14.5.20

Miroslava Federičová, Václav Korbel: Pandemie covid-19 a sociálně-ekonomické nerovnosti ve vzdělávání

Školy byly kvůli pandemii covid-19 uzavřeny 11. března 2020 a od té doby byly nuceny přejít na výuku na dálku. Tyto nové okolnosti mohou, kromě jiného, ještě více prohloubit již tak značné nerovnosti ve vzdělávání, které v Česku patří k nejvyšším v Evropě. Ve studii se proto zaměřujeme na různé faktory, které by mohly ovlivnit průběh aktuální výuky na dálku a dopady na sociálně-ekonomické nerovnosti ve vzdělávání v Česku. Pro přehlednost rozlišujeme faktory na straně škol, rodin a žáků. Cílem této studie není popsat současnou situaci, ale nastínit, kdo je výukou na dálku nejohroženější a kudy by se měla případná opatření ubírat, abychom omezili prohlubování nerovností ve vzdělávání. Ve studii se zaměřujeme na vzdělávání základní, s větším důrazem na druhý stupeň.


Školy: Z technického hlediska byla na rychlé přizpůsobení se potřebám výuky na dálku připravena jen menšina škol. Pouze 19 % základních škol disponovalo školním informačním systémem dostupným rodičům i žákům online, maximálně polovina využívala nějakou online platformu k výuce.

Učitelé: Z pohledu ICT dovedností učitelů jich byla na výuku na dálku připravena méně než polovina, což je pod průměrem zemí OECD. Zároveň necelá čtvrtina učitelů postrádá vzájemnou podporu mezi učiteli, a to zejména při zavádění nových myšlenek ve škole. Všechny tyto faktory, důležité pro rychlý a hladký přechod na výuku na dálku, se však významně neliší ve školách s vyšším podílem žáků ze znevýhodněného prostředí. Problémem by nicméně mohl být nedostatek pedagogických pracovníků, tím spíše nedostatek kvalifikovaných a aprobovaných pedagogických pracovníků, se kterým se potýkají zejména školy v sociálně znevýhodněných oblastech.

Domácnosti: V domácnostech může hrát roli hlavně technická vybavenost na straně hardwaru a internetového připojení a podpora dětí ze strany rodičů. I když se technická vybavenost domácností obecně nezdá být v dnešní době vážnějším problémem, i tak je stále 6 % domácností s dětmi, kde počítač nebo tablet doma nemají, a zhruba 3 %, kde nemají připojení k internetu. Část žáků bude mít navíc přístup pouze přes mobil s omezeným datovým tarifem. Jde zde zejména o žáky s nejnižším socioekonomickým statusem. Tato skupina žáků je znevýhodněna také v případě podpory ze strany rodičů, kde až 16 % žáků ze znevýhodněného prostředí, oproti 8 % žáků s vyšším socioekonomickým statusem, postrádá podporu rodičů v jejich snaze učit se. Tyto faktory na straně domácností tudíž mohou hrát roli v prohlubování nerovností ve vzdělání, a to zejména v případě, když se bude situace distanční výuky prodlužovat. Jejich dopad může být zároveň o to horší, když se dostanou do interakce s nejasnými nebo komplikovanými instrukcemi pro výuku na dálku ze strany učitelů, které vyžadují větší zapojení a pomoc rodičů.

Žáci: Technické dovednosti na straně žáků by pro sociální nerovnosti ve vzdělávání neměly být zásadní. Práci s ICT ovládá více než 90 % žáků, a to bez rozdílů, z jakého socioekonomického prostředí pocházejí. Samostatnost při řešení problémů nebo instalaci nových programů pak již zvládá něco víc než polovina, s menší nevýhodou pro žáky ze znevýhodněného prostředí. Klíčovým, a to zejména u žáků druhého stupně základního vzdělání, se však jeví motivace, ambice, píle a sebedůvěra žáků, jejichž význam může být u distančního vzdělávání větší. V těchto socio-emočních („měkkých“) dovednostech mají výraznější výhodu žáci s nejvyšším socioekonomickým statusem.

Doporučení pro veřejnou politiku na základě našich zjištění se liší pro různé časové horizonty. V případě relativně krátkého zavření škol jsou nejvíce ohrožení žáci, kteří se běžícího vzdělávání na dálku neúčastní, a to ať kvůli chybějící technice, nedostatku podpory z rodiny, anebo vlastnímu nezájmu. Pro ně výpadek i pár měsíců může vést k dlouhodobému zaostávání a další ztrátě motivace a aspirací. Je zásadní nejenom výuku umožnit žákům bez techniky, ale také se snažit zapojit nekomunikující žáky, a to přes intenzivní komunikaci s rodiči, nebo při snížení restrikcí spoluprací s terénními pracovníky. Po znovuotevření škol lze kromě doučování přemýšlet také o letních opakovacích kurzech pro ohrožené žáky. V případě delšího zavření škol se budou zvyšovat rozdíly mezi školami. Je proto nutné přijít s inovativními opatřeními, jak pomoct školám, které nezvládají dobře výuku na dálku. To buď vyžaduje kvalitní data a akceschopnost v regionech pro jejich identifikaci a následnou pomoc, anebo silné vedení z centra.

