17.5.20

Josef Mačí: Placené výběrové třídy jsou zhoubou českého školství, říká Straková

České školství nabízí sice vzdělávání zdarma pro všechny, už na základních školách si ale rodiče mohou zaplatit lepší výběrové třídy. Podle Jany Strakové z Pedagogické fakulty UK je taková praxe zhoubná.

Z rozhovoru v Seznam Zprávy vybíráme:

České školství bojuje dlouhodobě s nerovnostmi. Prohloubí se teď ještě s uzavřením škol?

Myslím si, že je to hodně pravděpodobné, ale zatím o tom pořád nemáme dostatek informací. My víme, jaká byla ta startovní pozice, víme, že v České republice se školy hodně odlišují z hlediska složení žáků a jejich výsledků. Neliší se navíc jenom školy, ale často i samotné třídy, protože dochází k velké diferenciaci. To znamená, že některé školy a třídy navštěvují žáci s horším rodinným zázemím a zpravidla tam dosahují i horších výsledků. Jiné školy, respektive třídy, žáci s lepším rodinným zázemím, kteří tam dosahují lepších výsledků. Máme třídy, za které si rodiče musí připlácet, naopak máme ale také zbytkové školy, třeba s převahou sociálně znevýhodněných žáků, nebo školy romské. Mezi školami tak byly už před karanténou velké rozdíly. Teď máme řadu výzkumných poznatků i o dálkové výuce, ale nemáme úplně všechny informace, které bychom potřebovali k tomu, abychom mohli předpovídat, jak se rozdíly mění.(...)

Což je asi ta hlavní otázka - k čemu školy vůbec jsou a co si z nich děti mají odnést?

Podle mě je škola unikátním místem, kde se spolu odlišní lidé učí navzájem žít a budují se v ní určité hodnoty. Výchovná úloha školy je ale u nás strašně nedoceněná. Pokud však máme v systému výběrové a zároveň zbytkové školy, část přidané hodnoty, co se týče socializace, školství ztrácí, protože se tam děti stýkají jen se členy své společenské třídy a nesetkávají se s ostatními, kterým se pak ale ve společnosti nevyhnou. Nebudujeme tak sociální soudržnost, což je pro každou společnost riskantní. Možná to zanedbáváme právě kvůli tomu, o čem jste mluvil před chvílí. Tedy že je naše společnost pořád hodně homogenní. Máme jednu z nejnižších příjmových nerovností na světě, nízký podíl imigrantů a stejně si nejsme schopní poradit se vzděláváním romských dětí, kterých tady máme méně než dvě procenta. Jiné evropské země přitom čelí daleko závažnějším výzvám.(...)

Jak to tedy na takových školách ohledně výběrových tříd funguje?

V podstatě takové nevinné jsou třeba montessori třídy, protože montessori pedagogika vyžaduje asistentku, tak si za ni rodiče připlácí. Ale pak jsou třeba bilingvní třídy nebo s rozšířenou výukou jazyků. Někdy je organizují přímo školy, jindy externí organizace. Ty si vyberou ve škole třídní učitelku, dodají učitele anglického jazyka, k tomu třeba učebnice a v podstatě to vzdělávání ve třídě řídí a rodiče si za to doplácejí. Částky jsou různé, ale pohybují se v řádu desetitisíců ročně. Když se ale podíváte, co tyto organizace inzerují jako nabídku, tak je to třeba osobnostní výchova nebo pravidelná zpětná vazba rodičům. Školy tak vlastně přiznávají, že v ostatních třídách žádná osobnostní výchova a zpětná vazba neprobíhají. Zřizovatelé to často podporují, protože se tím zbaví stížností rodičů, kteří by mohli mít nějaké nároky na vzdělávací systém. Takhle vzniká diferenciace škol a tříd. Na jedné straně máme romské a sociálně znevýhodněné děti v segregovaných školách a na tom druhém výběrové třídy.

Pořád to ale chápu tak, že hlavní chyba je na straně nabídky, protože poptávka rodičů po kvalitním vzdělávání je naprosto logická?

Rodičům opravdu nelze nic vyčítat. Měli bychom jim ale ukazovat, že je pro jejich děti přínosné, aby se naučily žít v heterogenním kolektivu. Je tak třeba ukazovat výhody situace, které se jeví být nevýhodou. Mě by ale zajímalo, jak o výběrových třídách přemýšlí učitelé, protože jejich existencí vlastně přiznávají, že nejsou schopni poskytnout kvalitní vzdělávání všem dětem, které mají v péči.


5 komentářů:

Eva Adamová řekl(a)...

Paní Straková mluví o placených výběrových třídách, jako by to byl v našem školství zcela běžný jev, který likviduje rovnost ve vzdělání. Přitom se jedná o věci, které si státní škola nemůže dovolit a také si je naprostá většina nedovoluje. Občas se sice nějaký podnikavý ředitel zejména ve velkých městech vyskytne, ale většinou se celkem rychle dostane do problémů. Rozhodně se nejedná o nic masového, co by mohlo mít takový vliv, jako mají osmiletá gymnázia nebo zcela legální neplacené výběrové třídy na kdeco, od matematiky až po výtvarnou výchovu. Proč paní Straková stejně intenzivně nehovoří o tom, že nerovnost je bohužel zcela legálně podpořena systémem RVP - ŠVP?

Vít Tomis řekl(a)...

jak o výběrových třídách přemýšlí učitelé

Jako o správné věci. Některé rodiny příjem propijí, některé investují do vzdělání dětí.

Unknown řekl(a)...

Paní Straková dobře ví, že v ČR je trojkolejnost v oblasti nabídky. Soukromé školy, víceletá gymnázia a strádající veřejné školství zastoupené běžnými školami hlavního vzdělávacího proudu a školami speciálními. Paní Straková dozajista ví, že si současné i opoziční elity nikdy nevypustí rybník a neustoupí od tohoto systému.

Nicka Pytlik řekl(a)...

Luxusní restaurace jsou zhoubou české gastronomie,
luxusní byty jsou zhoubou českého bydlení,
luxusní dovolené jsou zhoubou českého cestování,
luxusní automobily jsou zhoubou české dopravy,
luxusně placení pitomci jsou zhoubou české pitomosti,
říkají pytlici.

Silvie A. řekl(a)...

Měli bychom jim ale ukazovat, že je pro jejich děti přínosné, aby se naučily žít v heterogenním kolektivu.

Rodiče si počkají, až jim někdo ukáže, jak je pro jejich děti přínosné sedět v učebně s dementy, jejichž chování narušuje (až znemožňuje) řádnou výuku. Zatímco čekají (na tu ukázku), třeba získají dojem, že český stát vede nevyhlášenou válku proti svým občanům.

A není vyloučeno, že jejich děti zjistí, že nežli se učit žít "v heterogenním kolektivu", raději se vynasnaží takovým "heterogenním kolektivům" z velké dálky vyhýbat.

Okomentovat