8.6.20

Štefan Klíma: Jednotné přijímací zkoušky. Spravedlivé? Smysluplné?

Ministerstvo školství setrvalo na jednotných přijímacích zkouškách i v době, kdy jejich konání dle mého názoru naprosto pozbývají smyslu. Budou to přijímací zkoušky, které budou velmi diskutabilní a které nebudou zaručeně spravedlivé a troufám si tvrdit, že budou sociálně problematické.


Desetiletí řediteluji SOŠ a SOU. Rozhodně nejsem proti přijímacím zkouškám jako takovým. Po celou dobu organizujeme v naší škole přijímací řízení pro naprosto všechny obory – maturitní i učební. Nepřijímáme tedy žáky na základě prospěchu ze ZŠ. Přesto, nebo právě proto, máme školu plnou po střechu. Učební obory dokonce provozujeme na dvě směny, abychom mohli uspokojit zájem co nejvíce žáků.

Po zavedení jednotných přijímacích zkoušek se ukázalo, že prospěch žáků ze základních škol je opravdu dosti problematický, že známky mnohdy mají z různých základních škol jinou hodnotu. Je to však naprosto logické. Žáky nelze nanormovat. Ani výuku nemůžete zasadit do „České státní normy“. Stejně tak je přeci nesmyslné stanovit normu, jak by „měl vypadat žák“, kterému dovolíme studovat střední školu. Je opravdu nezbytně nutné, aby žáci všech středních škol uměli vyplnit testy, které jim stát předloží? Je známkou nekvality žáka to, že nedokáže vyplnit v jeden konkrétní den některé příklady? Je vůbec lidské zamknout dveře středních škol žákovi, kterému se například v osmé třídě vystřídali dva „matikáři“ a který měl tu smůlu, že půl roku se u něj matematika suplovala, protože ředitel přijal na místo matematikáře nekvalifikovaného inženýra, který v říjnu s prací učitele „sekl“? Jak všichni víte, sehnat následně náhradu je neřešitelný úkol. A vězte, že popisuji reálnou situaci, kterou zažila osoba mi blízká.

U odborných škol jsou kritéria úspěchu v předmětech český jazyk a matematika poměrně pomíjivé. Uvedu to na příkladu jednoho z našich maturitních oborů – střední pedagogická škola. Chceme od budoucích paní učitelek v MŠ, aby perfektně zvládaly češtinu a matematiku? Zcela jistě ano. Ale zároveň potřebujeme, aby s dětmi rády zpívaly, aby rozvíjely jejich sportovní dovednosti, aby je učily estetice a dalším odborným dovednostem. Proto je pro nás daleko důležitější, jestli má uchazečka hudební sluch, sportovní předpoklady či estetické cítění. Český jazyk, cizí jazyk i matematiku žáky naučíme. Ale pokud nemají hudební sluch, či jsou sportovně „mimo“, nepomůže nám ani sám svatý.

Smutný je také fakt, že se po zavedení JPZ ukázalo, že tato zkouška zvyšuje sociální nerovnost mezi uchazeči. Jak uvedl loňský výzkum, rodiče žáků devátých tříd v průměru investují do přípravy na JPZ 8.000,- Kč. To je poměrně značná částka a je jasné, že ne všichni rodiče si ji mohou dovolit. Opravdu tedy chceme zvyšovat sociální nerovnost pro dostupnost maturitního vzdělání??? Mimochodem, letos byl docela problém v době „uzavření škol a společnosti“ sehnat doučování na přijímací zkoušky.

V tomto roce se však k tomuto všemu přidává i psychická rovina. Bude jednotná přijímací zkouška pro všechny uchazeče stejně náročná? Bude tedy spravedlivá? Podívejme se na to pohledem rizikového žáka ve srovnání s žákem zdravým. Jak se asi takový žák bude cítit, když pojede na střední školu v den JPZ hromadnou dopravou, kde se bude tísnit s desítkami dalších cestujících? Jak se bude cítit v okamžiku, kdy vstoupí do třídy a v ní bude dalších 10 - 14 žáků? Bude mít stejné zdravotní podmínky v takovou chvíli?

Takový žák bude ve výrazně větším stresu. Jeho soustředění asi nebude moci být takové, jako u zdravého žáka.

Pokud MŠMT trvá na JPZ proto, že chce mít srovnatelná data, se kterými budeme moci dále pracovat, bude je tedy opravdu mít?

