15.9.20

EDUin: Inkluzivní vyhláška: Nepromyšlená snaha ušetřit ublíží dětem a zkomplikuje práci školám

Několik škrtů ve vyhlášce, která upravuje poskytování podpůrných opatření pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami, zásadně a k horšímu mění podmínky pro jejich poskytování.


Ministerstvo školství v návrhu vyhlášky o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ustupuje od hledání cesty, jak zajistit individuální posouzení potřeb konkrétního dítěte, a vrací se ke “škatulkování” podle diagnóz. To jde zcela proti principům inkluze a proti úsilí vytvářet pro každé dítě takové podmínky, aby se mohlo individuálně rozvíjet na maximum svých možností.

Návrh nového znění vyhlášky, který je nyní v připomínkovém řízení, se přitom neopírá o důkladnější analýzu stávající situace ani o širší shodu v odborné komunitě. Důvodová zpráva, která jej doprovází, nebere v úvahu přínos těchto opatření pro
vzdělávání dětí, u nichž chce přístup k těmto službám omezit, a nevěnuje se ani tomu, co pro jejich další vzdělávání bude toto omezení znamenat.

“Shodou okolností” se změny týkají dvou podpůrných opatření, která jsou pedagogicko-psychologickými poradnami předepisována nejčastěji a zároveň znamenají pro stát největší finanční zátěž.

Návrh nové vyhlášky navíc pracuje s nepodloženými hypotézami. Předpokládá například, že přeřazení tzv. pedagogické intervence ze druhé do první třídy podpůrných opatření, u nichž škola nemá nárok na poskytnutí finančních prostředků, sníží administrativní nároky (školy budou o potřebě
pedagogické intervence rozhodovat samy, bez součinnosti s pedagogicko-psychologickou poradnou), ale neomezí poskytování této podpory na školách.

Pedagogická intervence, při které se pedagogičtí pracovníci věnují žákům ohroženým školním neúspěchem mimo školní vyučování, je nástrojem, jak zlepšit šance na školní úspěch mimo jiné u dětí ze sociálně vyloučeného prostředí a je jedním z mála nástrojů, které přímo na
tento handicap míří.

U podpůrného opatření “asistent pedagoga” výčet konkrétních typů znevýhodnění, pro které je toto podpůrné opatření určeno, vylučuje z této podpory a priori děti s jinými typy speciálními vzdělávacími potřebami, aniž by bylo možné individuálně posoudit, zda by právě zapojení asistenta pedagoga nemohlo zvýšit šanci konkrétního dítěte s jinou než povolenou diagnózou na školní úspěch, a tím i na úspěch v jeho dospělém životě. Nově podle předložené vyhlášky nemají mít na asistenta pedagoga nárok mimo jiné žáci se závažným fyzickým postižením, závažnými poruchami řeči nebo učení, dětí s jiným než českým mateřským jazykem nebo v závažných případech sociálního znevýhodnění. To jde přímo proti jednomu z pilířů připravované Strategie 2030+, kterým je snižování nerovností v českém vzdělávacím systému. Takové změny, s nimiž přišlo ministerstvo v návrhu vyhlášky, nelze dělat ad hoc, ale na základě dat a koncepčně.

Miroslav Hřebecký, programový ředitel EDUin: “Tento opravdu nepovedený pokus o novelu vyhlášky jakoby byl sondou, kam až může exekutiva zajít, co ještě školský terén snese. MŠMT je zřejmě vedeno snahou ušetřit za každou cenu, bez ohledu na dopady. Novela je evidentně konstruovaná bez širší diskuze s odborníky. Já si dovedu představit dílčí novelizaci, kdy se systém a jeho provozní aspekty optimalizují. Zde by bylo pár úprav žádoucích, poradny se nechovají vždy racionálně a komunikace se školou, například v oblasti pedagogických intervencí, by určitě mohla být lepší. Ministerstvo ale sklízí plody své vlastní nepovedené transformace přímo řízených organizací. V novém NPI ČR v podstatě nejsou žádné kapacity, které by školní poradenství koordinovaly a metodicky vedly, bez toho systém zůstane i nadále pod limitem své efektivity.”

11 komentářů:

Nicka Pytlik řekl(a)...

Pitomci a trdla křičí, pochytejte trdla i pitomce!
Kdo nevěděl, jak tahleta 'inkluze' bude pokračovat, mohl se pytliků včas zeptat.
A vše, co se úspěšně rozbabralo, se zase bude horko těžko obnovovat. Samozřejmě pod taktovkou kdejakých jasnozřivých programových ředitelů.
Už to začíná školkami pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami.
Hezky podle dávno obehraných notiček. Dílny, branná výchova...
zrušit, obnovit, zrušit, obnovit, zrušit, obnovit...

Jana Karvaiová řekl(a)...

Milý Eduine, nebuď za blba. najdi si třeba mé příspěvky z roku 2015-2016 a přečti si je. píšu tam, že toto nastane. Že inkluze, která není založená na pokrytí všech položek ze státního rozpočtu se nemá spouštět.

Teď si tady budete honit triko, že jako je to blbé. jasně, že je. Jenže ono to bylo blbé od začátku a vy jste to popírali. Tak si ze stejného období přečtěte to svoje a pak si pište ,co chcete. je mi z toho všeho i z vás špatně od žaludku.

Eva Adamová řekl(a)...

