13.6.20

Jan Jícha: Vždycky kolem přijímaček a maturit řeší celá veřejnost, co by se mělo učit v češtině a co je zbytečné

Z komentáře na sociální síti Facebook vybíráme: "Učit češtinu nebyl dvakrát efektní byznysplán, neplnil jsem si tím ani dětský sen, ba jsem to ani nevystudoval, prostě náhoda. Nicméně po těch asi pětadvaceti letech, co s češtinou a nadprůměrným počtem cizích jazyků soustavně pracuju (výuka, redakce, korektury, spisovatelství, překlad, scénáristika, textařství, přednášky, moderování, průvodcování aj.) si už troufám rekapitulovat, co ze školní látky ČJ se mi hodilo, co méně a co nikdy."


Celý komentář:

Vždycky kolem přijímaček a maturit řeší celá veřejnost, co by se mělo učit v češtině a co je zbytečné. Můj střípek poznání z hlediska životní praxe je následující:

Učit češtinu nebyl dvakrát efektní byznysplán, neplnil jsem si tím ani dětský sen, ba jsem to ani nevystudoval, prostě náhoda. Nicméně po těch asi pětadvaceti letech, co s češtinou a nadprůměrným počtem cizích jazyků soustavně pracuju (výuka, redakce, korektury, spisovatelství, překlad, scénáristika, textařství, přednášky, moderování, průvodcování aj.) si už troufám rekapitulovat, co ze školní látky ČJ se mi hodilo, co méně a co nikdy. Předem upozorňuju, že všechna níže zmíněná témata jsou v současnosti standardním učivem ZŠ:

1) Každodenně praktické nebo aspoň využitelné při učení cizím jazykům, tj. nechat jako učivo ZŠ:

  • Čtení, psaní (+ pravopis), pád (vč. latinských názvů), číslo, rod, vzor p.jm., osoba, číslo, čas, rod sloves. Podmět, přísudek. Měkká a tvrdá př. jm. Skloňování číslovek. Slovní druhy. Věta hlavní a vedlejší ve vztahu k interpunkci.
  • Slovotvorba, obohacování slovní zásoby. Slovní rozbor. Cizí slova.
  • Smysluplná stylistika, aktuální členění větné.
  • Porozumění textu, odhalení manipulace. Hledání pravdy z více zdrojů. Žádost, stížnost, zpráva. Jednoznačnost a dvojsmysl.
  • Prožitek literárního textu a divadla, tvorba a reprodukce příběhu. Vyprávění. Spisovný a nespisovný jazyk, vnímání stylového různohlasí.
  • Prezentace myšlenky, výklad. Výpisek, práce se zdroji informací.


2) Sporné či pouze půvabné, tj. přesunout na SŠ:

  • Slovesný způsob, vid. Další větné členy. Přechodník. Druhy číslovek. Věta jednočlenná a dvojčlenná. Skloňování tentýž a jenž. Nářečí a slang.
  • Argumentace, diskuse, přednáška.
  • Prožitek poezie, literární tvorba.
  • Literární žánry, figury. Interpretace nejednoznačného textu.
  • Přidat: Etymologie, korektura textu.

3) Zhola zbytečné, tj. omezit důsledně na VŠ:

  • Slovesné třídy a vzory. 
  • Pitva slova. 
  • Druhy podmětu a přísudku. 
  • Pitva věty. 
  • Druhy vedlejších vět. 
  • Souvětí souřadné a podřadné. 
  • Pitva souvětí. 
  • Vztahy mezi hlavními a vedlejšími větami.
  • Pitva básně a jakákoli jiná pitva.

Pravidlo je, že to, co je nejzbytečnější, taky žákům nejvíc nejde, a tudíž se s tím stráví nejvíc zmařeného času a všestranně nepříjemné práce. Nic z toho, co jsem zařadil pod bod 3), jsem za celý život nevyužil ani jednou, a kdykoli to jdu učit (sedmáky aj. nebožáky), musím se to pokaždé znovu naučit.

Kdyby každý dospělý Čech měl perfektně zvládnuté učivo ČJ prvního stupně, prožije plnohodnotný život, aniž by svým jazykovým projevem zanechával podezření z intelektuální nedostačivosti. Dokonalé zvládnutí současného učiva druhého stupně znamená, že je z občana expert a k jeho filologickým dovednostem už není mnoho co přidat. Takových absolventů ZŠ je samozřejmě minimum, zato všichni mají vzpomínky, jak je čeština štvala - namísto proživatelů mateřštiny z nich nadělala jazykové patology, kteří v mrtvole věty nebo textu hledají nicneříkající součástky, jako třeba aposiopesi nebo příslovečné určení zřetele (vždycky když učím PU, nechávám děti vymýšlet si vlastní, a mají dobré nápady, třeba PUZÁ je prý příslovečné určení závěti: "Zdědil jsem cirkulárku PO DĚDEČKOVI").

