16.5.20

Zuzana Ježková: Co v poslední době zažívají děti, rozhodně nejsou prázdniny

Ačkoliv dětí se samotné onemocnění novým koronavirem týká naštěstí jen v malém procentu, jsou z určitého pohledu nejvíce postiženou skupinou. Zeptali jsme se proto několika odborníků, jak vnímají návrat dětí do běžného života mezi vrstevníky a jaké prázdniny děti letos čekají.

Z článku na Ulékaře.cz vybíráme:

Ptali jsme se:
  1. Mají se děti vrátit do školek, škol a dětských kolektivů?
  2. Jak velké riziko představuje v současné době návrat dětí do školských zařízení a dětských kolektivů?
  3. Jaké přínosy vidíte v návratu dětí do školských zařízení v průběhu května a června?
  4. Za splnění jakých podmínek je pro vás návrat dětí do kolektivu přijatelný a kdy by to mělo nastat – je pro to vhodné prázdninové období?

Mgr. Štefan Klíma

1. Osobně jsem proti otevření škol s přihlédnutím k tomu, že je třeba řešit situaci pracujících rodičů, proto chápu svým způsobem otevření MŠ a prvních stupňů. Přál bych si, aby to ale bylo v omezené míře a za přiměřených úprav – v MŠ co nejmenší skupiny dětí, dobrovolnost, možnost odmítnutí přijetí nemocného dítěte do MŠ. Pro prvostupňové žáky bych neotevíral školy, ale pouze školní družiny a školní kluby. Program by byl maximálně upraven pro pobyt v přírodě a minimalizoval bych pobyt v uzavřených prostorech. Pro ostatní žáky funguje distanční výuka, která je pro učitele enormně náročná. Ale funguje, všichni ji vylepšují a není třeba ji rušit. V červnu se stejně nikdy už v těch šílených vedrech nedá výborně učit. Návrat do škol nemá smysl. Střední školy by návrat a organizaci maturit, závěrečných zkoušek a přijímacích zkoušek nemohly zvládnout.

2. Nejsem lékař, riziko neumím posoudit, ale z toho co vím, je velký problém s koncentrací viru. Pokud budou žáci v uzavřených malých učebnách a virus někdo z nich bude mít, vidím to jako veliký problém. Nejen pro žáky, ale zejména pro zaměstnance. Věkový průměr učitelů je totiž 47 let. Navíc se ukázalo, že povolání učitele je nejen posláním, ale přináší i některé kritické nemoci – vysoký tlak, srdeční onemocnění a cukrovku. V naší škole je rizikových 71 % zaměstnanců.

3. Přínosů moc není. Socializace dětí může už nyní po rozvolnění opatření probíhat i v běžném denním režimu. Děti už se v určitých skupinách mohou setkávat na hřištích a v parcích. Naopak, podívejte se ven. Viděli jste někdy tolik dětí (ale i dospěláků) sportovat, jezdit na kole, běhat, chodit s pejsky?

4. Prázdniny jsou rozhodně potřeba pro likvidaci stresu, pro příjem energie, slunečního svitu, pro regeneraci. Optimální bude otevření škol v září, byť s jistým rizikem. Budeme však připravenější, budeme o viru vědět více a budeme schopni lépe připravit školy. Nyní se potýkáme s nedostatkem ochranných pomůcek, ale i s nedostatkem financí. I tyto záležitosti je třeba, aby zřizovatelé a stát řešili. Chybí nám příjmy z naší výroby učebních oborů a z provozu prodejen. Také věřím, že nebudou taková horka a případné nošení roušek bude snesitelnější. Podívejme se na otázku z opačného úhlu pohledu – co získáme, když žáky pošleme do škol už nyní? Těch pozitiv oproti rizikům tolik nevidím.



Žádné komentáře:

Okomentovat