20.5.20

Šárka Stará: Musíme uhájit povinnou školní docházku, říká rektor ZČU Miroslav Holeček

Pandemie koronaviru přinesla situaci, kterou žádná ze současných generací nezažila. Téměř ze dne na den se lidé museli podřídit celé řadě restrikcí. Kromě jiného byla zakázána také přímá účast žáků a studentů na výuce. Na vysokých školách se od druhé poloviny dubna začala nařízení pozvolna uvolňovat, nejprve pouze pro studenty posledních ročníků, později i pro ostatní. Po dvou měsících od zahájení nouzového stavu nyní dochází k částečnému uvolnění i na nižších stupních vzdělávání. Je ale dostatečné? Nezapomněli politici a část společnosti na to, jaký význam má školní docházka? Rektor Západočeské univerzity Miroslav Holeček upozorňuje na negativní vlivy současného stavu ve školství.


Z rozhovoru v INFO.ZCU.cz vybíráme:

Řada odborníků na vzdělávání však mluví o tom, že tato doba otevřela nové možnosti v oblasti on-line vzdělávání. Možná i díky této krizi bude škola vypadat jinak, bude více využívat moderní technologie a přiblíží se současnému světu i generaci dnešních dětí. Není dobře, že se mohly technologie v takové míře uplatnit?

Je jistě velmi prospěšné, že se ukázalo, že dokážeme prvky on-line vzdělávání ve výuce použít. Hlavním účelem školy ale přece není jen to, aby se žáci a studenti učili soubory znalostí. Velkým úkolem školy je, aby byla prostorem pro setkávání a spolupráci dětí z různých rodin a sociálních skupin. Školy tu nejsou proto, aby vzdělávaly elitu, ale aby pozvedávaly a formovaly celou společnost.

Samozřejmě, že žáci s dobrým rodinným zázemím a vzdělanými rodiči, kteří zvládají učit své děti doma nebo jim doučování zajistí, se mohou vzdělávat distančně. Ale co ti ostatní? Jak potom bude vypadat společnost? Na jakých hodnotách bude postavená? A po čem bude pak volat ve volbách?

Je čas si uvědomit, k čemu škola je. Když Marie Terezie svou školskou reformou jasně deklarovala zájem státu na vzdělání veškerého obyvatelstva a vyzvala rodiče, aby své děti posílali do školy k hromadné výuce, znamenalo to mnoho věcí: že děti mají určitý čas trávit v kolektivu jiných dětí, mají své učební povinnosti a nemohou v určité době dělat žádnou jinou práci. Právě ve školách se formuje vzdělanost celé společnosti, jejíž nejvyšší patra pak tvoří vysokoškolsky vzdělaní odborníci. Ale bez kvalitní základny, kterou zajišťuje pravidelné školní vzdělávání na všech stupních škol, by nemohly fungovat ani vysoké školy.

Současné tápání v otázce znovuotevření škol je proto velice nebezpečné. Zvláště pokud se otevírají otázky, zda by neměl být vzdělávací systém výrazně zreformován, zda by se jeho významná část neměla přenést do on-line prostoru a podobně. Pokud se politici začnou dokonce zaobírat otázkou, jestli by neměl být vzdělávací systém založen více na dobrovolnosti, řítíme se do velkého problému.

Není to přehnaná představa? Jak by se za dva měsíce mohlo rozbourat něco, co funguje přes dvě stě let?

Podívejte se, kolik podivných reforem už naše školství přežilo. Přežilo je proto, že je založeno na velmi kvalitních základech. Ty ale stojí na tom, jak lidé školství vnímají. Pokud všichni považují za samozřejmost, že děti chodí do školy, musí se naučit násobilku, vyjmenovaná slova, cizí jazyk a tak dále, tak školství žádná reforma ani politický otřes vážně neohrozí. Ale pokud se toto zpochybní a lidé si začnou říkat - Proč se děti mají učit násobilku nebo pravopis a proč do školy vlastně mají chodit? - tak už školství žádný politik nedá dohromady.(...)

Co by podle vás bylo potřeba nyní udělat?

Politici musí projevit odvahu a co nejdříve zahájit povinnou školní docházku. Musíme ji uhájit i navzdory tomu všemu, co se nyní v hlavách lidí napáchalo. Svůj podíl na tom má i naprosto zdeformované zpravodajství, které vytváří dojem, že dosud tu panovala jakási idyla a teď najednou začali mít lidé zdravotní problémy a začali i umírat.

Skoro bych řekl, že se ukázalo, jak se ve společnosti projevuje absence nějaké víry, nějakého nadhledu na život, v němž má přirozené místo i smrt. Obraz, který po staletí utváří náboženství, a smiřuje tak člověka s jeho smrtelností. My se tématu smrti zcela vyhýbáme. Když se pak v novinách a na internetu píše, kolik lidí zemřelo za den, jsme vyděšeni. Je to téma, se kterým vůbec neumíme pracovat, nemluvíme o něm a odsouváme ho do pozadí. V krizové situaci, jaká je tato, nás pak nemilosrdně zasáhne.

3 komentáře:

Eva Adamová řekl(a)...

Jsem bez obav. Rodiče už mají svých doma povalujících se ratolestí natolik plné zuby, že si mnozí z nich povinné školní docházky teprve teď začínají vážit.

Nicka Pytlik řekl(a)...


Hájit merietereziánské přežitky není už snad ani trapné!

Eva Adamová řekl(a)...

Jakýpak mariotereziánský přežitek. Za Marie Terezie se děti doma rozhodně neválely a docházka do školy ubírala pracovní síly potřebné na poli.

Okomentovat