26.6.20

Miriam Sedláčková: Proč se nikdy nedomluvíme

Současná podoba školství je problémová, na tom se shodují všichni. Rodiče, učitelé, děti i politici. Jakmile se ale jedna strana ozve, že by se s tím mělo "něco udělat", okamžitě se začnou ostatní bouřit.

Zkusme si vyjmenovat nepopulární názory řady učitelů, hlavně těch s dlouholetou praxí:

  • dítě musí být na školu dostatečně zralé
  • dítě potřebuje zázemí v rodině, bez ní je vzdělávání problém
  • vzdělávací aktivity na sebe musí navazovat a tvořit nějaký ucelený systém
  • žák má k něčemu předpoklady, které se nemusí shodovat s přáním rodičů
  • žák je víceméně svéprávný malý člověk, tudíž má odpovědnost za své chování, úměrnou svému věku

A teď populární protiagrumenty:

  • žák nemusí být zralý vůbec na nic, stačí mu jen prominout všechny povinnosti
  • zázemí má poskytovat škola, rodina je od toho, aby nemusel spát pod mostem
  • žádné aktivity jsou ty nejlepší aktivity - žák si hraje a kdo si hraje, nezlobí
  • žák musí vždy plnit sny rodičů a škola je od toho, aby to bez ohledu na všechno zajistila
  • žák nikdy nenese odpovědnost za to, co udělá. Odpovědnost má vždy učitel

Pravděpodobně neexistuje člověk, který by tyto dvě strany dokázal usmířit. A navíc pro sadu populárních tvrzení existuje řada podpůrných skutečností. Tedy kromě faktu, že lidé vždy rádi slyší, že za jejich problémy může někdo jiný. Jaká tato tvrzení jsou?

Řada odborníků tvrdí, že oni dělají už léta přednášky nebo zážitkovou pedagogiku a skvěle to funguje i bez nějakého pevného řádu, vyspělosti, pedagogiky a kdo ví, čeho ještě. Na přednáškách je klid, děti se baví a na konci si odborník odnese papír s kladným hodnocením. Jaká je ale skutečnost?

  • téma přednášky je pečlivě vybíráno učitelem a je našito třídě "na míru"
  • děti se obvykle docela těší na vybočení ze zajeté rutiny a jsou ochotny ledacos obětovat a prominout
  • v místnosti je úplně cizí člověk nebo dva (žáci se v takovém případě vždy drží zpátky) a učitelé třídu celou dobu pozorují
  • přednáška nemusí mít žádnou návaznost, pokud se dítě nic nenaučí, vůbec nic se nestalo.
  • odborník nenese žádnou odpovědnost, tu nechává učiteli.

Pěkně to dokládá výrok jednoho z profesionálních lektorů: "My máme celodenní program. Když si z něj dítě zapamatuje jeden pojem, je to pro nás výhra. Chápat jej nemusí, od toho jsou jiní."

Proč tedy tito lidé mají vždy kladný ohlas? Učitel sice sedí ve třídě, ale nemusí přednášet ani řešit individuální problémy, Žáci se zabaví, a škola včetně příslušného vyučujícího má pochvalu za aktivitu. Proč tedy nenapsat, že školení bylo fajn? Koneckonců nic to nestojí a učiteli to pomůže. A příště se může - v pevné víře, že "jednou to přece musí vyjít" - pozvat někdo další. Jakmile dá škola záporné hodnocení, agentury se mezi sebou varují a škola bude označená jako pasivní, nevhodná pro aktivity a v nejhorším případě zůstane bez vykazatelné práce v oblasti prevence čehokoliv.

Výsledkem povinných školení pak jsou výroky, které jsou zcela autentické: "Obvykle ty přednášky stojí za prd, ale tahle se jim poprvé za čtyři roky povedla!" "Než znovu takovou hrůzu, to už raději matiku!" Tyto výroky ovšem znějí na chodbě po přednášce, mimo doslech učitelů. Pro jistotu. Co kdyby se další přednáška prostě nekonala, když se to žákům nelíbí? K lektorům se tak nemají šanci dostat.

