4.7.20

Lukáš Masopust: Nezachraňujte neschopné, vaši snahu stejně nezhodnotí a otrávíte nadané studenty

Tento titulek zní asi dost drsně a možná nekorektně v dnešní době. Dovolím si to více rozvést. V každé třídě máme asi tak 5-6 skvělých žáků, kteří se většinu času na hodinách nudí. Dá se říci, že asi ⅔ třídy jsou ti, do kterých má smysl investovat učitelovu energii a tvořivost. U ostatních je to jinak. Buď na to nemají, či je na ně obsah učiva prozatím příliš abstraktní. Také jsou mezi nimi takoví, kteří studovat nechtějí a jejich přítomnost na škole možná ani není z jejich vůle. Nevadí. Jak už jsem několikrát psal, není nic špatného na tom, že si žák zkusí rok studia na nějaké střední škole, a pak jde jinam.


Škola sice má vyrovnávat rozdíly mezi žáky, ale to neznamená, že se budeme přizpůsobovat těm slabým, kteří studují na co nemají. Proč se mi to nelíbí? Má to několik důvodů. Zaprvé učitel vyplýtvá většinu času na vysvětlování elementárních znalostí stále dokola, přičemž se nemůže věnovat nadanějším žákům. To je, dle mého, plýtvání naším národním “bohatstvím”. Zadruhé můžeme žáky otrávit, a tak zanevřou na školní vzdělání. To ostatně vyplynulo i z jedné ankety, kterou jsem na škole zadal žákům z vyšších ročníků. Dozvěděl jsem se, že je chyba pouštět některé žáky do vyššího ročníku, neb nezvládli základní znalosti, a ty musí učitel na hodinách neustále opakovat, čímž pokročilejší žáky de facto poškodí. Zatřetí podporujeme žáky v tom, že není nutné se snažit něco opravdu umět a pracovat na sobě. V podstatě se domnívají, že na vzdělání mají nárok a už pouhá přítomnost na škole je po čtyřech letech opravňuje k zisku maturity jen “za prezenci” nebo minimální snahu.

Co s tím? Jiný způsob výuky a lá Montessori pedagogiky. Moderní vzdělávání by mělo odpovídat na potřeby společnosti a dle nich se průběžně měnit. O tom, jak by to mělo vypadat, jsem psal již dříve v článku “Doplň název”.

Žáci by měli zadané úlohy a termíny, do kdy je mají splnit, a to včetně alternativních zadání dle jejich schopností a zájmu, avšak s ohledem na cíle výuky. Učitelé budou mít přednášky, na které mohou žáci chodit, případně takové prosemináře, kde určité věci prakticky předvedou. Na příklad bude učitel na praktikách psát program a se žáky ho průběžně diskutovat a komentovat. Součástí výuky budou také laborky, ve kterých žáci budou pracovat a učitel jim bude k dispozici pro jejich případné otázky. Nezapomínejme na to, že by měl mít žák možnost individuální konzultace s vyučujícím. Tím se žáci naučí odpovědnosti za úkol v daném termínu. Zároveň kantor bude mít větší prostor pro to se žákovi individuálně věnovat.

Převzato z Blogu kantora.

5 komentářů:

Zuzka Růžičková řekl(a)...

Ano, to je věčné téma a na základkách po inkluzi rezonující o to silneji. Komu mám dát víc své pozornosti a času? Více nadaným nebo těm zaostávajícím, kterým dokolečka připomínáme základy, jež mají už dávno znát. Za moji 15 letou praxi už na to mám pro sebe odpověď,ale chápu, že třeba začínající učitelé tápou a hodlají se rozkrájet.
Na SŠ je to přeci jen jednodušší. Tam student být nemusí, pokud nestíhá nebo si má domluvit konzultace nebo se zařídit jinak..jsou to už
skoro dospělí nebo dospělí.
Za mě přizpůsobování se slabým žákům/ studentům je pro celou skupinu cesta do pekla.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Nezachraňujte neschopné

Pytlici neznají žáky neschopné. Jestli, pak spíš poflakující se trdla.
A těm zpravidla nepomůže nic. Leda snad v příhodnou chvíli pár upřímných pohlavků.
Prve se trdla ze školní práce vyvazovala tvrzením, že se na to, či ono není.
Dnes se postačí ofrnět, že by se bývalo bylo, ale že to neba, prostěěě!
To když učitel není hustě přesvědčivý kašpárek...

Silvie A. řekl(a)...

Tím se žáci naučí odpovědnosti

Žáci se NIČÍM nenaučí odpovědnosti ve společnosti, která odpovědnost nevyžaduje od dospělých.

mirek vaněk řekl(a)...

Situace je mnohem složitější.

Zachraňujte neschopné, kteří si to zaslouží. Ve školství by mělo platit Pomož si sám a učitel ti pomůže. Nejen učitel, ale i sociální pracovník a státní aparát. A to i žáku nadanému.
Tedy pokud jedinec chce a maká na tom, zaslouží si podporu bez ohledu na předpoklady. Ale ta podpora bude úměrná potenciálnímu cíli. Pokud žák, který nemá zvládnutou ZŠ potřebuje podporu k jejímu zvládnutí, ale ne podporu k absolvování VŠ. Neboli, napřed zvládne nižší cíl a teprve pak může pokračovat k vyšším cílům. Od toho jsou přijímačky, aby se nestávalo, že žák, který nezvládl nižší úroveň pokračuje na vyšší kterou většinově nezvládne v požadované kvalitě.
Bohužel zájmem čerpačů fondů je plýtvat státními prostředky a čerpat bez ohledu na kvalitu výstupů. Vyrábět auta třeba ze dřeva, když to stát koupí.
Každý podnikatel a výrobce považuje situaci nekontroly výstupů za podnikatelský ráj. Skončili v 90. letech státní kontrolní úštavy, aby se podpořilo podnikatelské prostředí. Teď všem vadí státní testy.
Státní úředníci jistě poctivě chrání zájmy státu a neparticipují na podnikatelských aktivitách uživatelů státních prostředků?

Jana Karvaiová řekl(a)...

Dobrý učitel tohle všechno ví. Dobrý učitel nabízí. dobrý učitel ví, že když nabízená pomoc není přijata, už s tím nic neudělá.
Nikdy nic nepředpokládej.
Nikdy nic nevnucuj.
Tím se řídím strááášlivě dlouho.

Okomentovat