14.6.20

Daniel Münich: 500 neviditelných miliard ve školství

Zhruba čtvrtrok školní výluky, tak to podivné období v časech covid-19 pro jednoduchost nazývejme, může představovat ztrátu až 500 miliard korun. Každý další den výluky nás potom stojí možná až dvě miliardy. To že ty ztráty nevidíme ještě neznamená, že nejsou a že k nim každý další den výluky nedochází.

Z článku v Aktuálně.cz vybíráme:

Počítejte se mnou. Rok školní docházky zvyšuje budoucí hrubé výdělky průměrného školáka či studenta o 7,5 %. Tři měsíce školní výluky z toho dělají čtvrtinu. Průměrný hrubý plat v zemi dnes dělá 34 000 korun měsíčně. Výlukou bylo dotčeno zhruba 1 500 000 žáků a studentů [edit: zde bylo chybně uvedeno 150 000]. Ti budou v dospělosti pracovat a vydělávat zhruba 45 let, po které se bude současný výpadek vzdělávání do jejich výdělků negativně promítat.(...)

Mnou odhadované dvě miliardy ztráty denně lze právem kritizovat jak přehnané poukazem na to, že distanční výuka do jisté míry zafungovala, a že nová životní zkušenost ušlou školní docházku žákům částečně vynahradila. Ono to ale vypadá růžověji, když si děláte závěry na základě osobní empirické zkušenosti, vysokoškolsky vzdělaných kolegů, ekonomicky dobře zajištěných rodičů, jejichž děti chodí na pečlivě vybrané základní školy, na výběrová gymnázia a přední veřejné vysoké školy, děti, pro které by jejich rodiče udělali a mohou udělat první a poslední. Když však nahlédneme za hranice sociální bubliny čtenářů těchto novin, situace se už tak růžová není.

Něco naznačují dopady dávnějších školních výluk v zahraničí. Zkoumaly se tam hlavně dopady stávek učitelů a pracovníků ve školách a výluky způsobené počasím. Většina studií zjistila nezanedbatelně negativní dopady na vzdělávací výsledky žáků. A to navíc byly výluky mnohem kratší, kde lze čekat efekty menší. Leccos také naznačují naše současné poznatky o schopnosti českých škol využívat moderní digitální technologie. V nedávné studii IDEA autorů Korbela a Federičová k tomu tito na základě dostupných dat konstatují: „Z technického hlediska byla na rychlé přizpůsobení se potřebám výuky na dálku připravena jen menšina škol. Pouze 19 % základních škol disponovalo školním informačním systémem dostupným rodičům i žákům online, maximálně polovina využívala nějakou online platformu k výuce.“

1 komentář:

Silvie A. řekl(a)...

Rok školní docházky zvyšuje budoucí hrubé výdělky průměrného školáka či studenta o 7,5 %.

Pokud pan Münich vychází z nějakých dat, pak jsou to data silně zprůměrovaná z nekorektně interpretovaných odpovědí respondentů. Povedeným příkladem takového GI-GO je právě ta zmiňovaná "studie" IDEA Korbela a Federičové. Tu už jsme tady měli - jsou to jen poněkolikáté přežvýkané stejné nesmysly.

Žádný statistický "průměrný student" neexistuje. Odhaduji, že školní docházka zvyšuje budoucí výdělek té kategorii žáků, které výluka nevadí a kteří se učí i v dálkovém režimu. Jenže existuje i kategorie žáků, kteří se nic nenaučí ať už ve škole jsou nebo nejsou.

Obě tyto kategorie žáků staví Münichovy "výpočty" na hlavu. Ani v jedné z těchto kategorií nedošlo k ŽÁDNÉ ztrátě.

Okomentovat