13.7.16

Anna Putnová: Za 16 let si nedokázalo ministerstvo školství vyjasnit kompetence tak, aby normativ na toho žáka skutečně doputoval


Projev při projednávání novely školského zákona v Poslanecké sněmovně v úterý 12. července 2016: "Je možná jednodušší skutečně připravit novou metodu financování, než měnit tu zaběhanou. Ale musíme si také říct, co to bude znamenat pro kraje. Kraje v tuto chvíli nebudou - nebo v situaci, kdy se přijme podoba, kterou navrhuje paní ministryně - nebudou už dále zodpovědné za školskou politiku. Budou mít na starosti evidenci, kontrolu, družiny. Školská politika už nebude krajským tématem. To je potřeba, abychom si také jednoznačně řekli."

Dobré odpoledne vážená paní předsedající, vážená paní ministryně, dámy a pánové, dovolte mi, abych učinila několik obecných poznámek k financování regionálního školství a na závěr přednesla jednu naléhavou prosbu, která je možná realizovatelná bez legislativních změn.

Paní ministryně předložila novou koncepci financování regionálního školství. Je to zcela legitimní pokus. Musím říct, že TOP 09 bude podporovat návrhy, které přinesou vyšší zdroje do financování regionálního školství. Tady vidím první úskalí. Bavíme se o tom, jak by mělo financování vypadat, ale neznáme rámec, finanční rámec, ve kterém by se ty změny realizovaly, takže pro nás je to stále do určité míry virtuální reality. Budeme rádi, pokud budeme moci konkrétně se zabývat jednotlivými kroky v rámci změny a budeme-li znát ten finanční rozpočet, rámec, ve kterém se budeme pohybovat. Čili, to je jedna základní připomínka.

A teď takové malé ohlédnutí resp. poznámka k tomu současnému stavu. Když v roce 2000 vznikly kraje, nebylo jaké náplně jim nabídnout. A tak se nabízelo školství a silnice druhých a třetích tříd. Nikdo v té době nepředpokládal, že nastanou velké kompetenční spory mezi Ministerstvem školství a mezi jednotlivými kraji. Ten způsob financování tak, jak dnes běží a máme k němu řadu výhrad a víme, že potřebuje změny, je svým způsobem velmi spravedlivý, transparentní a jednoznačný. Dává na každého žáka v určité věkové kategorii jednoznačně normativ, který Ministerstvo školství přeposílá. Jak je možné, že jsou rozdíly ve financování na jednotlivých krajích tak dramatické. Jak je možné, že za 16 let, to není teď nic proti paní ministryni, za 16 let nedokázalo Ministerstvo školství si vyjasnit kompetence tak, aby ten normativ, který garantuje Ministerstvo školství, na toho žáka skutečně doputoval. Jak je možné, že jednotlivé kraje financují z rozpočtu základních škol přebujelou síť středního školství. Proč se v některých krajích povedla optimalizace středního školství, v jiných se o to ani nepokusili, v jiných se tápe.

Protože nám chybí jednotná školská politika. Jednotná školská politika, která bude zaručovat, že zdroje, které jsou definovány normativy Ministerstva školství, na toho žáka skutečně doputují. Pokud chceme nějakou změnu, je možnost mluvit o nových parametrech. Samozřejmě, že ty korektivy, které by bylo třeba udělat v tom normativním financování, po letech toho užívání dnes už vlastně zvykového práva je velmi obtížné měnit.

Je možná jednodušší skutečně připravit novou metodu financování, než měnit tu zaběhanou. Ale musíme si také říct, co to bude znamenat pro kraje. Kraje v tuto chvíli nebudou - nebo v situaci, kdy se přijme podoba, kterou navrhuje paní ministryně - nebudou už dále zodpovědné za školskou politiku. Budou mít na starosti evidenci, kontrolu, družiny. Školská politika už nebude krajským tématem. To je potřeba, abychom si také jednoznačně řekli.

Další otázkou je kvalita, která vyplývá z kvality učitelů. Myslím, že v této souvislosti bychom měli znovu mluvit o tom, jak budou financovány učitelské fakulty a učitelské obory. My jsme opakovaně nabízeli a opakovaně jsme žádali, aby koeficienty ekonomické náročnosti byly pro tyto učitelské obory stanovené tak, aby si nemusely přivydělávat přijímáním množství studentů, kteří vůbec nemají v úmyslu směřovat do pedagogiky.

Čili, to jsou témata, která jsou nepochybně s financováním spojená. Chtěla bych nabídnout jednu variantu, která by usnadnila práci školám a to v horizontu kratším, než je předpokládaná účinnost této novely. A to je sjednocení mzdových a neinvestičních výdajů tak, aby školy měly možnost s těmito prostředky nakládat. Velmi by to snížilo stres při sestavování jejich rozpočtu.

Před několika lety to vzniklo na vysokých školách, osvědčilo se to, nezneužil toho nikdo. A ten rozpočet dává větší variantu a větší svobodu v rozhodování. To by byl ten konkrétní drobný návrh, kterým jsem chtěla přispět v rámci příštího školního roku k většímu pohodlí ředitelů a vedení škol.

TOP 09 nebude bránit propuštění této novely do druhého čtení. Nicméně podotýkáme, že spousta otázek zůstává otevřených a budeme samozřejmě v průběhu času do druhého čtení a v druhém čtení žádat vysvětlení, komentáře a také podzákonné normy, které by zpřesnily a definovaly tu současně navrženou podobu. Děkuji za pozornost.

Žádné komentáře:

Okomentovat