A dalším argumentem jsou malé soukromé školy. Tam funguje ledacos, co ve velké škole není reálné. On je velký rozdíl vařit pro dva nebo pro tábor o sto dětech. Pěstovat zeleninu na zahrádce jako dlaň nebo na poli. Mít ve třídě tři děti nebo třicet. Všechno to vyžaduje znalosti a dovednosti, ale pokaždé jiné.

Modla řady odborníků je malá škola v Sudbury. Takové školy existují a ano, jsou populární. Škoda, že v českých zdrojích nejsou objektivně popsány jejich výsledky vzdělávání. Pěkně to shrnuje diplomová práce ing. Ivany Procházkové z Karlovy Univerzity (text ke stažení), která píše:  "...Proti dobrým výsledkům absolventů Sudbury Valley School, které jsou prokázány uvedenými výzkumy, je možné nalézt argumenty, které poukazují na možnost interpretace výsledků výzkumů více způsoby, přičemž ne všechny musí dokazovat vysokou efektivitu tohoto typu učení. V první řadě je zde možnost efektu selekce, neboť na Sudbury Valley School přicházejí žáci z rodin, které věnují vzdělávání zvláštní pozornost, a tak mohou být relativně více motivovaní a s jistou pravděpodobností by byli úspěšní i jinde. Toto vysvětlení by znamenalo, že svobodné vzdělávání má jako univerzální vzdělávací model své limity (v zájmu objektivity je nutno též dodat, že se každoročně ze Sudbury Valley School vrací několik žáků zpět do státních škol, neboť se na tak odlišný model učení nedokáží adaptovat)...."

Zdálo by se, že pokud se má rozhodovat podle letitých zkušeností lidí z praxe a nebo podle zájmů lobistů, hájících své soukromé školy a neziskové organizace, má MŠMT velmi jednoduchou pozici. Tím spíše, že současný ministr sám je vyskoškolský pedagog. Problém je v tom, že na vysoké škole jsou pouze někteří, vybraní žáci. A jen pár z nich poznají dnešní docenti a profesoři opravdu dobře. Jsou to ti, kteří mají zájem pokračovat na doktorandském studiu a popřípadě zůstat v akademické sféře. Jinými slovy: efekt výběru, vytýkaný škole v Sudbury, se projevuje i zde. Práce s jedinci, kteří znají přesně svůj cíl a jdou tvrdě za ním, je úplně jiná, než práce s celým spektrem Gaussovy křivky. Tedy i s žáky, kteří spadají na její okraje. Není jich málo. Existenci Gaussova rozložení, pokud je mi známo, nikdy nikdo nevyvrátil, takže tito žáci jednoduše existují. Jen se s nimi ne každý potká a hlavně - ne každý má na to, aby si přiznal, že svět není jen černobílý. Znamená to ve většině případů narazit u rodičů a ne každý je ochoten jít do konfrontace. Učitel na prvním a druhém stupni musí učit i ty žáky, kteří se narodili s tím, že nebudou nikdy umět totéž, co všichni ostatní. Po absolvování základní docházky dojde k selekci a řada žáků se k velké nevoli svých rodičů stane "žáky druhé kategorie". Neuspějí v honbě za domnělým pokladem v podobě gymnázia a musí vzít za vděk "druhou řadou" střední odborné školy nebo dokonce učilištěm.

Stávající stav nespraví ani finance, ani odborníci do škol. Stávající stav může napravit pouze vytrvalá osvěta. V současné době už jsme v situaci, kdy šikovný a poctivý řemeslník je velmi vzácný. Žák třetího ročníku učiliště, který umí obsloužit CNC soustruh, má vyšší "kapesné" než státní úředník. Zedník v cechu je pánem, který si může vybírat zákazníky podle libosti.