Prosil jsem několikrát pana ministra Plagu, aby se svým poradním týmem ještě jednou zvážili nutnost účasti všech škol na jednotné přijímací zkoušce. Výtečný by byl krok, kdy by rozhodl pan ministr, že školy se JPZ mohou účastnit dobrovolně. To by jistě přivítali ředitelé gymnázií. Ale pomohlo by to i ředitelům ostatních škol. Možná bychom byli překvapeni, jak málo škol by se následně JPZ zúčastnilo.

Ředitelé škol uměli zajistit přijímací zkoušky i před JPZ. Dokázali by to i nyní.

Je jasné, že ředitelé škol vše připravili, jak nejlépe uměli. Školy akci zvládnou. Zajištěno je vše, od dezinfekce, přes větrání učeben, až po měření teplot žáků. Zůstává však největší riziko zanesení viru do škol. Jen do naší školy se v pondělí sjede na 220 žáků z bydlišť od Aše až po Brno. Nezbývá než se modlit, že vše dobře dopadne. Dobře pro učitele škol, tudíž i pro maturanty a končící učně. A samozřejmě si moc přejeme, aby vše skončilo pozitivně pro žáky devátých tříd. Přejme jim, aby 16. června mohli jásat radostí při zhlédnutí výsledků přijímacího řízení na střední školy.

5 komentářů:

Nicka Pytlik řekl(a)...

rodiče žáků devátých tříd v průměru investují do přípravy na JPZ 8.000,- Kč

To tedy nejsou malé peníze.
Si říkají pytlici, jestli by tedy nebylo přece jen lepší, a levnější, kdyby se žáci alespoň osmých a devátých tříd v té škole normálně učili...

Silvie A. řekl(a)...

Bude jednotná přijímací zkouška pro všechny uchazeče stejně náročná? Bude tedy spravedlivá?

Se s tím tenhle pan ředitel už narodil, nebo se to učí na nějakých kurzech pro ředitele? Jak klást otázky blbé a ještě blbější?
Když použiji analogii s MZ, primus mé maturitní třídy složí MZ "levou zadní" a je jasné, že PRO NĚJ příliš náročná není, zatímco inkludovaný lempl tu MZ nedá kdyby se rozkrájel. Mají se tedy - podle pana ředitele - zkoušky "šít na míru" jednotlivým studentům, aby všichni museli vyvinout stejné úsilí? A to by bylo "spravedlivé"?

Ámos Kl řekl(a)...

Vážená Silvie A., nic takového nepíši.

Silvie A. řekl(a)...

A co teda píšou, Ámos? Vysvětlej to? Dle nich náročnost souvisí se spravedlivostí nebo nesouvisí?

Josef Soukal řekl(a)...

"Žáky nelze nanormovat. Ani výuku nemůžete zasadit do „České státní normy“. Stejně tak je přeci nesmyslné stanovit normu, jak by „měl vypadat žák“, kterému dovolíme studovat střední školu. Je opravdu nezbytně nutné, aby žáci všech středních škol uměli vyplnit testy, které jim stát předloží? Je známkou nekvality žáka to, že nedokáže vyplnit v jeden konkrétní den některé příklady? Je vůbec lidské zamknout dveře středních škol žákovi, kterému se například v osmé třídě vystřídali dva „matikáři“ a který měl tu smůlu, že půl roku se u něj matematika suplovala, protože ředitel přijal na místo matematikáře nekvalifikovaného inženýra, který v říjnu s prací učitele „sekl“?"

Otázky:
Která přijímací zkouška žáky "nenanormuje"?
Proč bych nemohl o žákovi, který skoro nic nezná a neprokáže schopnost logicky myslet, říci, že nemá na středoškolské studium? Co s ním budu na střední škole dělat? Něco ho naučím a u maturity mu opět řadu podstatných věcí a neschopnost uvažovat prominu? Má být toto výsledkem vzdělávání?
Pokud žák nezvládne dva pokusy (nepíšu o letošku), kdy má něco předvést, kde je alespoň částečná záruka, že příště to bude jiné? Testovou trému může zčásti kompenzovat školní část přijímaček, tam jsou zásadní rezervy; čest výjimkám.
Jak rozpoznáte, do jaké míry se na výsledcích žáka podepsaly podmínky, za nichž se předtím učil? Otevřete třídy všem, kteří o vaši školu projeví zájem? Co s nimi uděláte, až zjistíte, že nestačí, ani když je vyučuje matematický pánbůh?

Okomentovat