30.8.20

Eva Vogelová: Lidé se během pandemie začali více zamýšlet, zda má učivo souvislost s životem, tvrdí učitel

Zanedlouho zase usednou děti do školních lavic a budou muset společně s učiteli čelit zmatkům, které jsou spojené s pandemií koronaviru. Ta však s sebou přinesla i pozitiva v podobě zájmu o reformu školství. V rozhovoru pro server Lidovky.cz o tom mluví Martin Hofman, který pravidelně vede vzdělávací kurzy pro učitele a pracovníky ve školství.


Z článku v Lidovky.cz vybíráme:

Lidovky.cz: Obávají se učitelé nového školního roku vzhledem k pandemickým opatřením?
Učitelé se do školy těší. Uvidí po dlouhé době všechny své žáky a studenty. Mají ale obavy ze zmatku, který okolo pandemie panuje. Všichni čelí velké nejistotě. V jeden den to vypadá, že budou muset nosit roušky a druhý den je to jinak. Představa, že se budou ve škole nosit roušky, je navíc některým učitelům velmi nepříjemná.

Plaga: Letošní školní rok bude ještě poznamenán covidem-19. Zvýšená hygiena nás neopustí
Lidovky.cz: Jak vnímali učitelé distanční výuku, pustili by se do ní znovu?
Pro studenty i učitele to byla zajímavá situace v tom smyslu, že když nám některé věci fungují, tak si jich nevážíme. Ráno vstaneme a považujeme za samozřejmé, že jdeme do školy či práce. Najednou se to změnilo a museli jsme se s tím všichni v rámci možností poprat. Nebylo jednoduché při online výuce udržet pozornost studentů a zadávat jim úkoly přes internet.

Musím říct, že někteří učitelé se s tím vypořádali dobře, ale pro jiné to byla velká zátěž. A to zejména kvůli nedostatečným IT dovednostem. Většina učitelů se těší, že se se studenty uvidí tváří v tvář a k distanční výuce se vrátit nechce. (...)

Lidovky.cz: Tvrdíte, že školství potřebuje výraznou reformu. Co všechno by se mělo změnit?
Momentálně se musí studenti učit probíranou látku nazpaměť a odříkat ji, ale hned poté ji zapomenou. Mnohdy není čas zabývat se tím, jestli o probíraném učivu student přemýšlel nebo ho bude moct nějak využít. Učitelé s dětmi nepracují způsobem, že jim podají určité informace a zeptají se jich, co si o dané problematice myslí.

Učitel v deváté třídě základní školy vám řekne, že s dětmi nemůže rozvíjet jejich komunikační dovednosti, protože na to není čas. Musí je učit vedlejší věty, protože ty jsou na přijímacích zkouškách. Řešením je zredukovat množství informací a učit se je do hloubky. Studenti by se měli látku naučit pochopit a aplikovat. Chtělo by to trochu odvahu proškrtat osnovy.

9 komentářů:

Silvie A. řekl(a)...

Učitel v deváté třídě základní školy vám řekne, že s dětmi nemůže rozvíjet jejich komunikační dovednosti, protože na to není čas. Musí je učit vedlejší věty, protože ty jsou na přijímacích zkouškách.

Odhaduji, že toho učitele-dementa si pan Martin Hofman vycucal z palce, stejně jako ostatní svoje kydy. Pokud některý učitel přece jenom pochybuje o potřebnosti vedlejších vět, ujišťuji takového učitele, že bez znalosti různých typů VV se student může naučit cizí jazyk leda tak na úrovni "Kravička dělá bůů."

Eva Adamová řekl(a)...

"Momentálně se musí studenti učit probíranou látku nazpaměť a odříkat ji, ale hned poté ji zapomenou."

Já myslím, že tato věta hovoří za vše, a že výmysly tohoto pána nemá cenu se vůbec zaobírat.

Nicka Pytlik řekl(a)...

"se musí studenti učit probíranou látku nazpaměť a odříkat ji, ale hned poté ji zapomenou."

Tak ještě, že za expertových mladých let to tak nebylo. Jistě se nemusel biflovat nazpaměť, takže vůbec nic nezapomněl. Jinak by nebyl expertem, přecééé.
A pořádky, které panují na vysokých školách by bylo vhodné směřovat nejspíš asi akadamickému senátu. Proč ty studenty mixuje s žáky základních škol?

Ygrain řekl(a)...

"Pokud některý učitel přece jenom pochybuje o potřebnosti vedlejších vět, ujišťuji takového učitele, že bez znalosti různých typů VV se student může naučit cizí jazyk leda tak na úrovni "Kravička dělá bůů.""

Tak to zase ne. Hodně lidí má pro jazyk cit a rozlišuje tyhle věci intuitivně. Kdo intuici nemá, ale bylo mu naděleno, dokáže se tu analýzu naučit, ale stejně chybu vyplodí. Kdo není obdařen ani jedním, bude krpy dělat hodně často, ale ještě pořád se dokáže dost slušně domluvit. A rozhodně jsou studenti schopni vstřebat spíš "nervi do věty 'what', když máš na mysli 'který'", než rozlišovat větu vztažnou a podmětnou/předmětnou. Čímž nemám nic proti VV a tříbení mysli, ale zvládnutí systému časů je mnohem podstatnější.

Silvie A. řekl(a)...

Hodně lidí má pro jazyk cit a rozlišuje tyhle věci intuitivně.

To je velice zajímavá námitka.
Pár takových studentů mi třídou prošlo. Zádrhel vidím v tom, že když je nechám využívat jejich intuici a "nevotravuju" je teorií, když pak udělají i maličkou chybičku, není k dispozici mechanismus, jak jim tu chybu vysvětlit. Mohu leda tvrdit "máte to špatně, správně je to takto", proti čemuž student namítne "vy to máte špatně, já to mám správně", což je poněkud neřešitelné slovo proti slovu.

Silvie A. řekl(a)...

pořád se dokáže dost slušně domluvit

Souhlas, kdyby šlo jenom o to dokázat se slušně domluvit, nemusím s tou gramatikou tolik votravovat.
Jenže tak hluboko ještě nejsem. Možná časem. A možná to nepotrvá dlouho.

Ygrain řekl(a)...

A proč by to mělo být slovo proti slovu? V tu chvíli prostě ty VV vytáhnete jako žolíka.

Gramatika... strojařů, kteří zvládají gramatiku precizně, není zrovna mnoho, pro většinu je to marný boj. Ne že bych na ni rezignovala, ale rozhodně jí nepřikládám tu váhu, jako když jsem začínala.

Silvie A. řekl(a)...

Většina samozřejmě skončí u toho ajťáckého "řemesla", ale někteří mí studenti pokračovali na MatFyz nebo na ČVUT. Naprosto netvrdím, že na tom mám jakoukoli zásluhu - jen na vysvětlenou, s jakou úrovní tu pracujeme.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Nejlepší bude, když si každý zvolí takový způsob vzdělávání, kde se naučí právě a jen to, o čem ví, že to bude v životě doopravdy potřebovat...

Okomentovat