A proč že je výuka češtiny tak přecpaná ptákovinami?

Protože před sto lety byla naše školská věda ve vleku německé. Protože bylo potřeba naučit školáky jazykovědnou analýzu potřebnou pro pozdější výuku latiny a řečtiny. Protože tehdá ještě frčelo archaizující řečňování a jiný hovadismus (termín V+W). Protože nezpochybňovaný vědecký pohled na svět velel rozebrat tělo a vytlouct z něj duši.

A tak se dneska učí čeština podle osnov z první republiky, akorát učebnice jsou na to barevnější.
Je to asi jako kdyby se v autoškole učila rozborka motoru a převodovky, druhy čalounění a dějiny asfaltu - pro vyšinutou menšinu by to byla prča, ostatní by nechápali, co jim tím kdo chce říct, normálně řídit by se naučili jinde a kurz odtrpěli jenom kvůli těm papírům.

A nejhorší (nebo nejlepší?) je, že ten balast žádná vrchnost nevyžaduje - ani RVP, ani ministr osobně nikde neuvádí "žák rozebere souvětí a určí v něm přísudek jmenný se sponou". Na vině jsou jen autoři učebnic, jejich poslušní uživatelé a zejména postrach jednotných přijímaček, k nimž se všichni ti ostatní odvolávají. Ergo státní přijímačky jeví se jako největší brzda radostného a smysluplného vyučování národnímu jazyku.

Od září nám odchází češtinářka na mateřskou, takže je to zase na mně. Ať ale nikdo nečeká, že je budu celý druhý stupeň pérovat ve vedlejší větě doplňkové. Řeknu jim: koho to baví, naučte se to doma, případně přijďte o přestávce. Deváťákům jsem ochoten udělat rychlokurz kvůli přijímačkám, jinak ode mě tenhle jarmark marnosti nečekejte. Když někdo miluje jazyk(y) tak jako já, nesnese pomyšlení, že by je měl ostatním znechucovat.

Aj, kantore český, postůj a zamysliž se, zdali většina tvého pachtění není venkoncem na hovno.

17 komentářů:

Zuzka Růžičková řekl(a)...

Nejsem češtinář,ale ten text se mi líbí:-))

Tomáš Barták řekl(a)...

Vztah hlavní a vedlejší věty, věty nadřazené a podřazené mají vliv na interpunkci.

Eva Adamová řekl(a)...

"Nic z toho, co jsem zařadil pod bod 3), jsem za celý život nevyužil ani jednou,..."

Ale samozřejmě, že využil, jenže nevědomky. A já mám trošku obavy, že vynechání všeho uvedeného z bodu 3., by vedlo k tomu, že už ani inteligentní lidé by nebyli schopni do důsledků porozumět složitějším textům, se kterými se při studiu VŠ a v praxi budou setkávat. A těžko už asi v této době budou mít možnost absolvovat nějakou další výuku češtiny na "vysokoškolské úrovni".

Takže bych pána v jeho rozvášnění brzdila. Bylo by dobré, kdyby si připustil, že lidé potřebují v některých oborech hlubší znalost češtiny než on, "který s češtinou a nadprůměrným počtem cizích jazyků soustavně pracuje (výuka, redakce, korektury, spisovatelství, překlad, scénáristika, textařství, přednášky, moderování, průvodcování."

Nicka Pytlik řekl(a)...

Nic z toho, co jsem zařadil pod bod 3), jsem za celý život nevyužil ani jednou

To asi za celý dosavadní život.
Může to být docela mrzuté, ale průběhy některých životů jsou tak nějak nanicovaté...

Silvie A. řekl(a)...

Druhy vedlejších vět. (...) Pitva souvětí. Vztahy mezi hlavními a vedlejšími větami.

Středoškolská angličtina vyžaduje, aby tohle žáci uměli. Přes to nejede vlak. Sorry jako.

Silvie A. řekl(a)...

s češtinou a nadprůměrným počtem cizích jazyků soustavně pracuju

A nerozlišuje vedlejší věty vztažné, nerozlišuje vedlejší věty podmínkové? Soudím, že ten pán nechápe smysl svých vlatních slov.

Jiri Janecek řekl(a)...

