28.5.18

Kateřina Valachová: Návrh na vydání zákona, kterým se mění některé zákony ve školství a zákon 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

Poslední týdny a měsíce jsem z nemalé části trávila s učiteli a řediteli škol a diskutovala o tom, co byste vy, lidé ze školní praxe, potřebovali dostat do legislativy z věcí, které nakonec neprošly třeba v zákoně o pedagogických pracovnících, ve školském zákoně, v zákoníku práce a podobně.




Tady je výsledek.

Během několika příštích hodin se v systému Poslanecké sněmovny objeví návrh změny několika předpisů z oblasti školství, zatím ho sem dávám v odkazu na moje webové stránky, kde je ke stažení hned...

Jak říkám, s mnoha z vás jsem o tom v poslední době hovořila, ale samozřejmě mne zajímají názory i všech ostatních. Díky za ně, za podněty, nápady a všechno další.

Hlavní část Důvodové zprávy:

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů sleduje tři cíle.
Upravují se tři hlavní oblasti, které byly vydiskutovány a podpořeny většinou odborných asociací ředitelů škol, zástupců odborů i sociálních partnerů, a jejich potřebnost ověřena během diskusí s učiteli v území během roku 2016.

Předkládané oblasti změn padly spolu s tzv. Kariérním řádem v červnu 2017, ač jsou předpokladem pro zlepšení podmínek pro vzdělávání dětí, žáků a studentů ve školách, a zlepšení pracovních podmínek učitelů. Novela reaguje na aktuální potřeby, které ve školách existují a jejichž rozpočtové krytí bylo připraveno již v roce 2016.

Prvním je náprava stavu, ke kterému došlo po zamítnutí předchozího pokusu o novelizaci zákona o pedagogických pracovnících v souvislosti s tak zvaným Kariérním řádem a s ním spojenou změnou zákoníku práce. Touto změnou zákoníku práce mělo být zajištěno odměňování pedagogických pracovníků za výkon práce třídního učitele a za výkony skupiny dalších činností. Zamítnutím celého návrhu tedy nedošlo ani k těmto úpravám, čímž byl prodloužen stávající stav nejistoty a nespravedlnosti, kdy jsou tyto činnosti odměňovány regionálně i v různých školách dané oblasti odlišným způsobem.

Vzniklý stav si zasluhuje okamžité nápravy. Tato je formulována ve dvou krocích, kdy s účinností od 1. 9. 2019 je změnou dosaženo stavu, který byl zamýšlen původní novelou spojenou s kariérním řádem, druhá pak s účinností k 1. 9. 2021 upravuje výši příplatků do takové hodnoty, která bude za prvé lépe odpovídat skutečné náročnosti vykonávaných činností, za druhé pak upraví výši příplatků do vhodnějšího poměru k výši tarifní části platu tak, jak je v budoucnosti předpokládán.
Rozdělení na dva kroky respektuje na straně jedné rozpočtové možnosti státu, kdy první fáze nebude představovat vyšší náklady, než jaké byly vyčísleny v souvislosti s projednáváním předchozího novelizačního pokusu, druhá fáze je odložena na 1. září 2021, což umožňuje státu dostatek času k získání finančních zdrojů ke krytí nových nákladů.

Ve druhé fázi je také definována funkce a příplatek kariérového poradce – odsun definování této specializované činnosti a jejího financování na rok 2021 vychází ze současné praxe, kdy jsou tyto činnosti financovány pomocí evropských fondů.

Druhým cílem návrhu je promítnout do legislativního stavu některá další ustanovení, která měla a mají plnou podporu odborné obce a učitelů, ale která se do stavu účinnosti nedostala po konečném zamítnutí předchozí novely zákona. Jde mimo jiné o ustanovení činnosti uvádějícího učitele a formulaci adaptačního období.

Praxe ukazuje, že ty školy, kterým se na tyto postupy daří získat finanční prostředky a kde je pomoc staršího a zkušeného pedagoga kolegovi bez vlastní praxe zavedena, dosahují v uvádění nových pedagogů do praxe lepší výsledky než školy, kterým se tento mechanismus finančně a následně personálně zajistit nedaří.

Navrhovaná opatření by znamenala, že příslušné finanční krytí by muselo být zajištěno ze státního rozpočtu. Současně jde o logické systémové opatření v situaci blížící se přirozené generační obměny učitelů v následující dekádě.

