18.6.20

Eva Jiřičková: Povzdech češtinářky nad didaktickými testy k maturitě

Učím český jazyk a literaturu víc jak 30 let. Kupodivu stále ráda. Dokonce si nemyslím, že by mladí byli stále línější a hloupější a že se za našich mladých let četlo více. (Divím se, jak obsáhlé fantasy romány jsou schopni někteří přečíst.)

Ráda předávám studentům smysluplný přehled literatury různých období a směrů. Učím na výtvarné škole, proto porovnáváme znaky daného směru v krásné literatuře s výtvarným uměním. Rádi čteme a rozebíráme ukázky beletrie. Snažím se vést žáky ke kritickému myšlení a tvořivosti, snažím se, aby pochopili souvislosti. Vždyť na středních školách je právě literatura pro dospívající důležitým pramenem poznání země, společnosti, ale i sebe sama.

S novým typem maturit však ubývá času. Výuka českého jazyka a literatury se postupně redukuje na nácvik didaktických testů, protože nejdůležitější je přeci uspět u maturitní zkoušky.

Didaktický test je jednou ze tří povinných částí maturitní zkoušky z českého jazyka a literatury. Test vyplňují maturanti po dobu 75 minut. (V případě studenta se specifickými podmínkami je samozřejmě možné časové navýšení.) Samotný test je tvořen uzavřenými otázkami (jedna správná odpověď) a otevřenými úlohami, kde je vyžadována přesná, stručná odpověď. Jednotlivé úlohy mají různé bodové hodnocení. Test je sestaven komplexně, tedy zahrnuje všechny oblasti vzdělávání v předmětu český jazyk a literatura. Což jsou tyto okruhy: pravopis, tvarosloví, skladba věty a slovotvorba, znalost literatury – přehled a rozbor textu. Součástí testování je porozumění různým typům textu.

V posledních letech jsou testy opravdu náročné. Je samozřejmě rozdíl, když je vyplňují studenti gymnázia, nebo např. žáci maturitního oboru na odborné střední škole. Mám tuto zkušenost: Jedničkáři by uměli napsat dobře didaktický test už v prvním ročníku, ale průměrní žáci mají problémy pochopit složitě formulované otázky, takže přestože by odpověď znali, jsou zmateni a do záznamového archu zakřížkují nesprávnou odpověď.

Myslím si, že důvody, kvůli kterým mají naši studenti problémy s didaktickými testy, jsou hlavně tyto:
  1. Nemáme dostatek času všechny oblasti podrobně probrat a důkladně zopakovat (počet vyučovacích hodin je 2-3 týdně).
  2. Na střední škole uměleckého typu studují žáci, kteří mají talent, ale často jim čeština prostě nejde.
  3. Didaktické testy jsou v posledních letech sestaveny jako test úrovně čtenářské gramotnosti, test inteligence a test ze znalosti pravopisu na úrovni jazykového korektora.
Samozřejmě nekritizuji všechny úlohy, dokonce se mi zdá, že se věnuje větší péče výběru textů, které jsou obsahově zajímavější a často vycházejí z beletrie, která je zadávána jako povinná četba. Ale celkově jsou didaktické testy z češtiny stále náročnější volbou textů a jejich délkou a komplikovaným způsobem zadání otázek. Někteří studenti nestíhají vše ani náležitě přečíst.

Uvedu příklad z letošního didaktického testu. Můžete si vyzkoušet, jaké to je zamotat se do textu, když otázky máte na jiné straně listu a neustále obracíte stránky, čtete podesáté text, abyste našli souvislost, určili pády, vyhledali zástupné označení Strany. Jen 13. otázka vychází jednoznačně z toho, co jsme probírali.