V neposlední řadě by měl vzniknout plán, jak reagovat na případné další vlny pandemie, které mohou vést k dalšímu zavírání škol v budoucnu. Řada zemí se soustředí na investice do ICT technologií a vzdělávání pedagogů, v Česku je ale v čase mezi možnými vlnami také klíčová aktivace podpůrného mechanismu školám (ve smyslu středního článku podpory). Ten by v době jak otevřených škol, tak v případě znovu uzavření byl schopen školy monitorovat a pružně a efektivně pomáhat v těch potřebných.

Zdroj: IDEA-CERGE

7 komentářů:

Silvie A. řekl(a)...

Doporučení pro veřejnou politiku (...) Je zásadní nejenom výuku umožnit žákům bez techniky, ale také se snažit zapojit nekomunikující žáky

To je tak úžasné doporučení, jako kdyby doporučili, ať se všichni žáci učí a ať probíranou látku všichni umí.

mirek vaněk řekl(a)...

A přes to doporučení ministr ještě vác prohlubuje nerovnosti ve vzdělání!

V případě, že pouští žáky do školy dobrovolně, jedná se často o žáky, kteří zvládají online výuku bez problémů.
Ti, co mají problémy, nekomunikují se školou, které by škola potřebovala do školy dostat, nepřijdou. A škola nemá páku, jak s nimi jednat. Tito žáci o to víc zaostávají a ti pracovití jim utíkají. Nůžky se rozevírají a experti nemají tucha, že se něco děje. Ministr neví a nedbá.

Za půl roku se budou všichni divit a hodí vše, jak je to zvykem, na učitele.

Učitelé potřebují mít možnost pozvat si nekomunikujícího žáka na konzultace, aniž by se jim vysmál s celou rodinou. Zrovna tak potřebují mít možnost žáky spravedlivě hodnotit, což jim bylo zpotvořenou vyhláškou znemožněno.

Eva Adamová řekl(a)...

Já nevím, proč se všichni rozčilují nad nicnedělajícími a nekomunikujícími žáky. Ale vždyť oni jsou to přece ti samí, kteří nic nedělají i za normálního běhu školního roku a "koronavirové prázdniny" mají mnozí z nich každý školní rok. Jak jinak nazvat 50% i víceprocentní absence, které jsou u celé řady žáků naprosto běžné?

P. Vršecký řekl(a)...

Můžete tady kroutit hlavami jak chcete, ale tihle sociální inženýři nikdy nepochopí, že co oni vidí jako "problém", je prostě jen popis skutečnosti. Byli, jsou a budou hlupáci, lemplové a chudí. A průnik všech popsaných množin je poměrně velký. Žádná rovnost neexistovala, neexistuje a nikdy existovat nebude.Ani v přirozených vlohách, ani v podmínkách, ještě tak možná v příležitosti. Ale i tam omezeně. Ale vysvětlovat to některým lidem je marný, marný, mar....

Silvie A. řekl(a)...

potřebují mít možnost žáky spravedlivě hodnotit

Dovolím si zobecnit požadavek pana Vaňka: Učitelé potřebují pravomoc vyhodit lempla ze školy, aniž by kvůli tomu byl popotahován učitel nebo celá škola.

V dnešní neziskovými aktivisty a podobnými škůdci prolezlé české společnosti nerealizovatelné.

mirek vaněk řekl(a)...

Paní Silvie, Nechtěl jsem to napsat až tak natvrdo.

Ona rovnost neexistuje, ale ti, co si to zaslouží by měli dostat podporu. A ti co si to nezaslouží netolerovat, nepodporovat. Ale tlačit k výkonům.

Dnes je to o tom, že jsou podporováni ti, co si to nezaslouží na úkor těch pracovitých.
Takže nepracujících přibývá(s odporou státu) a pracovití jsou ubíjeni.

Včera byl dokument o Singapuru, jak tam makají číňani a když to srovnám s námi, nemáme šanci.

Vysoká životní úroveň nejde udržet povalováním.

Silvie A. řekl(a)...

Jó, Singapur! (moje VELICE oblíbené téma!) Dobytek zahodí na ulici žvejkačku a jde bručet! Za kouření na zastávce MHD, v Česku tak běžné a českou policií podporované, 200 dolarů a výš!
A koronavirová perla: za nerespektování koronavirové karantény narušitel zaplatí deset tisíc singapurských dolarů, nebo jde bručet na půl roku. A jak se pozná, že někdo nerespektoval karanténu? Inu, policajt se chodí podívat, zda pacient s přikázanou karanténou JE doma.

Že vysoká životní úroveň nejde udržet povalováním? Nejde. Singapurská zkušenost naznačuje, že ani demokracií bruselského střihu.

Okomentovat