3.6.20

EDUin: Jedna data od Cermatu, dvě odlišné odpovědi

Koho a do jaké míry znevýhodní jeden termín přijímacích zkoušek? Data, která Cermat poskytuje veřejnosti, jsou kusá. Jednoznačnou odpověď nenabízejí.

Rozhodnutí, že se letos bude konat jen jeden termín přijímacích zkoušek, je výsledkem balancování mezi zájmem dětí, proveditelností zkoušek a epidemiologickým rizikem, řekl v rozhovoru pro ČT 24 ministr školství Robert Plaga s tím, že data od Cermatu ukazují, že při využití dvou termínů nedochází častokrát k posunu ve výsledcích, který by znamenal přijetí na střední školu. „Význam dvou termínů je přeceňován,” uzavřel ministr svou odpověď na otázku, zda se neobává, že by se rodiče kvůli letošním změnám odvolávali k soudu.

Otázku, zda a případně koho znevýhodní jediný termín přijímacích zkoušek, si stejně jako ministr nedávno položil i David Greger, ředitel Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Stejně jako Robert Plaga se při hledání odpovědi opírá o data Cermatu. Na jejich základě však dochází k jinému závěru. „Díky analýzám CERMATu víme jen jedno - mnoho uchazečů bude mít horší skór, než kdyby měli možnost dvou termínů. Nic ale nevíme o tom, jaký typ uchazečů to poškodí více,” konstatoval David Greger.

Jak to vypadalo vloni:
  • 83 % žáků 9. tříd, kteří si podali přihlášku na maturitní obor, konalo přijímací zkoušku ve dvou termínech
  • V českém jazyce jich mělo 38 % lepší první pokus, 54,1 dosáhlo lepšího výsledku při druhém pokusu, 7,9 procent dosáhlo stejného výsledku
  • V matematice mělo lepší výsledek v prvním termínu 68,4 % deváťáků, stejný výsledek 6,3 %, a 25,4 % mělo lepší výsledek ve druhém termínu.
Greger dále konstatuje, že data zveřejněná Cermatem jsou natolik kusá, že z nich není možné vyčíst, jak velké byly rozdíly mezi výsledky v testech, ani zda na tom byly různé skupiny žáků stejně (a tedy ani to, zda kvůli jednomu termínu ztratí všichni stejně, jak zdůrazňuje ministr).

Redukci přijímacího řízení na jeden termín sice ministerstvo školství letos předkládá jako krizový scénář, do budoucna s ním ale v Dlouhodobém záměru pro roky 2019 až 2023 počítá jako se způsobem, jak snížit administrativní zátěž, kterou příprava přijímacích testů ve dvou termínech znamená mimo jiné pro Cermat.

„Je otázka, na jak pevném základě ministerský balanc mezi zájmy dětí, administrativou zkoušky a epidemiologickým rizikem stojí, pokud se v posouzení zájmu dětí opírá o jeden z možných výkladů neúplných dat. Ale možná má ministr k dispozici data, která Cermat nikomu dalšímu neposkytl, a to včetně odborných pracovišť na vysokých školách. Chce-li opravdu přesvědčit znepokojené rodiče o tom, že je význam dvou termínů přeceňován, měl by pro nezávislou analýzu zveřejnit všechna data, z nichž jeho úřad při rozhodování vycházel,” říká tisková mluvčí EDUin Radka Hrdinová.

Odkazy na zdroje:
  • Rozhovor pro ČT 24, v němž se ministr Robert Plaga vyjadřuje k přijímacím zkouškám ZDE.
  • Blog Davida Gregera k problematice jednoho termínu přijímacích zkoušek ZDE.
  • Se snížením počtu termínů přijímacích zkoušek kvůli snížení administrativní zátěže počítá Dlouhodobý vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy České republiky 2019 –2023 (str. 49) ZDE.

4 komentáře:

Jiří Kostečka řekl(a)...

"ředitel Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy"
- To koukám, co si to platíme ze svých daní.

„Díky analýzám CERMATu víme jen jedno - mnoho uchazečů bude mít horší skór, než kdyby měli možnost dvou termínů. Nic ale nevíme o tom, jaký typ uchazečů to poškodí více,” konstatoval David Greger.
- Že by se pan Greger naučil česky, než něco napíše na veřejný web? "Skór" vážně nemá chybu...

Vít Tomis řekl(a)...

Skór je myslím oficiální pojem Cermatem používaný v desítkách statistik. Nechce se mi hledat jejuch tabulky.

Vít Tomis řekl(a)...

Například jedna tabulka "se jmenuje" ČESKÝ JAZYK – SKÓR PODLE GENDERU.

Jiří Kostečka řekl(a)...

Pokud máte pravdu, pane Tomisi, tak napíši jen: Ježíšmarjá!!

Okomentovat