Výchozí text k úlohám 11-17:

(1) Strana lidi přesvědčovala, že na citech nezáleží. Jakmile se člověk jednou dostal do spárů Strany, nebylo důležité, co dělal nebo nedělal. Tak jako tak byl vyňat z proudu dějin. Přitom ještě před dvěma generacemi záleželo na osobních vztazích a slzy, objetí či slovo pronesené k umírajícímu měly hodnotu. Dnes zůstali lidští už jen proléti. Zachovali si emoce, kterým se teď Winston musel učit s vědomým úsilím. Vzpomněl si, že ještě nedávno na ulici odkopl do příkopu utrženou lidskou ruku jako zelný košťál. „Až nás jednou chytí,“ přemýšlel nahlas před Julií, „nebudeme moci jeden pro druhého nic udělat. Když se přiznám, zastřelí tě, a pokud se přiznat odmítnu, zastřelí tě taky. Nic, co udělám, tvou smrt neoddálí ani o pět minut. Budeme naprosto bezmocní. Bude záležet jedině na tom, abychom jeden druhého nezradili.“ „Přiznání z nás dostanou docela jistě,“ řekla mu Julie. „Budou nás mučit. Každý se nakonec přizná.“ „***** Kdyby mě dokázali přinutit, abych tě přestal milovat, teprve to by byla zrada.“ „To jediné nemohou,“ odvětila. „Nemohou se ti vecpat do duše.“

(2) Winston pomyslel na obrazovku a její UCHO, které nikdy nespí. Členové Strany tě špehují dnem i nocí, pokud si však zachováš jasnou HLAVU, můžeš je přelstít. Přes všechnu tu chytrost ještě pořád nedokáží zjistit, co si jiná lidská bytost myslí. Co když se jim ale člověk opravdu dostane do RUKOU? Nebylo složité uhodnout, co se děje uvnitř Ministerstva lásky: mučení, drogy, pozvolné vyčerpání neustálými výslechy a nespavostí. Fakta se v žádném případě nedají skrýt. Co na tom ale záleží, jestliže cílem není zůstat naživu, nýbrž zůstat lidský? Winston věděl, že Strana nakonec odhalí vše, co kdy člověk udělal nebo řekl. Věřil ale, že nitro lidského SRDCE zůstane netknuté. (G. Orwell, román 1984, upraveno)

11 Které z následujících tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu? 1b
  1. Podle Winstona člověk nemůže před Stranou utajit své předchozí skutky.
  2. Winston si byl jist, že Julie bude zastřelena do pěti minut od svého zatčení.
  3. Podle Winstona se člověk zdrogovaný na Ministerstvu lásky vzdá svého lidství.
  4. Winston si uvědomoval, že se po vzoru prolétů musí naučit chovat se bezcitně.
12 Která z následujících možností patří na vynechané místo (*****) ve výchozím textu? (Správné řešení musí odpovídat kontextu výchozího textu.) 1b
  1. Přiznání je ale zrada. Důležité je jen to, co člověk řekne; na citech nezáleží.
  2. Přiznání ale není zrada. Důležité je jen to, co člověk řekne; na citech nezáleží.
  3. Přiznání je ale zrada. Není důležité to, co člověk řekne; záleží jen na tom, co cítí.
  4. Přiznání ale není zrada. Není důležité to, co člověk řekne; záleží jen na tom, co cítí.
13 Které z následujících tvrzení o autorovi výchozího textu není pravdivé? 1b
  1. Orwell byl vůdčí osobností beat generation.
  2. Orwellův román s názvem 1984 je antiutopické dílo.
  3. Orwell napsal alegorické dílo s názvem Farma zvířat.
  4. Za Orwellova života napsal alespoň jedno dílo John Steinbeck.
14 Které z následujících tvrzení o úsecích podtržených ve výchozím textu je pravdivé? 1 bod
  1. V každém z těchto úseků spojka a spojuje složky několikanásobného větného členu.
  2. V žádném z těchto úseků spojka a nespojuje složky několikanásobného větného členu.
  3. Spojka a spojuje složky několikanásobného větného členu pouze v úseku z první části výchozího textu.
  4. Spojka a spojuje složky několikanásobného větného členu pouze v úseku z druhé části výchozího textu.
15 Které z následujících tvrzení o slovech tučně vyznačených ve výchozím textu je pravdivé? max. 2 body
  1. Slovo příkop je v textu užito jako slovo expresivní.
  2. Slovo bezmocný je v textu užito jako slovo expresivní.
  3. Slovo spár je v textu součástí expresivního slovního spojení.
  4. Slovo umírající je v textu součástí expresivního slovního spojení.
16 Rozhodněte o každém z následujících slov, zda je ve výchozím textu užito ve stejném pádě jako slovo přiznání v úseku přiznání z nás dostanou docela jistě (A), či nikoli (N). max 2 body
(Posuzovaná slova jsou ve výchozím textu zapsána velkými písmeny.)
16.1 ucho A N
16.2 hlavu A N
16.3 rukou A N
16.4 srdce A N

