nemá, tj. odtrženě od skutečné práce s textem, kdy se žákům neozřejmuje smysl užití konkrétních uměleckých prostředků v textu (čímž nemyslím uvádění nejjednodušších definici typu "anafora umožňuje to a to"). Nemusí za tím nutně být neschopnost učitele, ale i jeho nechuť věnovat se výuce v celé šíři češtinářské části RVP, přílišná preference obsahu ve smyslu trefně popsaném v prvním komentáři Ygrain.
Byl jsem v tomto týdnu svědkem drobné pomaturitní epizody, kdy žáci po složení zkoušky "potřebovali" svému češtináři říct, že je příprava na zkoušku "i bavila". Rád bych to uvedl jako doklad toho, že valíkovské blinkání nemá systémové příčiny.

krtek řekl(a)...

Skoro by se chtělo zvolat: "Jaká mluvčí,taková společnost."

Veronika Valíková řekl(a)...

Pane Soukale,

pokud struktura ústní zkoušky obsahuje šest položek a v každé je několik podbodů, dovoluji si předpokládat, že hledání synekdoch a epitet v podbodu jazykové prostředky/tropy, figury je systémová záležitost. Samozřejmě jsou češtináři, kteří ty potvory u maturity nehledají, ale já jsem shodou okolností narazila na mnoho maturantů z různých škol, kteří mají opačné zkušenosti.

Ygrain,

už jste viděla strukturu ústní zkoušky z čjl? Visí na novamaturita.

Pane Kostečko, já z Vás tupého dogmatika nedělám.

Nic, na diskusi není čas, vtělím zkušenosti maturantů a jednoho češtináře vv (téměř ve výslužbě) do glosy. Přeji pěkný víkend.

Ygrain řekl(a)...

Paní Valíková, už kolikátým rokem ji pozoruji v praxi, když poslouchám kolegy, a coby třídní, zakládám protokoly.

Ale nevymlouvejte se, prosím, na nedostatek času pro diskusi - vy nediskutujete, vy sdělujete dogmata.

Nicka Pytlik řekl(a)...

vtělím zkušenosti maturantů a jednoho češtináře vv do glosy

Pytlici beztak věděli, že to jednou přijde.
Od mala měli vidění, jak je reinkarnovaná glosa honí ve školní šatně.
Apokalypsa biblických rozměrů, trest za náš rozmařilý život a nestřídmou poživačnost...

Veronika Valíková řekl(a)...

Pytlici, beze strachu. O nich psát nebudu :)

Veronika Valíková řekl(a)...

Ygrain,

já ale nejsem povinna s Vámi diskutovat. Je to moje dobrá vůle. Pěkný víkend.

Josef Soukal řekl(a)...

Maturanti ovšem mají jazykové prvky analyzovat, což neznamená pouhé vyhledání. A v tomto nepochopení bude jádro pudla.

Ygrain řekl(a)...

Však vás k tomu nenutím - pouze se pozastavuji nad kontrastem vašeho proklamovaného nedostatku času argumentačně podpořit vaše niterné přesvědčení, a ochotou blýskat se v diskusi nejrůznějšími rýpanci.

Okomentovat