Výchovní poradci a metodici prevence dlouhodobě čekají na snížení přímé pedagogické činnosti a zajištění odpovídajícího ohodnocení. Na jejich přítomnosti ve školách a zajištění spravedlivých podmínek jejich práce přitom závisí podpora škol v oblasti prevence i řešení šikany, řešení výchovných problémů dětí či poruch chování.
Úprava těchto ale také dalších vybraných specializačních pozic přímo zákonem zaručuje nejen stabilitu a rozvoj pedagogických týmů na školách, ale také jistotu zajištění financování zlepšených podmínek státním rozpočtem, včetně obdobného přístupu k těmto pozicím ve všech školách na území České republiky a tak zlepšení podmínek nejen pro práci učitelů a dalších pedagogických pracovníků, ale také vyšší kvalitu vzdělávání dětí, žáků a studentů.
Třetím cílem je změnou školského zákona ukotvit povinnost státu formulovat a v důsledku tedy i povinnost státu a zřizovatelů zajistit v mateřských školách odpovídající podmínky pro umístění dětí mladších tří let. Podle statistik z posledních let navštěvuje (bez ohledu na již přijaté či aktuálně projednávané legislativní změny) mateřské školy zhruba 40 až 43 tisíc dětí, které v době začátku školního roku nedosáhly hranice tří let.

Z těchto dětí jsou zhruba necelé 2/3 takové, které věku tří let dosáhnou do konce daného kalendářního roku, v mateřských školách bylo ve zmíněném období nicméně každoročně kolem 15 tisíc dětí, které tří let dosáhly až v kalendářním roce následujícím, mnohdy pak dokonce až před závěrem roku školního.

Podmínky, které mají být vytvořeny pro tyto děti, nejsou jasně a jednoznačně definovány, když existují velké rozdíly v tom, jak na jejich přítomnost v mateřských školách nahlížejí regionální pracoviště v oblasti hygieny, požární ochrany a další. Jeví se proto jako velmi vhodné, aby byly tyto podmínky ustanoveny jednoznačným a obecně platným předpisem. Totéž platí o pedagogickém a dalším zajištění pobytu dětí mladších tří let v mateřských školách.

Navrhovaná změna tedy vychází vstříc praxi, kdy především ředitelky a ředitelé mateřských škol, a pochopitelně také učitelky v těchto předškolních zařízeních, právem požadují vyšší míru předvídatelnosti nároků, které jsou ze strany státu a případně ze strany zřizovatelů na tato zařízení kladeny. K těmto nárokům je však nutné přesněji, než je tomu dosud, také definovat podmínky, za kterých mají být plněny.

Návrh tak navazuje na reformu financování regionálního školství a další předpisy (především RVP) a zadává orgánům státní správy (MŠMT) úkol provázat jednotlivé změny, které jsou obsaženy v reformě a některých úpravách školského zákona tak, aby společně tvořily promyšlený a kompaktní celek.

Novela upravuje také některá další zlepšení pracovních podmínek práce učitelů a dalších pedagogických pracovníků ve školách, včetně potřeb podpory odborného vzdělávání a praxe ve školách.

2 komentáře:

Nicka Pytlik řekl(a)...

Poslední týdny a měsíce jsem z nemalé části trávila s učiteli a řediteli škol a diskutovala

Pytlici se dojetím úplně celí rozechvěli. I slza ukápla.
Až tak nepříčetně zjihlí snad ani nemohou mezi lidi do reality všedního dne.
Už jen ta představa, že i pytlikům by se mohlo dostat nějaké té vrchnostenské pozornosti.

Radek Sárközi řekl(a)...

S nikým z Pedagogické komory Kateřina Valachová své návrhy nekonzultovala. Kdyby to udělala, řekl bych jí, že navýšení příplatků pro třídní učitele jsme navrhli již na jaře 2017, ale tehdy proti tomu protestovala společně s vedením CZESHA a školských odborů. Podruhé jsme to navrhli letos, minulý týden k návrhu, který podala skupina poslanců KDU-ČSL, zaujala vláda neutrální stanovisko a v červnu se o něm bude hlasovat v prvním čtení v Poslanecké sněmovně. Předkládá tudíž totéž, co už je dávno uprostřed legislativního procesu a spěje ke schválení bez její zbytečné účasti...

Okomentovat