17 Vypište z druhé části výchozího textu dva tvary zájmena zastupujícího slovní spojení členové Strany. max 2 body
Chybějící dílčí odpověď nebo zápis jakéhokoli slova, které nevyhovuje zadání úlohy, jsou považovány za chybu. Maximální dosažitelné bodové hodnocení se sníží o započítané chyby.


Zde jsou správné odpovědi, které byly uveřejněny v den konání zkoušky na stránkách NovýAmos.cz
(
Na oficiálních stránkách maturita.cermat.cz výsledky zatím nejsou).
  • 11 A
  • 12 D
  • 13 A
  • 14 D
  • 15 C
  • 1 A
  • 2 A
  • 3 N
  • 4 N
  • 17 je, jim

Mám dlouholeté zkušenosti s tím, jak studenti uvažují, proto jsem zde napsala poznámky k jednotlivým úlohám.

11. Protože zde jednoznačně správná odpověď je na prvním místě, tak v testech trénovaný student zakřížkuje A, bohužel někteří asi zkusili pro jistotu i další možnosti a to, že si Winston myslí, že Julie bude zastřelena, je přeci jasné. Pět minut je tam v zadání jen proto, aby byl student zmaten. Z textu vyplývá i totální likvidace lidskosti na tzv. Ministerstvu lásky, navíc jsou tam zmiňovány drogy, které se používají ke zlomení vyšetřovaných, takže i další odpověď by asi studentům připadala pravděpodobná.

Připadá mi, že nejde o pochopení díla a souvislostí, ale o „slovíčkaření“.

12. Všechny odpovědi, tedy kterákoli věta, by mohly být správné, protože jde o umělecký text, který nezobrazuje reálnou společnost, navíc je to překlad z angličtiny, takže určitý posun významů se mohl objevit v textu překladatele. Myslím, že ten, kdo nečetl knihu (není povinnost studentů znát právě toto dílo), pouze odhaduje, co by se asi hodilo do úryvku doplnit. Tím, že student porovnává všechny možnosti, ztrácí drahocenný čas. City a schopnost milovat není totéž. Jak si může student, který nečetl knihu, představit, co cítí Winston? Jak může vědět, co autor chtěl vyjádřit?

13. Protože většina studentů ví, že Orwell nebyl vůdčí osobností beat generation, předpokládám, že skoro všichni napsali správnou odpověď.

14. Tato úloha zamotá hlavu mnohým. Vyžaduje soustředěné čtení. Takto musí číst texty jazykoví korektoři. Na středních odborných školách se téměř neprobírá větný rozbor. Studentům doporučuji, aby se vyjadřovali srozumitelně a dali přednost jednoduchým větám, předejdou tak chybám v interpunkci. Inteligentním žákům jistě dojde, že podstatná jména v různých pádech nebudou tvořit ve větě několikanásobné podměty. Bylo by vhodnější, aby studenti dostávali k větnému rozboru původní české texty.

15. Se slovem spár se dnes často nesetkáme. Spíše v přeneseném významu „dostat se do spárů“. Expresivní použití slova v této větě asi žáci poznali.

16. Tuto úlohu považuji za obtížnou. Student musí uvažovat logicky, v časovém presu to jde hůře. Nejprve museli zjistit, že slovo přiznání je ve 4. pádě, což poznali jen ve větě, protože kromě 7. pádu se toto slovo nemění. Druhé zmatení nastalo ve vyhledaných slovech. Druhý a čtvrtý pád se často plete.