Nebylo by rozumné namísto dalších experimentů se vzdělaností národa začít poctivě vysvětlovat lidem, že různých úředníků máme nadbytek? A že jít na odbornou školu neznamená celoživotní prohru? Že právě proto, že každý z nás je jiný, nemůžeme dovolit těm od přírody dravým, aby ty slabší prostě převálcovali a musíme mít nastavena pravidla? A v neposlední řadě vysvětlovat i tak nepopulární věc, jako že odpovědnost za dítě má v první řadě rodina? Tedy že rodiče mají povinnost informovat školu o překážkách ve vzdělávání a ne naopak? (Školský zákon, § 22 Povinnosti žáků, studentů a zákonných zástupců dětí a nezletilých žáků (3) Zákonní zástupci dětí a nezletilých žáků jsou povinni c) informovat školu a školské zařízení o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích dítěte nebo žáka nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání - podobný text platí i pro zletilé žáky)

Sundání růžových brýlí by nic nestálo, ale hodně by pomohlo.

13 komentářů:

Jana Karvaiová řekl(a)...

Moc hezké

Nicka Pytlik řekl(a)...

že rodiče mají povinnost informovat školu o překážkách ve vzdělávání

Jednak o nich rodič nemusí vědět, nebo si je uvědomovat, a pak, udat vlastní dítě?
Jednou si jeden rodič postěžoval, že jeho děti jsou ale doopravdy značně líné.
Pytlici to jako učitelé těch dětí nijak zvlášť nekomentovali, protože před lety byli učitelé i toho sdílného rodiče. Mnohdy je genetická zátěž a vliv rodiny na vzorce chování dítěte nezanedbatelný.

Unknown řekl(a)...

A nebylo by tedy rozumne opustit snahu vsechny vzdelavat stejne? Pisete spravne ze nejvetsi odpovednost za vzdelani ditete stejne maji rodice, ale casto si t neuvedomuji - a neni to treba i tim ze jsou povinni svrit sve dite statni zakladni skole (pripadne si zaplatit soukromou ktera je totez v lepsim prebalu)? Treba Sudbury neni pro kazdeho jak rikate - stejne jako dnesni statni zakladky. Proc tedy nutime vsechny deti v nich byt? A kdo kde navrhuje nutit vsem Sudbury? proc proste nerict na rovinu ze vzdelani ditete je predevsi m zodpovednost a volba rodicu a deti? A nechat je na pokoji? Max suplovat charitu ve forme nejakych grantu pro chude zaky ci pausalu pro vsechny pokud uz to tedy nejak musi prerozdelovat urednici?

Unknown řekl(a)...


Nechapu proc vinite rodice z prenaseni zodpovednosti za vzdelavani deti na stat v situaci, kdy stat toto o sobe tvrdi a dokonce nasilim vynucuje. Formu vzdelavani narizuje MSMT, ucast je povinna pod pohruzkou uvezneni rodicu i deti. Pokud se mame vratit ke zdravemu rozumu a uznat ze za sve vzdelavani jsou primarne zodpovedni rodice a deti (zamerne pisu vzdelavani, ne vzdelani - povazovat vzdelani za neco co se deje ve skole, je to casove omezeno, vynucovano, rizeno a ukonceno lejstrem je dalsi zvracenost na kterou jsme si zvykli) musime zrusit MSMT. Pokud je to aktualne nepruchozi pres socialisty, tak jen pridat MPSV agendu distribuce socialnich stipendia ci voucheru na vzdelani. Osobne bych preferoval danove odpocty + charitu).

romne řekl(a)...
Tento komentář byl odstraněn autorem.
romne řekl(a)...

Dobrý den, protože je to i trochu k tématu, tak si dovolím sem dát odkazy na dotazník k mé bakalářské práci s názvem Pocit užitečnosti a důležitost učitele střední školy v dnešní společnosti. První dotazník je pro učitele střední školy: http://pohled-ucitele-stredni-skoly.vyplnto.cz
a druhý je určený pro rodiče stávajících i nedávno dostudovaných středoškoláků: http://pohled-rodicu-na-ucitele.vyplnto.cz
Ještě tam mám i dotazník pro stávající středoškoláky: http://pohledstredoskolakunaucitele.vyplnto.cz
Možnost vyplnění 1. dotazníku končí již 7. července 2020. Doporučuji pro přehlednost nevyplňovat v mobilu, ale v PC nebo notebooku. Pěkně prosím o šíření těchto odkazů na uvedené dotazníky. Předem děkuji.

