2.9.20

Josef Nožička: Snaží se pan ministr Plaga o reformování nebo naopak deformování českého školství?

Ministr školství Robert Plaga přišel se dvěma návrhy, které nejenom u pedagogické veřejnosti vyvolávají velké rozpaky...


Již pozítří (text byl původně publikován 30.8.) začne nový školní rok, který nepochybně bude pro žáky a jejich učitele velmi náročný. Považuji totiž za dosti pravděpodobné, že řadu škol či mnoho jejich tříd čeká během něho osud nucené karantény, nelze ani dopředu vyloučit, že v případě opětovného rozšíření pandemie Covid-19 znovu dojde na určitou dobu k plošnému uzavření všech škol v České republice, případně v nejvíce ohrožených regionech. V takovém případě by místo pravidelné docházky do školy čekala žáky a studenty výuka na dálku, kterou si spolu se svými učiteli již odzkoušeli během jarních měsíců letošního roku. Což je samozřejmě určitá výhoda.

Další pozitivní věcí v tomto směru je, že se ministerstvo školství rozhodlo uzákonit, že distanční výuka je v případě nuceného uzavření vzdělávacích zařízení pro žáky základních a středních škol povinná. Z vlastní zkušenosti totiž vím, že když tomu tak letos na jaře nebylo, našli se takoví, kteří toho zneužívali. Není totiž pravdou (jak by se dle zpráv z některých médií mohlo zdát), že se do výuky nezapojovali pouze ti, kteří doma neměli potřebné technické vybavení – tj. počítač či tablet s připojením k internetu. Byť většina žáků měla k distanční výuce pozitivní přístup (aspoň tedy na škole, kde učím), našli se i takoví, kteří si ne úplně šťastně formulovaný metodický pokyn ministerstva školství vyložili tak, že pokud v daném předmětu prospěli v prvním pololetí, tak jim reálně nehrozí, že by mohli být nehodnoceni či hodnoceni pětkou, i když budou výuku na dálku zcela ignorovat.

Proto je dobře, že se vláda z této zkušenosti poučila a za uzákonění povinnosti účastnit se distanční výuky patří ministru Plagovi pochvala. Jak to však u pana ministra docela často bývá, i tentokrát ukázal, že dokáže pozitivní věc velmi rychle vyvážit nějakým negativním krokem. A v tomto případě šlo o krok, rovněž související s výukou na dálku. Jak jsem si totiž nedávno přečetl zde na iDNES, pan ministr vážně koketuje s myšlenkou, že by se distanční výuka zavedla jako součást běžného vzdělávání. Tedy, že by se žáci některé předměty nemuseli učit přímo ve škole, ale byli by vyučováni online přes internet i v době, kdy by žádná pandemie nebyla.

Jistě se najdou zastánci takového nápadu, kteří budou tvrdit, že jde o moderní přístup ke vzdělávání, hodný 21. století, či podobné nesmysly. Ne - byť se nám někteří „mediální vzdělávací odborníci“ snaží tvrdit, že při online výuce se toho mnozí žáci naučili více než při klasickém chození do školy, dle zkušeností nejenom mých, ale i řady kolegů z jiných škol, se kterými jsem o tom měl možnost mluvit, je realita jiná. A například i předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií a ředitelka pražského Gymnázia Nad Štolou Renata Schejbalová na tohle téma říká: „Distanční vzdělávání považuji za krajní možnost. Není to stejné, jako když jste s žáky ve třídě nebo na nějaké osobní konzultaci. Jde o ten sociální kontakt. Nevidíte ty reakce. Když jasně vidíte ve třídě, že někdo nechápe, vysvětlíte to znova. Při online výuce tohle moc nejde.“

Za úlet číslo dvě, který se nedávno v hlavě ministra Roberta Plagy zrodil, považuji jeho návrh, aby se testy, které maturanti skládají v rámci státní části maturity, neznámkovaly, ale studenti z nich byli hodnoceni jen stupni „uspěl“ či „neuspěl“ (viz odkaz zde). Ani zde nepochybuji, že se najde řada těch, kteří budou panu ministrovi za tenhle nápad tleskat. Zvlášť, když maturitní testy z dílny společnosti Cermat jsou prakticky pravidelně terčem velké mediální kritiky (byť ne vždy oprávněně) již od roku 2011, kdy byla u nás státní maturita poprvé spuštěna.

Je zcela jistě legitimní diskutovat o tom, zda jsou maturitní testy moc těžké nebo naopak moc jednoduché, zda by úlohy v některých předmětech neměly být více orientované na reálnou praxi atd. Ale je moudré nechat známky na maturitním vysvědčení ve všech předmětech jen čistě v režii jednotlivých škol? Budou pak vysoké školy (tedy vyjma těch, které berou prakticky každého, kdo odmaturuje) mít jistotu, že například jedničkář z angličtiny z jedné školy má opravdu lepší znalosti než dvojkař či trojkař z druhé školy? A jakou váhu pak může mít například pro technické vysoké školy to, že uchazeč o studium složil maturitu z matematiky, když se z jeho maturitního vysvědčení dozví pouze to, že z ní „uspěl“? (Maturitní zkouška z matematiky totiž na rozdíl od češtiny či cizího jazyka vyjma didaktického testu žádné další části nemá.)