17. A velmi těžká je i tato úloha. Studenti nepatří ke generaci, která o komunistech běžně říkala oni.
(Však oni si to rozhodnou za nás). Proto vyhledávání zájmen je a jim zabere dost času. Navíc budou mít smůlu, když našli jedno zájmeno správně a druhé ne, protože nakonec nezískají žádný bod – zde je totiž poznámka k bodování závěrem: Chybějící dílčí odpověď nebo zápis jakéhokoli slova, které nevyhovuje zadání úlohy, jsou považovány za chybu. Maximální dosažitelné bodové hodnocení se sníží o započítané chyby.

Z hlediska strategie vyplňování testu by bylo bývalo vhodnější neztrácet čas hledáním a raději řešit jinou úlohu.

Tento výchozí text z Orwellovy knihy 1984 by mohl být využit i k přezkoumání znalosti literárního kontextu a literární teorie. Ale bez znalostí celé knihy by se úlohy řešily obtížně. Například u slova proléti by žáci nemohli určit přesný význam. Matoucí je i „přemýšlení nahlas“, byl by převažující slohový postup vyprávěcí, nebo úvahový? Také nevím, jak byl výchozí text k úlohám upraven. Byl zkrácen? Nebo doplněny věty? Nezměnil se tak význam? U maturitní zkoušky z českého jazyka a literatury bych doporučila zařazovat výchozí texty z knih a článků českých spisovatelů a novinářů.
V letošním didaktickém testu bylo 32 úloh, které vycházely ze šesti výchozích textů, a text byl vytištěn na 12 stranách. Správné odpovědi zapisovali žáci do záznamových archů, což také zabralo nějaký čas. Myslím, že 75 minut některým nestačilo, aby si stihli překontrolovat své odpovědi v případech, kdy si nebyli jistí.

Zde jsem se zabývala jen jedním ze šesti výchozích textů, ke kterým byly vytvořeny různé úlohy. Podobně obtížné a někdy nejednoznačné to bylo i v jiných částech testu. Navíc se tu objevily i počty. Žáci nemuseli znát pojem pravidelný verš, ale museli spočítat slabiky ve verších, aby zjistili, zda je ve všech šesti slokách 2. a 5. verš šestislabičný. Jaký to má smysl? Nevím.

Je mi jasné, že opět budeme muset více opakovat učivo základní školy – rozbory vět a slovní rozbory, nacvičovat didaktické testy, vysvětlovat „chytáky“ a na vlastní výuku literatury, například četbu současných českých autorů, kteří by mohli studenty oslovit, nezbyde čas.

Autorka: Mgr. Eva Jiřičková, učitelka českého jazyka a výtvarné přípravy v Uměleckoprůmyslové škole a Vyšší odborné škole v Turnově.

Převzato z webu projektu SYPO.

9 komentářů:

Josef Soukal řekl(a)...

Na první a opravdu rychlé čtení: Text mi připadá jako hledání much tam, kde nejsou. Mluvnické znalosti nejsou v rozporu se znalostmi z literatury, obojí je součástí obsahu předmětu. A vše se promítá do oborové "výbavy" žáka - test jen ověřuje, zda dostatečně. Že je text umělecký, neznamená, že v něm mohou být nefunkční významové nesmysly, resp. že jsou rovnocenné logické formulaci. Je chybou testu, že student "musí uvažovat logicky"? Atd.

Unknown řekl(a)...

Text, který začíná slovy "Učím český jazyk a literaturu víc jak...", už dál číst nemusím. Někdo, kdo pravidelně čte a opravdu se češtině věnuje, by "jak" jako srovnávací spojku v písemném (potažmo ústním oficiálním) projevu nikdy nepoužil. Nezbývá tedy než povzdech nad úrovní výuky češtiny, věnují-li se jí takoví lidé.

Jiří Kostečka řekl(a)...

