21.5.18

Ondřej Šteffl: Maturita!?

Za první republiky ten, kdo měl maturitu, byl skutečně Někdo. Dnes dokončí vysokou školu desetkrát více lidí, než mělo tehdy maturitu. Maturita byla důstojný cíl studia. Maturant byl vzdělanec.


Ze sloupku v Metro.cz vybíráme:

Uplynulo devadesát let. A smysl maturity se čím dál víc vytrácí. Je to hlavně tím, že v testech se zkouší věci, které naprosté většině maturantů v životě k ničemu nebudou. Jde hlavně o státní maturitu z českého jazyka a matematiky; o užitečnosti cizího jazyka nikdo nepochybuje a zkouška je rozumná.

Ale k čemu je umět řešit logaritmické rovnice či určit vektor z parametrického vyjádření přímky? Nebo vědět, co je epizeuxis, přerývaný rým, či rozlišit znaky poetismu a futurismu.




10 komentářů:

V. řekl(a)...

Ale k čemu je umět řešit logaritmické rovnice či určit vektor z parametrického vyjádření přímky? 
Expertum na vzdelavani urcite k nicemu. Pominu-li medialni zviditelneni.

Eva Adamová řekl(a)...

"A tak zájemcům o střední ScioŠkolu, kterou otevřeme v září v Praze, když se ptají na maturitu, odpovídáme: „Státní maturita pro nás rozhodně není cíl, je to poněkud hloupá překážka, kterou vám do cesty za dalším vzděláváním nastavil stát. Ve ScioŠkole se kromě mnoha jiných věcí naučíte i překonávat překážky. I tuhle budete umět překonat.“"

Já myslím, že tento odstavec vypovídá o Štefflovi mnohé, ale hlavně to, že kvůli kšeftu by zapřel i vlastní matku.

Vladimír Stanzel řekl(a)...

Klasické štefflovské business PR postavené na špinění toho, co dělá stát. Jak praví Kazatel - aniž jest co nového pod sluncem.
"v testech se zkouší věci, které naprosté většině maturantů v životě k ničemu nebudou." - určitě, tomu matfyzák jistě rozumí. Ověřovat porozumění textu, analýzu jeho výstavby, schopnost vystihnout význam pojmenování, povšechná orientace v dějinách literatury - to jsou přece naprosto bezvýznamné věci. Přesně po vzoru Čapkovy Války s mloky: "Budoucnost náleží Mlokům. Mloci, toť kulturní revoluce. Ať nemají svého umění: aspoň nejsou zatíženi idiotskými ideály, zaschlými tradicemi a celou tou ztyřelou, nudnou, školometskou veteší, které se říkalo poezie, hudba, architektura, filozofie a vůbec kultura, senilní slova, při nichž se nám obrací žaludek. Tím lépe, že dosud nepropadli přežvykování přežilého lidského umění: my jim uděláme nové. My mladí razíme cestu budoucímu světovému salamandrismu: my chceme být prvními Mloky, my jsme Salamandři zítřku!" Vítejte v mločí škole.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Nezbývá, než aby pytlici ze srdce štefflům popřáli, aby ve svém životě potkávali už jen pro život řádně připravené absolventy svých škol.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

věci, které naprosté většině maturantů v životě k ničemu nebudou

To není jen v testech, to je v průběhu celé základní a střední školy. A říká se tomu vzdělání.

krtek řekl(a)...

Já bych panu Štefflovi vyhověl a jeden rok bych nechal v testu převážně slovní úlohy a geometrické úlohy, vše převážně praktického zaměření, např. jak s pomocí provázku a metru vytyčím pravý úhel (má oblíbená). Dal bych na to šest hodin (ať vyhovím i Tajnému). Třeba slavná čepička by se předělala tak, že z A0 vyrobte co nejvíce kuželů o daném průměru podstavy a výšky (ať vyhovím panu Botlíkovi). A pak už bych jen čekal, že se vzbouří žáci ("to jsme nebrali, jak se na to máme naučit"), rodiče (" experiment na dětech") a experti ("stát zkouší věci, které v ŠVP nemá"). Ale nějak si do toho neumím představit reakci pana Botlíka, Šteffla a Tajného...

Jiri Janecek řekl(a)...

Ono se chce po maturantech umet resit logaritmicke rovnice?
Treba ln x = x^2 + 6/ln(x+2)?

Pokud se nepletu, jednou se resila rovnice, v niz se pouzily upravy logaritmu a nahrada promenne... Oboje povazuju za uzitecne veci v ramci "umeni myslet"...

mirek vaněk řekl(a)...

Kdyby se žáci měli učit to, co budou v životě potřebovat budou se toho učit neskutečně víc, než se učí. Protože záleží na tom, z jakého hlediska se na potřebnost úkolů díváme. Pokud z hlediska bezdomovce pod mostem živého z popelnic či nezaměstnaného živého z dávek nebo mladého jinocha závislého na počítačových hrácha facebooku živeného rodiči, pak opravdu toho moc v životě, který bude pravděpodobně kratší než je běžné, potřebovat nebudou. A to se bude týkat i mateřského i cizího jazyka. Pokud se na to budeme dívat už hlediska kreativního a pracovitého člověka, myslícího, živícího rodinu, který má před sebou min. 40 produktivních let, pak i kdybychom vzali jen to co si dovedeme představit, že bude muset dělat, bude tam toho mnohonásobně víc, než se v současnosti učí.
Vše je jen otázkou srovnání a k čemu a ke komu vzdělání poměřujeme. Někteří lidé mají dojem, že jsou převzděláni a litují toho, co se v životě naučili, prý zbytečně. Jiní ví, že jsou nedovzděláni a stále to dohání, protože vidí další možnosti vývoje.
Slovy dnes nepopulárního klasika: "Čím víc vím, tím víc vím, že nic nevím."
Osobně považui za cíl vzdělávání a to i školního to druhé - tedy neomezenost vědění.

Jana Karvaiová řekl(a)...

Mám čerstvou zkušenost.
Obě děti maturovaly a maturitu dali celkem na pohodu.
Zato Scio testy, které některé vysoké berou jako přijímací, to je masakr! To aby byl jeden chodící Encyklopedia Britanica s Wikipedií dohromady.

Zdeněk Sotolář řekl(a)...

Fakulty užívající Sciotesty jsou líné studenty skutečně vybírat. Stačí jim stupidní třídění. Ale pak kecají o přelétání mezi obory nebo nedostudovanosti.

Okomentovat