2.9.20

Ondřej Šteffl: Vzhůru do nejistoty aneb Do nového školního roku vstupme s odvahou a otevřenou myslí

Ondřej Šteffl komentuje na sociální síti Facebook začátek školního roku: "S takovou nejistotou jako letos jsme do školního roku nikdy nevstupovali. Možná přijde druhá vlna, možná ne, možná právě ve vaší škole někdo onemocní covidem, možná se školy zase uzavřou, možná se přidají ještě další problémy. Celý školní rok je tak vlastně velkým krokem do neznáma. A to, co platí pro letošní školní rok, platí pro celou budoucnost dnešních dětí."



Celý komentář:

Vzhůru do nejistoty

Do nového školního roku vstupme s odvahou a otevřenou myslí

S takovou nejistotou jako letos jsme do školního roku nikdy nevstupovali. Možná přijde druhá vlna, možná ne, možná právě ve vaší škole někdo onemocní covidem, možná se školy zase uzavřou, možná se přidají ještě další problémy. Celý školní rok je tak vlastně velkým krokem do neznáma. A to, co platí pro letošní školní rok, platí pro celou budoucnost dnešních dětí.

Koronavirus probudil mnohé z nás ze sna o tom, že svět je stabilní, jak býval, a že v životě máme nějaké jistoty. Nemáme. Nevíme, co bude. Budoucnost byla vždy nejistá. Ale jistot ubývá, zato změn je a bude více a v rychlejším sledu. Dnešní školáky čeká život plný změn. A škola by přece děti měla připravovat na budoucnost. Školní rok je tak sice velkou neznámou, ale také skvělou příležitostí dětem ukázat, jak jsme na budoucnost připraveni my dospělí, jak jsme flexibilní, jak se chceme a umíme učit, jak se vyrovnáváme s nejistotou, jak dokážeme s nadhledem a zodpovědně rozhodovat i v nejasné situaci, jak nezpanikaříme, jak dokážeme změnu a problémy brát jako výzvu a příležitost. Můžeme se úzkostlivě držet návodů, alibisticky čekat na pokyny shora, spoléhat, že někdo rozhodne za nás. Anebo se k problémům můžeme postavit čelem a převzít odpovědnost za tu spoustu dílčích rozhodnutí, která v letošním roce budeme muset udělat – každá škola, každý ředitel, každý učitel i každý rodič. Každý z nás. A tomu samému musíme učit děti.

Proč chodit do školy

Až problémy s koronavirem pominou (a odborníci říkají, že pominou do dvou let), z našich letošních kroků zbude jen pěna dní. Ale zda jsme strkali hlavu do písku, rozhodovali ve strachu nebo chaoticky, anebo jsme problémy a nejistotu brali jako výzvu, stále se učili – to si naše děti budou pamatovat a něco si z toho do života odnesou. Dobré i zlé, pro sebe i o nás.

Jak si mnozí rodiče všimli, děti se za půl roku bez školy moc nezměnily. Ano, scházeli jim kamarádi i jejich oblíbení učitelé, některým dokonce už chybí i škola a vyučování. Co jim ale nechybí, jsou znalosti, které by se byly možná učily, kdyby škola fungovala normálně. Nebo snad máte dojem, že dětem chybí Jagellonci, lumírovci, láčkovci, Ohmův zákon, konstrukce trojúhelníku podle věty „sus“ nebo větný rozbor? Nechybí! Stejně jako to nechybí vám, kdo jste se to ve škole také učili, mnohé zapomněli hned a dnes si z toho pamatujete sotva desetinu. Během měsíců online výuky si nejen řada rodičů, ale i spousta učitelů uvědomila, že mnohé učení ve škole je jen zbytečnou ztrátou času. A jestli se dnes chcete opravdu naučit Ohmův zákon, školu ani učitele k tomu nepotřebujete. Dejte si do vyhledávače „Ohmův zákon a výuka“ a vyjede vám 408 videí česky, anglicky 107 000. Mnohá jsou skvělá.

Je čím dál jasnější, že chodit do školy je potřeba hlavně proto, aby se děti učily, jak se chovat k ostatním lidem, pomáhat, spolupracovat s chytřejšími i pomalejšími, diskutovat, kriticky uvažovat, respektovat druhé i sebe, řešit konflikty, objevit své silné i slabé stránky, najít si své místo v životě. Aby okoukaly, jak se dá o věcech přemýšlet, jak se stavět k problémům, že jiní přemýšlejí jinak než já. K tomu potřebují spolužáky i toho dospělého. A to jsou věci, které se v online prostředí předávají obtížně.

Změny natrvalo

Mnohé školy nepochybně využijí zkušenosti, které získaly během uzavření škol. Zredukují své školní vzdělávací programy. Vyzkoušejí nové věci. Budou přemýšlet, jak zkombinují prezenční a vzdálenou výuku a využijí přednosti obojího. Dva dny ve škole, tři dny doma, aby žáky začaly lépe připravovat na svět dospělých, z nichž mnozí tak už dnes mají nastaven svůj pracovní život. Už od prvního září nastoupí žáci do expediční školy, která kombinuje týden společné expedice dětí, kde je intenzita sociálního učení maximální, s třemi týdny online výuky. Takové kombinované formy výuky jistě nejsou pro každé dítě, každého rodiče a už vůbec ne pro každou školu. Je třeba ovšem pochválit ministerstvo školství, že i v situaci, kdy řeší spousty akutních problémů, plánuje možnosti kombinované výuky začít od pololetí ověřovat.

Přijdou ovšem i změny možná méně nápadné, ale významné. Odhaduji, že od 1. září nebo během příštího školního roku skokově přibude dětí v domácím vzdělávání. Rodiče si to během uzavření škol vyzkoušeli. Mnozí zjistili, že je to pro ně příliš náročné, ale jiní si ověřili, že v takovém systému mohou dobře fungovat a že to je přínosem pro děti i pro ně. Kamarád mi vyprávěl, že když rodiče viděli, jak probíhá online výuka s jejich učitelkou ve 4. třídě, pět rodičů z té třídy se rozhodlo změnit školu. Tak masivní útěk ze školy asi nebude běžný. Jinde ovšem zase rodiče ocenili kvality učitelů. Je jisté, že mnohé děti školu změní.

Změny už jsou navždy trvalý stav. Chuť poznávat a zkoušet nové věci, to je jediný způsob, jak v budoucím světě obstát. Letošní školní rok nebude snadný, ale je to výzva i příležitost. Letos se toho všichni můžeme pro budoucnost naučit víc než jiné roky. Tak milé děti, milí učitelé, milí rodiče, vzhůru do nejistoty. S odvahou a otevřenou myslí.

2 komentáře:

Nicka Pytlik řekl(a)...

Možná přijde druhá vlna, možná ne

Druhá vlna přijde určitě. Ale až skončí pořád ještě běžící první vlna.
Otázkou zůstává, jestli přijde vlna třetí. Virus bez hostitele takříkajíc chřadne.

Unknown řekl(a)...

Někde jsem se dočetl, že při objevení Ameriky zavlekli objevitelé mezi indiány kromě pravých neštovic, spalniček,...i koronaviry. Dodnes má původní populace s těmito viry větší problémy než Evropané. Otázkou zůstává, za jak dlouho se i my vyrovnáme s novým koronavirem. Zřejmě to potrvá mnohem delší dobu. A navíc vůči koronaviru neexistuje dlouhá imunita. Za život se mnozí z nás nakazí asi mnohokrát. Otázkou je s jakými následky. I s tímto musí školství počítat.

Okomentovat