Ad Unknown

Tohle se stane. I češtináři. Daleko ničivější je tvrzení, že kolegyně údajně musí učit tak, aby vyhověla maturitním testům.
Větší nesmysl jsem snad nikdy v těchhle polemikách nevyvracel. Propánaboha, po sto padesáté: Když učím celé tři a půl roku SŠ normálně, stačí snad ve čtvrťáku pár hodin na to, abych připravil třídu na základní strategii řešení daného typu testu. Jinak holt asi učím blbě.

Že jsou maturitní testy z ČJL čím dál složitější? Neřekl bych, ale to je věc názoru. V každém případě, jak sama autorka článku praví, dokáže je složit už prvák SŠ (podle mých zkušeností i průměrně nadaný a průměrně pilný sedmák ZŠ): i to je důsledek idiotského zrušení dvou úrovní, s nimiž státní maturita začínala, protože zohledňovala existenci různých typů či druhů středních škol u nás.

Pak do toho ovšem ťápli Botlíkové, Valíkové, Feřtekové, a vůbec celý Eduin, a je vymalováno. Chybné nejsou testy, chybná je celá současná nekoncepce státních maturit. A od nynějška navíc zcela nekontrolovatelná.

Ygrain řekl(a)...

V jedné věci ale má autorka rozhodně pravdu, a už jsem na to upozorňovala: výchozí text a veškeré otázky k němu by měly být na stejné dvojstraně. Listování zbytečně zdržuje, narušuje koncentraci a ztěžuje orientaci v textu.

Tvrzení, že studenti jsou vedeni k tomu, aby se vyjadřovali v jednoduchých větách, mě opravdu pobavilo. I v angličtině jim říkám, aby se nebáli tvořit souvětí o 2-3 větách, protože tam není prakticky co zkazit. Dlouhatánská souvětí jsou problém, o rozumné délce ne.

Unbekannt řekl(a)...

Ygrain
Máte pravdu, že výchozí text a úlohy vztahující se k tomuto textu by měly být na stejné dvojstraně. Ve všech didaktických testech Cermatu (tedy pro MZ i JPZ) proto JE vždy výchozí text a úlohy k němu na stejné dvojstraně. Stačí se do testů podívat. Jedinou výjimkou jsou testy pro některé žáky s PUP, např. pro zrakově postižené se zvětšuje písmo, a tak se text a příslušné úlohy na jednu dvojstranu nevejdou.

Jinak řada argumentů autorky článku je značně nelogická: "Protože zde jednoznačně správná odpověď je na prvním místě, tak v testech trénovaný student zakřížkuje A." Co to znamená??? Existuje snad nějaké pravidlo, podle něhož lze bez přečtení textu a alternativ určit, která z nabízených možností je správná? Odpovím si sama: neexistuje!

Veronika Valíková řekl(a)...

Pane Kostečko, nepřipomíná Vám Váš styl psaní Rudé právo? Mně ano...

Valikova řekl(a)...

PS: Jsem tisková mluvčí Společnosti učitelů ČJL, nikoli EDUinu. Děkuji za pochopení.

Tajný Učitel řekl(a)...

Ten nedostatek minimální lidské empatie se žáky jiných, než elitních škol je u učitelů alarmující. Je téměř bolestné ty komentáře číst. Ale díky za to. Aspoň si čtenáři mohou sami utvořit obrázek.

Nicka Pytlik řekl(a)...

nedostatek minimální lidské empatie se žáky jiných, než elitních škol

Jo takhle!
Teď už pytlici chápou, proč je o ty takzvané elitní školy mezi žactvem až tak nezřízený zájem. Děti by si rády užily něco té empatie, které se jim nedostává snad ani ve vlastních rodinách. Také by rády pobývaly tam, kde se do žáků vciťuje kdekdo a vnímá jejich oprávněné vzdělávací potřeby. To jest zabývat se jen tím, co jim určitě k něčemu bude. Tím jsou ty elitní školy pověstné a proto se jim rámcový vzdělávací program redukovat nebude a to ani náhodou!

Okomentovat