23.6.20

Karel Rais: Školy potřebují odborníky z praxe

Velkou naději pro rozvoj středního školství v Česku představuje využití znalostí a schopností odborníků z praxe ve výuce. I když se daří přesvědčovat veřejnost o tom, že řemeslo má zlaté dno, a lavice středních škol se plní žáky, scházejí v nich stovky učitelů odborného výcviku a také klasických předmětů. Bez nich nelze vychovat další generace šikovných řemeslníků a zástupců nejrůznějších oborů. Aby ono pořekadlo o zlatém dně platilo i nadále, přichází nyní novela zákona o pedagogických pracovnících, která problém s nedostatkem učitelů řeší.


Z článku v deníku Lidové noviny vybíráme:

Umožní totiž, aby ředitelé středních škol vybrali nové učitele nejen z řad pedagogů, ale bez větších problémů a omezení i z řad odborníků z praxe. Samozřejmě bude nutné, aby si tito lidé při výkonu svého nového povolání dostudovali pedagogiku a během jednoho roku absolvovali pedagogické minimum. Jinými slovy se tak naučí přednášet studentům kvalitně.

Ano, je to učení se za pochodu, ale v dané chvíli je to nejlepší způsob, jak českému střednímu školství pomoci. Scházejí učitelé fyziky, matematiky i chemie. Obrovská poptávka je po učitelích informatiky. U učitelů odborného výcviku je stav stejně alarmující. Pociťují to obory zaměřené například na strojírenství. Pokud se řediteli školy podaří zajistit, a to zejména na školách v menších městech, kvalitní učitele pro výuku obrábění kovů nebo slévárenství, jde doslova o „majstrštyk“na úrovni zkušeného pracovníka renomované personální agentury.

Ředitelé vědí, jak těžce se učitelé hledají, a učitelé vědí, jak špatně se učí v podmínkách dlouhodobého suplování v předmětech, pro které nelze najít vyučující. Novela zákona o pedagogických pracovnících je velkou nadějí, a to v mnoha ohledech. V první řadě dává ředitelům škol větší možnosti doplnit do svých týmů učitele s praktickými zkušenostmi.

9 komentářů:

Charlie řekl(a)...

Otázka zní, jaké odborníky? Před týdnem jsem cestoval s pánem, který dělá zástupce ředitele na SOŠ v krajském městě. Když zjistil, že jsem bývalý učitel fyziky a ICT navíc s 50tkou vyhláškou, hezky jsme si popovídali. A dostal jsem nabídku na místo. Odmítl jsem.
A co ho nejvíce trápí?
1. Naprostý nedostatek studentů přírodovědných a technických oborů na PF, případně jejich neochota (podmíněná především finančně) jít učit.
2. Odborníci z praxe, kteří alespoň mají zájem jít učit jsou většinou "vyhořelí" pracovníci 55+, často i 60+. Věk zde není z důvodu diskriminace, ale jako ukázka generačního rozdílu mezi nimi a žáky (digitální kompetence, frontální výuka, minimum praktických ukázek!!!). Na škole jich má několik a bohužel musí být rád, že např. strojírenské a elektrotechnické předměty má vůbec kdo učit.
3. Třešničkou jsou pak lidé, kteří bývají jako první propuštěni ze soukromých firem. Někdy se mezi nimi prý vyloupne ryzí zlato, u mnoha ale musí přemýšlet, proč je vlastně firmy tak dlouho zaměstnávaly.
4. U mistrů OV je situace ještě horší, dobrý nástrojař, seřizovač CNC nebo mechatronik ne naprosto nedostatkové zboží na trhu práce. Dokonce uváděl příklad mistra, který si myslel, že bude celý rok učit žáky-zámečníky pořádně pilovat a řezat ruční pilkou. Přinesl si i vlastní učebnici. Prý byla z roku 1966.

Shrnutí: Bylo by dobré, ne bylo by vynikající, kdyby odpovědné osoby na MŠMT a v různým do školství pindajících organizacích zvedly své pozadí z pohodlných židli a vyrazily "do terénu". Mimochodem, těch příkladů z praxe bylo více. Některé zněly jako z Pohádek tisíce a jedné noci, většinou ale měly pachuť konců pohádek Andersenových.

Jana Karvaiová řekl(a)...

Ano, moje historka , kterou jsem vyslechla od kolegy z učňáku: na praxím měli učni vymalovat nové byty (smlouva s firmou). Po večerech je chodil pan mistr malovat sám, protože učni celý den zaháleli a hulili s tím, že ví, že je NESMÍ k ničemu nutit.

Nicka Pytlik řekl(a)...

je NESMÍ k ničemu nutit

Toť!
On je MUSÍ vnitřně a pozitivně motivovat, totiž.
Nejspíš se nezadařilo.

Eva Adamová řekl(a)...

Maturitu jim "systém neumožnil" si udělat a vy byste je ještě nutili dělat, no fuj.

Zuzana Š. řekl(a)...

Za plat učitele ICT žádný odborník, který by stál za to, dlouho učit nebude. Protože za ten peníz neučí ani ti, co to vystudovali. Je to prosté. Kdyby do platové tabulky vstoupila neviditelná ruka trhu, nebylo by nedostatek učitelů přírodovědných předmětů. Ale toho se ve školství nedočkáme...

Jiri Janecek řekl(a)...

"Naprostý nedostatek studentů přírodovědných a technických oborů na PF, případně jejich neochota (podmíněná především finančně) jít učit."

No, tak kdyz PdF Mu otevira asi sto mist na francouzstinu a tricet na matiku, neni se moc co divit…

Charlie řekl(a)...

Francouzština je ještě dobrá, dostává také nabídky na místo učitelů nauk (hudební, výtvarné atd) v poměru cca 20:1 vůči místu elektrotechnika. Divil se, že si uchazeči ani neprojdou učební plány zveřejněné na webu školy, zjistili by, že žádné podobné předměty se na škole nevyučují.

Kdyby do platové tabulky vstoupila neviditelná ruka trhu
To je sice pravda, ale proč by za stejnou práci měl někdo dostávat více než druhý, to už je možné rovnou kastovat učitele podle aprobace. Ani si nedovedu představit kolegiální prostředí sborovny ve chvíli, kdy by se výše platů "vynesla" na veřejnost. A v Čechách se vykecá všechno.

Nicka Pytlik řekl(a)...

kdy by se výše platů "vynesla" na veřejnost.

U všech pracovních pozic, které platí stát, má být výše platu věcí veřejnou.
Každý má možnost se rozhodnout, jestli se za takových podmínek bude o práci ucházet.

Silvie A. řekl(a)...

U všech pracovních pozic, které platí stát, má být výše platu věcí veřejnou.

Nic proti tomu. Ale ona na státních školách nejsou osobní hodnocení? Nebo tam jsou, a jsou zveřejňována?

Okomentovat