Je to celé natolik ode zdi ke zdi, že je všem soudným lidem naprosto jasné, že inkluze byla spuštěna zcela nepřipraveně a nepromyšleně.

Vladimír Stanzel řekl(a)...

"Novela je evidentně konstruovaná bez širší diskuze s odborníky." - že tohle EDUinu nevadilo u novely školského zákona týkající se maturity...

Nicka Pytlik řekl(a)...

Novela je evidentně konstruovaná bez širší diskuze s odborníky.

To, že tentokrát programové ředitele, konzultanty, auditory a analytiky nikdo k ničemu nepřizval, by mohlo být předzvěstí lepších zítřků.
Ne z hlediska výsledku, ale průběhu tvorby té konstrukce...

Nicka Pytlik řekl(a)...

ono to bylo blbé od začátku a vy jste to popírali

A kdo že to opouštívá potápějící se kocábku jako první?

Eva Adamová řekl(a)...

Podívejte se, dokud nebude mít asistent pedagoga alespoň bakalářské vzdělání ve speciální pedagogice, aby mohl s SVP dětmi samostatně pracovat, dokud nebude mít rozumný úvazek (řekněme 25 hodin), aby měl prostor na tvorbu příprav a dokud nebude slušně zaplacený, budou se nám na školách na pozicích asistentů střídat lidé jinde nezaměstnatelní, kteří jsou nám většinou platní jako mrtvému kabát. Přijde-li na školu, byť i člověk s maturitou, který má kolem padesáti a nemá se školstvím žádné zkušenosti, trvá to minimálně dva roky než pochopí, co má dělat, a mnozí z nich to ani nikdy nepochopí. Přijde-li na školu kočena těsně po maturitě, která se nedostala na výšku nebo která ji vzdala, je to ještě horší, protože současní maturanti mají sami problém s vyjmenovanými slovy a o matematice a přírodovědných předmětech ani nemluvě. Navíc brzy přijdou na to, že plat je nic moc, že to nemá žádnou perspektivu a jdou raději sedět do supermarketu k pokladně nebo hold zkusí tu výšku znovu.

Nemá to systém, nemá to hlavu ani patu. Celé by se to mělo řešit z gruntu, od vzdělání, přes úvazek, pracovní náplň asistenta až po plat. Bohužel však v tomto směru nevidím světlo na konci tunelu ba ani na konci školní chodby.

Jirka řekl(a)...

Nemá to systém, nemá to hlavu ani patu. Celé by se to mělo řešit z gruntu, od vzdělání, přes úvazek, pracovní náplň asistenta až po plat. Bohužel však v tomto směru nevidím světlo na konci tunelu ba ani na konci školní chodby.

A nebylo by lepší vrátit se ke speciálnímu školství s nadstandardní péčí. Nebylo by lepší pro děti s hendikepy, aby se o ně starali plně vzdělaní a dobře zaplacení učitelé v menších třídách s plně vybavenými školami (dílny, zahrady, kuchyně atd.) Ještě si to pamatujeme a znám školy, které zatím nikdo nezrušil a komerčně nezneužil.
Když čtu posudek z PPP na dítě ve třetí třídě, o které se mám kvalitně postarat spolu s dalšími 22 dětmi při výuce jazyka, nepostrádám jenom vzdělání ve speciální pedagogice, ale začínám pochybovat i o svém jazykovém vzdělání. Věřil jsem, že jazyky se učíme proto, abychom mohli komunikovat. Pokud mám tolerovat fonetický přepis psaného a špatnou výslovnost mluveného projevu, tvorbu vět pouze podle vzoru za předpokladu jen kladného hodnocení, pak očekávám i přibalenou kouzelnou hůlku. Pokud nedokážeme vybudovat správné základy, těžko na nich vystavíme dovednost komunikovat v cizím jazyce. Není pro všechny lepší navrhnout s takovým posudkem rovnou možnost upustit od marné snahy a napřít všechny síly, aby dítě s takovými hendikepy zvládlo samostatně a kvalitně svůj život uprostřed lidí mluvících jeho rodným jazykem?

Nicka Pytlik řekl(a)...

No, zbabrali to, matlalové.
Nebo zmatlali to, babralové?
V této otázce nemají pytlici pořád ještě jasno...

Jana Karvaiová řekl(a)...

Návrat k většímu počtu speciálních škol je fajn.
Jenže to nezachrání největší "položku" žáků s SVP, kteří nikdy v žádné speciální škole nebyli, anžto neexistovaly takové školy. jde o žáky s dys problémy, logo vadami (většinou jsou školy jen 1.-5. ročník), lehčí smyslové vady, poruchy chování, sociálně zanedbaní, nadaní a cizinci. To je ta ohromná grupa dětí, o které se psalo jako o "dávno inkludovaných". Oni inkludovaní nebyli, byli většinou trpěni, protože jinak to nešlo, takže šlo vlastně o pouhou socializaci z nouze. Nyní mají školy alespoň nějaké finanční injekce na jejich podporu, i když i to není nastaveno dobře a stále chybí i odborné síly.

Jirka řekl(a)...

Děkuji za reakci, paní Karvaiová.
Máte samozřejmě pravdu, a proto sem chodím diskutovat, abych uviděl věci i z pohledu člověka, který je dělá jinak a lépe. Pořád bych to ale ze své zkušenosti řešil speciálními (třeba smíšenými) třídami v každé škole. Dokážu slušně zorganizovat školní chaos, ale superman nejsem.

Okomentovat