9.5.20

Nouzový stav: děti se doma učí více, přesto se naučí méně

V souvislosti s pandemií COVID-19 provedl český UNICEF ve spolupráci s agenturou STEM/MARK výzkum Mladé hlasy 2020: Děti v nouzovém stavu. Smyslem výzkumu bylo umožnit českým dětem vyjádřit svůj názor na situaci, které postihla Českou republiku, a na konkrétní změny, které pandemie přinesla do života jejich rodin.

Pandemie COVID-19 a související opatření jsou v novodobé historii lidstva zcela výjimečné. 1,5 miliardy dětí, stejně jako jejich učitelé a ředitelé škol v celkem 188 zemích světa, se museli přizpůsobit nové situaci. Výsledky výzkumu Mladé hlasy 2020: Děti v nouzovém stavu ukazují, jak se s narušením běžného režimu a omezením školní docházky vypořádaly děti v Česku.

Nouzový stav zásadně ovlivnil životy dětí a jejich rodin. Pozitivní zprávou je, že české děti jsou v zásadě stejně šťastné jako předtím, celá pětina z nich se během nouzového přímo zapojila do šití roušek a pomoci seniorům. Výzkum ale také ukazuje na oblasti, kterým je nutné věnovat pozornost: deprivace ze ztráty kontaktů s vrstevníky, problémy s domácí výukou, mírné zhoršení atmosféry v rodinách a významnější dopad na děti z nejchudších rodin,“ uvedla k výsledkům výzkumu ředitelka UNICEF ČR Pavla Gomba.

Výsledky výzkumu s konkrétními doporučeními, kterým oblastem věnovat zvýšenou pozornost, předal UNICEF ministerstvům a institucím, které se v České republice situací dětí zabývají.

To, jaký život děti žijí, však není záležitostí jedné organizace či úřadu. Závěry výzkumu o dětech během nouzového stavu jsou určeny co nejširší veřejnosti – jsou výzvou pro rodiče, učitele, zdravotníky, sousedy, pro nás pro všechny, abychom s dětmi mluvili, naslouchali jim a brali je vážně. Ochrana dětí a naplňování jejich potřeb by měly být naším prvořadým zájmem,“ shrnula Pavla Gomba.

Jana Proboštová, která výzkum ve STEM MARK koordinovala, výsledky okomentovala takto: „Považuji za zajímavé, jak věk ovlivňuje obavy dětí. Mezi staršími a mladšími dětmi jsou výrazné rozdíly – největší a společné obavy jsou z onemocnění nejbližších, ale mladší děti mají výrazně větší strach z nákazy a ztráty kamarádů, zatímco pro starší děti představují velkou hrozbu krizová opatření, nemožnost cestování a uzavření hranic. Dospívající mají také výrazně vyšší obavy i finanční situace a potenciálních problémů se školou.”

Pro UNICEF je výzkum Mladé hlasy 2020: Děti v nouzovém stavu jedním ze způsobů, jak napomoci prosazovat participační práva dětí, a zároveň zdrojem důležitých informací o vnímání světa dětmi. Letošní výzkum navazuje na dřívější studie UNICEF z let 2001, 2008 a 2017. Výstupy proto umožňují částečné srovnání současné situace a potřeb dětí s předchozími výzkumy. Aktuální výzkum  pracuje s reprezentativním vzorkem dětské populace ve věku 9 – 17 let a umožňuje segmentaci dle geografických a demografických kritérií.

Co nouzový stav dětem dal a vzal?


Polovina českých dětí vnímá změny během nouzového stavu jako změnu k horšímu, ovšem čtvrtina vidí pozitivní změnu, zejména kvůli tomu, že mají více volného času. Dětem chybí především možnost vidět se s kamarády, největší obavy mají o zdraví svých nejbližších. Výzkum přinesl také některá překvapivá zjištění, například to, že většina dětí, mladších i starších, stále čerpá informace o dění ve světě a společnosti z televizního vysílání, a to navzdory tomu, že na internetu tráví mnoho hodin denně.

Atmosféra a vztahy v rodině

Většina dětí uvádí, že atmosféra v rodině je výborná nebo dobrá (87 %). Ve srovnání se situací před nouzovým stavem je ale o něco horší. V roce 2017 atmosféru v rodině popsalo jako výbornou 30 % dětí, aktuálně se tento podíl snížil na 15 %. Atmosféru v rodině hodnotí nejlépe děti z rodin s nejvyšším příjmem (95 %), zatímco v rodinách s příjmem do 20 000 Kč ji za dobrou nebo výbornou považuje 81 % dětí.