Nejsem cestinar, z clanku jsem precetl dvanact slov, a rekl bych, ze je to obzcejny modernicticky blabol…

Titulek sliboval neco lepsiho…

Ondřej Šteffl řekl(a)...

Text je skvělý. Jasný a stručný.

Je smutné, že někdo napíše "v některých oborech hlubší znalost češtiny než on". No to jistě, stejně jako je v některých oborech třeba vědět, co je tag, a těch bude mimochodem mnohem víc. Ale to není žádný důvod, učit to na základní škole všechny. A už vůbec ne zkoušet u přijímaček.

Eva Adamová řekl(a)...

Vidím pane Šteffle, že s porozuměním textu máte problém i Vy.

Vůbec jsem nehovořila o bodech 1. a 2., ve kterých se autor zabývá tím, co by se mělo učit na základní škole a co by se mělo přesunout na školu střední. Zde s autorem docela souhlasím, některé učivo by se na SŠ přesunout mohlo, jen si moc nedovedu představit, jak to žáky všechno pak učitelé naučí na učebních oborech s maturitou s hodinovou dotací českého jazyka 1 1 2 2. V tomto je autor spolu s Vámi trošku mimo realitu středoškolského dění.

Hovořila jsem o bodu 3., ve kterém vypisuje učivo, které by se hodilo přesunout až na vysoké školy. Ptám se, na které vysoké školy? Nu, tak ono by se asi hodilo asi na všechny, že? Aby např. na právnických fakultách měli studenti nejprve v prvním ročníku několik předmětů a cvičení z češtiny zakončených zápočty a zkouškami, aby byli v ročnících následujících vůbec schopni pracovat se složitějším textem? A aby teprve v prváku na výšce většina z nich zjistila, že na to nemá? Zatím jsme ve stavu, že to zjišťuje jen polovina z nich. Ale jen tak dále se snižováním náročnosti, zářným zítřkům v ústrety.

Silvie A. řekl(a)...

Stejně, jako to popisuje paní Adamová pro VŠ, by to muselo vypadat i na SŠ. V prvním ročníku by se středoškolští studenti museli naučit základy ČESKÉ gramatiky, aby se aspoň trochu chytali v cizích jazycích. A i v dalších ročnících by pokračovali ve studiu české gramatiky.

Na nějakou literaturu by nezbýval čas. Což by možná nebylo tak špatné.

Josef Soukal řekl(a)...

Jíchův text může oslovit jen laiky.

Tomáš Barták řekl(a)...

A ty, kteří do školy chodili, a tudíž si myslí, že školství rozumí.
Bohužel těmto lidem je často nasloucháno.
Naštěstí podle takových rád se nepřipravovali J. Jágr, P. Čech, E. Zátopek, V. Čáslavská a další. A nejen sportovci, ti jsou nejznámější. Ale i lékaři, vědci i obyčejní zemědělci, kteří se starají o to, abychom měli co jíst.

Tomáš Barták řekl(a)...

Závěr předchozího komentáře je myšlen obecně. Místo zemědělců si můžete dosadit kohokoli, kdo se snaží poctivě pracovat.

Jiri Janecek řekl(a)...

'Jíchův text může oslovit jen laiky.'

Jednu vec na druhou stranu ukazuje dobre - vyznam aprobovanosti pro vyuku daneho predmetu…

Veronika Valíková řekl(a)...

Člověk, který neustále pracuje s jazykem, je laik, nebo profesionál? Učitel čjl je ve vztahu k lidem, kteří dennodenně píšou a pracují s textem, laik, nebo profesionál?

V mnoha věcech s panem Jíchou souhlasím a říkám to do médií. Čeština je zaneřáděna pojmy, škatulkami a ptákovinami. Musíme učit děti mnoho zbytečností, které nevyužijí.

Možná bych byla trochu mírnější v tom, co vůbec neučit na ZŠ a SŠ, ale že je redukce nutná, vědí všichni, kteří z češtinou pracují i jinde než před tabulí. Pěkný den.

Veronika Valíková řekl(a)...

Ano, u vztahů mezi hlavními a vedlejšími větami, u jistého rozklíčování souvětí, tam bych byla opatrná. Skladbu bych zcela nevyřazovala, jako bych nevyřazovala trochu osekanou literární historii, protože příběhy jsou naše paměť.

A je to na dlouhou diskusi... V níž máme právo argumentovat, nikoli druhého urážet. Pan Jícha je češtinář, pokud vím.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Je-li nějaké podezření, že se čeština neučí kvalitně, dostává se na pořad dne zrušení povinné maturity z českého jazyka a literatury!!!

Okomentovat