18.7.20

Luboš Smrčka: I zde platí „It´s economy, stupid!“

Vynakládat veřejné peníze bez účinné veřejné kontroly je jistý způsob, jak ty veřejné peníze utratit bez jakéhokoliv veřejného prospěchu. Když sleduji poslední diskuse o maturitách, jako ekonom se děsím. Jsme přesně na této cestě.

Z článku na blogu autora na iDNES.cz vybíráme:

Za třetí není stejná ani voda v té řece. Před těmi sto lety byla úroveň znalostí nutná ke složení maturitní zkoušky násobně jiná, než jaká dnes – logicky. Nemůžete přece od skoro sedmdesáti procent populace chtít to stejné jako od procent pěti. To prostě odporuje rozložení schopností ve společnosti. Tečka, není o čem diskutovat.

A teď k té představě hluboké poctivosti prvorepublikových maturit. Ono to nebylo tak žhavé. U Čapka a stejně tak v Panoptiku hříšných lidí Jana Marka a také v dobových filmech i tisku najdeme řadu příběhů o úplatcích a podvodech, díky kterým se maturita získávala. Ve chvíli, kdy je systém nastaven v rovině: Chceš opravdu dobrou práci za hodně peněz? Tak musíš mít maturitu!, tak potom začne platit: It ́s economy, stupid! Neříkám, že to bylo masové. Nevím. Ale pokud se taková praxe stala součástí dobového zpravodajství, filmů a literatury, pak existovala.

Když nyní slyším, abychom vrátili maturity na školy a ustoupili od celostátních testů, abychom se tak trochu vrátili k tradici, jímá mne čistá ekonomická hrůza. Nevím, kolik nás stojí celý systém středních škol s maturitou, ale jistě to jsou desítky miliard korun. Z této kupy peněz čerpají nejen školy veřejné, ale i soukromé či církevní. Celý tento obrovský balík peněz je ve svém finále z hlediska efektivity hlídán jedním jediným mechanismem – státními maturitními testy z češtiny a z jazyků nebo z matematiky, podle výběru. (Vynechávám školskou inspekci, ale ta není schopna porovnat vzájemnou efektivitu vzdělávání.) (...)

Rušit do tohoto zmatku jeden z mála racionálních bodů, kterými jsme alespoň schopni měřit problém, když už ne ho řešit, to je velmi, velmi, velmi špatný nápad. Zahodit státní maturitní testy ve chvíli, kdy by tento krok nebyl součástí zásadní reformy systému a kdy by nebyl nahrazen jiným způsobem měření kvality vzdělávání dodávaného za veřejné prostředky jednotlivými školami, to je podminování a vyhození do vzduchu i těch zbylých zdravých částí systému.

Nedělejme to. Jak kvůli našim dětem, tak z ekonomického pohledu.


4 komentáře:

mirek vaněk řekl(a)...

To je ten problém. Nemáme nástroje jak měřit efektivitu vzdělávání. Jediným nástrojem jsou státní testy, tedy maturita a přijimací zkoušky. Obojí postihuje jen část populace. Tedy jen tu lepší část.
Stejná situace, jako by fabrika chrlila výrobky a kontrolovala jen ty co vypadají lépe a ty co jsou evidentné horší pouštěla dál. Z těch lepších tšch několik nejhorších vyhodila.
Že to nemá logiku? Ale tak to je. Občas projde kontrolor po fabrice(ČŠI), dopředu se nahlásí a prohlédne jaké pohyby dělají dělníci u pásu a sepíše o tom zprávu. Či nabídne nějaké otestování výrobků pro zájemce.

To je "stupid"!

Ondřej Šteffl řekl(a)...

S autorem nesdílím jeho "katastrofické" představy, co by se stalo po zrušení státní maturity. Ale text má racionální jádro. Ano, počet lidí s maturitou, kteří neumějí ze školy skoro nic pro život a práci použitelného , by se zvýšil. Třeba ze současných 50 % na 55 %. No a co? Nestalo by se nic, nebo jen málo. Proti tomu ovšem stojí škody na vzdělávání, které státní maturita páchá, a kterým ekonomLuboš Smrčka asi zas tak nerozumí.

Problém s jeho ekonomickým pojetím je totiž v tom, že věří na možnost měřit efektivitu vzdělávání. Je ovšem třeba se smířit s tím, že "Nemáme nástroje jak měřit efektivitu vzdělávání." My dokonce ani nevíme a určitě se neshodneme, co to ta efektivita vzdělávání vlastně je.


Nicka Pytlik řekl(a)...

My dokonce ani nevíme... co to ta efektivita vzdělávání vlastně je.

Nač až taková sebekritika?
U štefflů to přece vědí docela dost dobře. Jinak by nezakládali zbrusu kvalitní školy, přeceee!

Zen řekl(a)...

O kvalitu jde az v prvni rade

Okomentovat