Změnu ve vztahu k matce nebo otci udává 13 % dětí, ve vztahu se sourozencem 15 % dětí. V nouzovém stavu došlo u více dětí ke změně k lepšímu než k horšímu, a to jak ve vztahu k rodičům, tak ve vztazích se sourozenci.


Zdroj: UNICEF a STEM/MARK

Zdroj: UNICEF a STEM/MARK


Děti nejvíce trápí, že se nemohou vidět s kamarády

Na současné situaci děti nejvíce trápí, že se nemohou vidět s kamarády (87 %), chodit ven bez roušky (70 %) a chodit do školy (49 %). Možnost vidět se s kamarády chybí více dětem z malých měst. 43 % starších dětí také uvedlo, že jim chybí možnost být chvíli bez rodičů. Sport postrádají nejméně děti z rodin s nejnižšími příjmy, naopak nejvíce chybí dětem z velkých měst (47 %).

Největší strach mají děti o své nejbližší

Strach mají nejvíce z onemocnění nejbližších (60 %), z nákazy (43 %) a z krizových opatření (30 %). Zatímco menší děti se více bojí nákazy samotné, starší děti častěji zmiňují krizová opatření, špatnou finanční situaci či obavy z nezvládnutí přijímacích zkoušek. Špatné finanční situace se bojí 40 % dětí z příjmově nejslabších rodin, naopak rodinách s příjmy nad 40 000 Kč měsíčně má tyto starosti pouze 19 % dětí.


Zdroj: UNICEF a STEM/MARK

Zdroj: UNICEF a STEM/MARK


Navzdory nouzovému stavu je polovina dětí šťastná

Více než polovina dětí (53 %) je šťastná, přičemž individuální pocit štěstí se od roku 2017 nijak významně nezměnil. Pocit štěstí obvykle souvisí s kamarády a rodinou. Důležité také je, zda se dítěti daří ve škole. Děti z nejbohatších rodin jsou nejvíce šťastné s kamarády, u dětí z nejchudších rodin je pocit štěstí nejvíce spojen s rodinou.

Navzdory současné situaci se vyloženě nešťastně cítí jen necelá 3 % dětí. Častěji to jsou starší, dospívající děti. Příčinou pocitu neštěstí bývají neúspěchy ve škole a konflikty ve vztazích.


Zdroj: UNICEF a STEM/MARK

Zdroj: UNICEF a STEM/MARK


Děti tráví doma učením více času, ale naučí se méně

Necelá polovina (45 %) dětí udává, že tráví učením více času než obvykle. Častěji jsou to dívky. V Praze tráví učením více času 53 % dětí. O něco menší skupina dětí (38 %) považuje čas strávený učením během nouzového stavu za kratší.

Učení doma děti považují za méně efektivní, 60 % udává, že se toho naučí méně než ve škole. Tento poměr je o něco nižší v Praze, kde třetina (34 %) dětí udává, že se doma naučí více než ve škole.

62 % dětí má pocit, že mají příliš domácích úkolů. Tento pocit byl nejsilnější u dětí rodičů z rodin s nižším příjmem. Dostatek času na splnění všech domácích úkolů mají častěji mladší děti  a mají ho také častěji chlapci. Škola z domova baví více dívky než chlapce a starší děti ve věku od 14 let. Chození do školy chybí více dětem z menších obcí a v rodinách s nejnižším příjmem.


Zdroj: UNICEF a STEM/MARK

Zdroj: UNICEF a STEM/MARK


Karanténa: pomoc druhým i několik hodin denně na internetu

Volný čas během nouzového stavu děti nejčastěji tráví aktivitami na počítači/telefonu nebo herní konzoli. Dále uvádějí sledování TV, poslech rádia a na třetím místě je osobní rozvoj včetně studia. 31 % dětí na internetu tráví v současné době 3 až 4 hodiny denně, 27 % dětí dokonce více než 4 hodiny denně. Čas strávený na internetu roste s věkem.

Pětina všech dětí se zapojila do pomoci ostatním. 62 % dívek a 46 % chlapců se zapojilo do šití roušek a jejich distribuce. Děti pomáhaly také se zajištěním nákupů seniorům, do nichž se zapojilo 24 % chlapců a 16 % dívek.


