2.9.20

Dora Kaprálová: Josef, pokus o portrét člověka. Josef je obyčejný řidič brněnské autobusové linky a současně neobyčejný člověk. Žije se smrtelnou nemocí, autistickými dětmi a vírou v člověka. Hrdina, kterého bychom si na ulici nevšimli

Hrdinou dokumentu je jeden muž. Je to řidič brněnského autobusu. Jmenuje se Josef P. a je mu 45 let. Má dvě autistické děti, ženu a leukémii. Jezdil dřív s náklaďáky, ještě předtím chtěl být farářem, ale to pro náš příběh není důležité.



Z doprovodného článku na webu Českého rozhlasu vybíráme:

Nahrávala jsem a byla šťastná, jako bych zažila ruský román, jako bych napsala tu nejkrásnější povídku. Jenže – a tady se nám začíná cesta za Josefovým příběhem klikatit – nahrávky z autobusu byly technicky mizerné a Josef navíc drmolil. Tak jsme se rozhodli ve studiu znovu pečlivě zrekonstruovat. Slovo od slova. Vznikl tak tvar mezi rozhlasovou hrou a experimentálním radiodokumentem. Díky skvělému autentickému neherci Josefovi (Prokop Holoubek) a díky všem hercům, kteří si s radostí zahráli minirole pasažérů, jsme tak znovu zažili ve studiu ten skoro radostný příběh plný lidskosti.

A když vám bude autenticita chybět, odpusťte nám. Zavřete oči a představte si, že jedete s námi Josefovou linkou, industriálně nevlídnými ulicemi Brna, šedivým dubnovým ránem. Jedete a říkáte si, že tohle je přece taky život a že právě tady, v tom autobuse plném drastických příběhů, s řidičem Josefem, že právě tady musíte začít žít naplno a svátečně. O tom všem by měl příběh Josefa – obyčejného muže a neobyčejného řidiče městské linky – být. Tak zase někdy, ukončete výstup a nástup, dveře se zavírají...

1 komentář:

Ygrain řekl(a)...

"Má dvě autistické děti, ženu a leukémii."

A která z těch nepříznivých okolností je pro něj nejhorší, ta žena?

Okomentovat