Zdeněk Bělecký řekl(a)...

Nadmíru liberální představy o zrušení povinné školní docházky mají několik háčků, uvedu jeden. Až příliš často jsem se setkal s lidmi, kteří nezvládli výchovu svých dětí, kteří byli zastánci tvz. nevýchovy apod., kteří ignorovali potřebu zajít na logopedii či k dětskému psychiatrovi, kteří přišli z různých tzv. alternativ, kteří nedali své dítě očkovat, dávali mu homeopatika, živili je jako býložravce, tabuizovali před ním způsob pohlavního rozmnožování, evoluční teorii nebo něco jiného, a tak dále. Společným jmenovatelem byl příchod těchto lidí do veřejné či státní instituce s požadavkem "spravte mi to, je to rozbitý." A ono to už třeba ani nebylo možné. A o nějaké odpovědnosti rodičů ať vypráví jiný pohádkář. Dobrou noc.

Silvie A. řekl(a)...

Pěkný článek, bohužel jen do odstavce "Nebylo by rozumné ..." Dál už je to čiré šílenství.

Stávající situaci nespraví žádná osvěta. Jenom mocenské prostředky a odhodlání je použít. Nejen proti nezodpovědným rodičům, ale i proti škůdcům školství, neziskovým aktivistům, pomlouvačům v mediích, proti potrhlým stratégům a proti neschopným ministeriálům. Včetně toho nejvyššího.

To odhodlání použít mocenské prostředky chybí. Zatím.

Jana Karvaiová řekl(a)...

Čím jsem starší, tím víc se mi líbí liberální myšlenky. jenže:
A/ na jednu stranu vidím nesmyslnost známek v současné podobě, nesmyslnost nadiktování počtu povinně odučených hodin toho a toho předmětu, nesmírně malý prostor pro diefrenciovanost učení v nabouchaných třídách ....
B/ mám naprosto stejné zkušenosti jako pan Bělecký. Tudíž mito vlastně brání být více liberální, protože by toho čím dál víc dětí a rodičů zneužívalo ve prospěch NEVZDĚLÁVÁNÍ se.Viděli jsme to třeba právě v té distanční výuce, kdy škola vyřešila vše - od online, po rozdávání notebooků zadarmo po možnost vyzvedávání si osobně úkolů a stejně se našlo nemálo těch, co nedělali nic, ale nyní budou ochotní lhát třeba novinářům, že jsou chudí a tak nemohli nic.

To Unknown_samozřejmě, že odpovědnost je TAKY na rodičích. Když je z toho vyvážete, bude to strašné. Škola může hodně věcí napravit, na druhou stranu jsme jen lidé a ne supermani s božskými vlastnostmi. Sice se možná tak někteří cítí a i o sobě píší do médií, ale já veřejně přiznávám svou lidskou omezenost ve chvíli, kdy ve snaze pomoci dítěti nabízím pomoc dítěti i žákovi a oni ji ODMÍTNOU. A to se stává, jak o tom píše pan Bělecký a nejsme jen dva s takovou zkušeností.

Jana Karvaiová řekl(a)...

Oprava: dítěti i rodičům

Anonymni z 21:30 řekl(a)...

Pan Bělecký: Dalším znakem těchto lidí je vysoká míra progresivismu, ekologismu a nemalá část má tři jména, aspoň na Facebooku :-)

Ygrain řekl(a)...

"spravte mi to, je to rozbitý"

A taky to živte, poněvadž je to nezaměstnatelný.

Jirka řekl(a)...

Dokud mají rodiče práva, musí mít i povinnosti a z toho plyne odpovědnost.

Okomentovat