26.6.20

Markéta Bidrmanová: Děti skoro nic neumí. Z osnov musíme půlku vyškrtnout, říká Martin Roman

Děti dostanou vysvědčení za školní rok, který nikdy předtím nezažily. Někdo na něm bude mít známky, někdo slovní hodnocení. V čem tři měsíce krize školám prospěly? A jak zlepšit české školství?

Z rozhovoru na SeznamZprávy.cz vybíráme:

Říkáte, že známky dávají smysl, když se ve školách učíme něco, co je důležité, nebo něco, co využijeme. Napadá mě, co nejužitečnějšího jste se vy v životě ve škole naučil?

Bezpochyby cizí jazyky. A matematiku. Cokoliv technického děláme, potřebujeme matematiku. Dějiny zase potřebujeme znát proto, abychom v budoucnosti neopakovali své chyby. V každém předmětu je něco, co dává smysl. Problém je, že naše „osnovy“ jsou tak nahuštěné informacemi, že vlastně vůbec nedávají šanci dětem, aby se něco pořádně naučily. Když dáte dva roky po skončení střední školy dětem test z učiva, bude úspěšnost jenom 2 až 5 procent. To znamená, že vyučování bylo z velké části zbytečné. A abychom ty děti dokázali něco opravdu naučit, tak toho musíme z „osnov“ minimálně 50 procent vyškrtnout. Aby nám zbyl prostor ten zbytek učit opravdu aktivně. Děti se naučí jen to, co jim dáme šanci 5 až 6 krát aktivně vyvolat z paměti. Aktivně použít. A to v žádném případě není při současných přehuštěných osnovách možné.

Za ty osnovy by vám učitelé dali, teď se jim říká rámcové vzdělávací programy. Říkal jste ale, že byste vyškrtal skutečně 50 procent? Celou půlku učiva?

Bezpochyby. Děti dneska umí 2 až 5 procent z toho, co je učíme. To je extrémně neefektivní. V dějepise nenajdeme jediné téma, o kterém je schopno dítě nějak smysluplně pohovořit. Česká školní inspekce dělala velký průzkum mezi školami, jak děti učivo zvládají. A za zvládnutí učiva se považuje, pokud alespoň 80 procent žáků umělo 80 procent učiva. A například v dějepise to splňuje pouze 2,6 procenta škol v České republice. V matematice je to 0,6 procenta škol. To je přece neudržitelný stav, který potřebuje zásadní změnu.


Poznámka redakce: Pokud "expert" argumentuje zcela nevalidními závěry ČŠI, je třeba ho brát jen jako žvanivého diletanta...


7 komentářů:

Unknown řekl(a)...

Skutečně tragikomické názory pana Martina Romana na padesátiprocentní redukci školního učiva dost kontrastují s jeho velmi kvalitním vzděláváním v socialistickém školství, které mu poskytlo nesporně velmi dobré základy.
Dosáhl by pan manažer, podnikatel a filantrop i za jím navrhovaných podmínek redukovaného vzdělávání toho, čeho dosáhl? Je to směšné.

Radek Sárközi řekl(a)...

A když se vyškrtá 90 %, budou toho umět ještě mnohem více! ;-)

Vít Tomis řekl(a)...

Každý expert mele o zbytečnostech v učivu. Takže už od 5 let, kdy dítě nastoupí do škol(k)y si určí, co bude potřebovat a to se bude učit. Bědu mu, pokud by chtělo v 19 letech začít dělat jiný obor.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Děti dneska umí 2 až 5 procent z toho, co je učíme.

Tak to je učíme nejspíš nějak špatně, že?
Pokud platí, že v žácích ulpí nějakých pět procent, pak je nezbytné pohlídat, kterého tématu se těch pět procent týká. Aby se nepřihodilo, že těch pět procent ulpění bude právě z té poloviny učiva, která bude vypuštěna.
Ostatně, pytliky zaujalo, že se redaktorka radši ubezpečila, že si dotazovaný odborník na vzdělání uvědomuje, že padesát procent je celá jedna polovina.
Pytlici u svých žáků běžně dosahují sta procent úspěšnosti. Například letos se žáci učili, a vesměs i naučili, že odeslanou přílohu je patřičné identifikovat v jejím názvu přinejmenším příjmením odesílatele. Příští rok se bude probírat identifikace příjmením i uvnitř dokumentu.
Pytlici ovšem připouštějí, že je to za cenu frontálního biflování nazpaměť bez jakékoli známky pochopení podstaty problému. Ale, když se chce, leccos jde.
A jen na okraj... není spíš důležité, kolik v kom ulpí kompetencí?
Ty se vyškrtávat nebudou?

Eva Adamová řekl(a)...

"A za zvládnutí učiva se považuje, pokud alespoň 80 procent žáků umělo 80 procent učiva."

To jakože by 80 % žáků mělo být schopno zvládnout učivo ze všech předmětů na jedničku nebo lepší dvojku? JSou Roman i s ČŠI padlí na hlavu nebo co?

Jiří Kostečka řekl(a)...

Vážený pane Romane,

škrtejte např. z RVP ČJL G, prosím, s rozmyslem. Jak jsem Vás poznal, padlý na hlavu tedy skutečně nejste, ba právě naopak. Učil jsem i na Vaší škole a rodiče neprotestovali ani proti shodě přísudku s podmětem, ani proti anafoře, ani proti odvozování českých slov.

To je pořád totéž. Učit se prostě musí umět. Pokolikáté už píšu tohle: Na každé škole SE VÍ, který kantor je dobrý a který by byl býval udělal líp, kdyby byl šel do jiného fochu. Ví to ředitel (nově taktéž zřizovatel), ví to celý sbor, vědí to rodiče, a setsakramentsky – a hlavně a v prvé řadě – to vědí žáci. Se škrtáním učiva to má společného pramálo.

Jak dopadli moji studenti v IB maturitě, víte.

Nechte už nás, poctivé kantory, proboha lidi jednou učit a přestaňte nás dokola mentorovat, školit a poučovat a proučovat. A OK, vyhoďte ze škol učitele neschopné. Ale nekafrejte do práce těm schopným.

Byť, upřímně uznávám, na soukromých školách platící zřizovatel kafrat asi může.

mirek vaněk řekl(a)...

No teď nevím, zda Strategie 2030+ 50% seškrtání převzala od pana Romana či naopak. Pořád mě zaráží, že takové hlouposti jsou stále ventilovány a myšleny vážně. Musí to někdo důležitý protlačovat. Soudní, vzdělaní lidé poznají hloupost hned. U titulku tohoto článku vás to praští mezi oči(pokud rozumíte textu a máte myslivnu ne hájovnu). Ale některé školské mýty a hlouposti se drží a i ministr je schopen je neustále opakovat. Proč? Není přece tak hloupý, když se dostal tak vysoko.
Cui bono?

Okomentovat