Zdroj: UNICEF a STEM/MARK

Zdroj: UNICEF a STEM/MARK


Informovanost a sociální sítě: děti spoléhají na televizi a nejradši mají Instagram

Mladší děti získávají informace o dění ve světě především od rodičů nebo sourozenců (67 %) a z televize (67 %). U starších dětí jsou nejpopulárnějším zdrojem sociální sítě (70 %), hned poté následují internetové zpravodajské servery (69 %) a televize (69 %). Tištěné noviny a časopisy mezi informačními zdroji uvedlo 5 % starších dětí. Informace ze sociálních sítí čerpá více dívek (55 %) než chlapců (48 %).

Ze sociálních sítí české děti využívají nejvíce Instagram (55 %, z dívek dokonce 64 %, u chlapců pouze 47 %), Facebook (45 %) a TikTok (28 %, z toho 40 % dívek a 17 % chlapců). Instagram je více oblíbený u dětí v Praze (60 %). Více než čtvrtina mladších dětí uvedla, že nemá účet na žádné ze sociálních sítí, v kategorii dětí od 14 let to byly pouze 4 %.


Zdroj: UNICEF a STEM/MARK

Zdroj: UNICEF a STEM/MARK


Většina dětí plánuje žít v Česku

Téměř dvě třetiny dětí uvádějí, že chtějí i nadále žít v České republice, což je téměř stejný výsledek jako v roce 2017. Ve starší věkové kategorii však 17 % dětí uvedlo, že chtějí v dospělosti žít jinde (většinou USA, Německo, Anglie nebo Rakousko).

Podle českých dětí by budoucnost naší země měla být především bez kriminality a násilí (60 %), bez bojů a válek (57 %), bez znečištění (53 %), bez drog a alkoholismu (51 %) a každý by měl mít práci (44 %).

Dívkám více leží na srdci sociální rovnost, mladší děti častěji uvádějí, že by ČR měla být bez drog a alkoholismu. Starší děti zmiňují lepší ekonomickou situaci, sociální rovnost a znečištění.


Kompletní výsledky výzkumu Mladé hlasy 2020: Děti v nouzovém stavu včetně infografiky a shrnutí výzkumů z let 2001, 2008 a 2017 jsou dostupné na: https://goo.gl/gqZ2MT


Zdroj: UNICEF ČR

Zdroj: UNICEF ČR

7 komentářů:

Silvie A. řekl(a)...

GIGO.

Vít Tomis řekl(a)...

Děti tráví doma učením více času, ale naučí se méně

O kolik procent stoupl počet demisí na funkce odborníků na vzdělání v EDUinu?

Pepouš řekl(a)...

Děti se doma učí více, přesto se naučí méně.

Ještě zbývá dodat, že je to samozřejmě vinou učitelů.

Nicka Pytlik řekl(a)...


Naučí se méně, ale lépe. Viz
"všude dobře, doma nejlíp".

mirek vaněk řekl(a)...

"Výzkum přinesl také některá překvapivá zjištění, například to, že většina dětí, mladších i starších, stále čerpá informace o dění ve světě a společnosti z televizního vysílání, a to navzdory tomu, že na internetu tráví mnoho hodin denně."

Že by si žási nenašli relevantní informace na svobodném internetu? Že by to dokonce neuměli?

mirek vaněk řekl(a)...

Ještě by mě zajímalo, jak agentura zjistila, že se naučí méně. Dala jim test nebo se zeptala domníváte se, že se naučíte méně?

Jak to, že se naučí méně, když mohou studovat sami nezávisle a projevit svou přirozenou touhu po vzdělání. Co na to reformní psychologové?

Nicka Pytlik řekl(a)...

Děti se naučí méně, protože je posedlí učitelé zavalili prací!
To dá rozum a je to zřejmé na první pohled, přecééé...

Z prohlášení odborníků na vzdělání, konzultantů, auditorů a anylitiků nabývali pytlici dojmu, že se děti a mládež ve škole nenauží nic prospěšného. Takže doma ještě méně.
To pytlikům připomělo květen před třiceti šesti lety, kdy po černobylské havárii podle sdělovacích prostředků žádná radiace neunikla a po několika dnech začala klesat.
Naučit se ještě méně, než nic, to už vyžaduje velké sebezapření.

Okomentovat