3.5.20

Milena Tamelová: Jde českým učitelům práce s informačními technologiemi?

Prohlížela jsem si různé webináře a mezi mnoha jinými také webináře Projektu SYPO. Mezi nimi mne zaujal jeden s názvem „Jak zavést online výuku a nezbláznit se?“ Možná, že to lze, ale občas bychom museli omezit komunikaci s žáky, rodiči, vedením školy a dalšími. Možná, že bychom měli omezit i kontakty se členy rodiny, manželem, dětmi i prarodiči a věnovat se jen a jen škole. Ale v tomto případě si myslím, že na rozdíl od plané administrativy, která se od nás stále - a kupodivu i přes probíhající karanténu - vyžaduje, je výuka online opravdu přínosná. Žáci mají možnost opět chvíli intenzivně pracovat a mohou se zeptat na to, co potřebují. Pedagog si zase může popovídat s žáky, kteří mají o výuku opravdový zájem a nemají tendence rušit, bavit se ani být otrávení. Samozřejmě v případě, že se hlásí dobrovolně a nevisí nad nimi bič povinnosti.


Pro online výuku je možné využít velké množství různých programů. Mně se velmi osvědčil program Zoom, ale stejně dobré jsou i Microsoft Teams, Škola online nebo další varianty. Některé školy si dokonce vytvářejí vlastní platformy pro online výuku a jsou s touto formou také maximálně spokojeni.

Stále jsme slýchali nářky, jak jsou ti čeští učitelé zaostalí v oblasti práce s informačními technologiemi. Myslím si však, že opak je pravdou. Díky současné situaci se ukázalo, že i my, relativně staré pracovnice, jsme se dokázaly velmi rychle adaptovat na Zoomy, Teamsy, Classroomy a různá e-learningová cvičení a klidně a spokojeně s nimi pracujeme. A abychom se nenudily, tak to všechno doplňujeme i dalšími programy, které jsme se musely naučit zvládat. Ty nám nyní také pomáhají a zjednodušují práci. A bakaláři? Ty jsou už dnes pro všechny úplná brnkačka. Jediné, co nás v podstatě brzdí, není naše neschopnost, ale vybavení technickými prostředky, a to jak ve školách, tak i v domácnostech. Sešity do tašky nedávají učitelky proto, že by neuměly pracovat v Classroomu nebo se chtěly projet vlastním autem, ale proto, že řada rodičů nemá, z důvodu finanční náročnosti, potřebné technické zázemí nebo připojení na internet. To je problém, který by kritici informační a digitální neschopnosti pedagogů měli vidět a začít se zamýšlet nad tím, jak tomuto problému vyjít vstříc. Ostatně Strategie 2030+ vidí tento problém také jako jeden z hlavních handicapů.

Takže si nemysleme, že vše, co děláme, je samozřejmostí. Dívejme se nadále na Youtube, pracujte s Classroomy, Zoomy a Teamsy a nečekejme, že nás za to někdo bude chválit. Spokojeni můžeme být sami se sebou, ale hlavně že jsou spokojeni naši žáci, kteří to navíc i oceňují.

Přeji hodně úspěchů, zdraví a trpělivosti.

Autorka: Mgr. Milena Tamelová, učitelka na ZŠ Jaroslava Seiferta, Mělník a předsedkyně metodického kabinetu Český jazyk a literatura ve Středočeském kraji. Převzato z ProjektSYPO.cz.

1 komentář:

Nicka Pytlik řekl(a)...

v případě, že se hlásí dobrovolně a nevisí nad nimi bič povinnosti

Toť!
Jen hlupec by se nechal do na hlavu padlých povinností uvrtat.
A to nejen v té dnešní překotně zavirované době.
Odborníci na vzdělání, konzultanti, auditoří i analytici mají s takového žactva bezesporu radost.

Okomentovat