Pokud někdo namítá, že vysoké školy si znalosti z toho či onoho předmětu sami ověří u přijímacích zkoušek: při přijímacím řízení se ovšem často dávají body i za známky u maturity, někde je uchazečům přijímací zkouška odpuštěna právě díky dobrým známkám na maturitním vysvědčení, někde je dokonce na základě známek ze střední školy studentům v prvním ročníku vysoké školy přiznáváno prospěchové stipendium.

Jako učitel s více než pětadvacetiletou praxí pevně věřím, že ani jeden ze dvou zmíněných návrhů pana ministra Plagy nakonec schválen nebude. I když je totiž české školství již spoustu let kritizováno a je voláno po reformách, které mají jeho úroveň zlepšit, v tomhle případě by nejenom dle mého názoru nešlo o jeho reformování, ale naopak deformování.

Převzato z autorova blogu na iDNES.cz.

9 komentářů:

Ondřej Šteffl řekl(a)...

Zdá se, že někteří nepochopili, o co jde nebo nechtějí žádní změny (viz https://www.youtube.com/watch?v=XcTRILKNeYU).

Jde o pokusné ověřování MOŽNOSTÍ kombinované výuky. Ne o zavádění.

KOMBINOVANÉ ne distanční.

A vždy se předpokládá, že to musí být DOBROVOLNÉ z hlediska školy i rodičů.

Unknown řekl(a)...

" Když jasně vidíte ve třídě, že někdo nechápe, vysvětlíte to znova." Opravdu? Asi ziji na jine planete nez ta pani. To same u znamek a znamek u maturity. Opravdu nemaji vetsi vypovedni hodnotu nez uspel/neuspel v zavislosti na skole a i jednotlivem kantorovi... Vyber studentu bych opravdu nechal na VS a snazil se spis o to aby studim SS nebylo pro studenty ztrata casu.

Vít Tomis řekl(a)...

snazil se spis o to aby studim SS nebylo pro studenty ztrata casu.
Np a teď se o to snažit nemůžete? Nebo nechcete?

Nicka Pytlik řekl(a)...

Asi ziji na jine planete

Možná by nebylo od věci si to ujasnit a případně se vrátit se na tu naši.

v zavislosti na skole a i jednotlivem kantorovi

Pokud si pytlici dobře pamatují, pak úspěch závisí především na maturantovi.

aby studim SS nebylo pro studenty ztrata casu

Vždy je věcí právě a jen toho kterého člověka, jak ty které roky svého života prožije a využije. Pokud má někdo pocit, že tratí čas, ať dělá něco jiného. Někdo žije každou minutu, někdo profláká celý život.

Eva Adamová řekl(a)...

"A vždy se předpokládá, že to musí být DOBROVOLNÉ z hlediska školy i rodičů."

A tím jste si jistý? Vždyť přece vůbec nemůžete tušit s čím kdo přijde po pokusném ověřování a co napadne tu partii troubů v parlamentu v rámci pozměňovacích návrhů.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Především ta 'dobrovolnost z hlediska školy' je víc než fascinující!
Větší scifi je snad už jen varp pohon ze stártreku.

Jana Karvaiová řekl(a)...

Když to vezmu věcně:
Je tu někdo, kdo mi vysvětlí, jak PŘESNĚ by vypadala kombinovaná výuka?
Ne nejsem blbá a fantazie mám dost. jen mně není jasné, jak by měl kantor, který má nyní jasně rozdělenou práci na přímou a nepřímou pracovat. jestliže stále bude pracovat svůj díl přímé práce ve třídě, pak se bude připravovat na výuku a dozorovat a scházet se kolegy, kdy přesně bude vykonávat tu distanc. V noci? jako nadúvazek? Nebo bude přijat další člen sboru, který bude dělat jen distanc? Nebo se kantorům zvedne přímá práce na 30 hodin s tím, že na přípravy holt nebude tolik času????

Unknown řekl(a)...

Ale paní Karvaiová, Vy jste neslyšela o tom, že den bude mít nově 30 hodin.

Nyní vážně, to opravdu není v silách učitele. Asi se rozkrájíme. Na 1.stupni ZŠ je to úplně jasné, tam to jde. Na 2.stupni a SŠ si to nedovedu ani představit.

Jana Karvaiová řekl(a)...

No Unknown, předvedu dnešek:
v 7:00ve své kanceláři. Pohled do systému, zda nesupluju(jo, zítra). Roznos okopírovaných doporučení po budově prvního stupně. Roznos se zvrhl na několik neplánovaných debat (rady,co s ADHD, co leze skoro po zdi, oznámení kolegyně, že je na nemocenské a další). Rychlý přeběh do další budovy a nastává první hodina. Rychlý přeběh do kanceláře a - dělám si výpisky z doporučení, protože bude nakupovat pomůcky a speciální učebnice, konzultuji potřetí změněný rozvrh s asistentem, hlásím sekretářce nemocnou asistentku, kopíruji další doporučení pro druhý stupeň, volám podesáté matce, která měla přijít minulý týden - nebere telefon. Letím na specku a konzultujeme, jak udělat příští týden rodičák, protože budu muset školit rodiče v ICT(přechod na nový systém ve škole). letím na jinou budovu a učím. Mažu domů na oběd, ošetřuji manžela. letím zpět do školy na tři hodiny odpoledky. Končím v 15:05, ještě do sborovny, uklidt a domů příchod v 15:25. Kdy mám dělat přípravy nebo distanc, když jsem si celou pracovní dobu vyčerpala jinou prací?

Okomentovat