23.5.20

Daniel Münich: Školní výluka nás vyjde draho

Jistě hodně diskutabilní je předpoklad 7,5% výdělkového výnosu z dodatečného roku studia. Věřte, že o věrohodné odhady tohoto parametru usilují akademičtí ekonomové po celém světě již více než půl století, zatím se ale k nějaké všeobecně uznávané shodě nedospělo. Jde o jeden z parametrů slavné mincerovské rovnice, kterou na základě teorie lidského kapitálu před lety odvodil ekonom Jacob Mincer.


Z článku v deníku Lidové noviny vybíráme:

Mnou odhadované dvě miliardy ztráty denně lze právem kritizovat poukazem na to, že distanční výuka do jisté míry zafungovala a že nová životní zkušenost ušlou školní docházku žákům částečně vynahradila. Vždy to ale vypadá růžověji, když si děláte závěry na základě osobní empirické zkušenosti, respektive vysokoškolsky vzdělaných kolegů, ekonomicky dobře zajištěných rodičů, jejichž děti chodí na pečlivě vybrané základní školy, na výběrová gymnázia a na přední veřejné vysoké školy – děti, pro které jejich rodiče mohou udělat a také by udělali první a poslední. Když však nahlédneme za hranice sociální bubliny čtenářů těchto novin, situace už tak růžová zdaleka nebude.

Ledacos naznačují dopady dávnějších školních výluk v zahraničí, kde se zkoumaly hlavně dopady stávek učitelů a pracovníků ve školách a také výluky způsobené počasím. Většina studií zjistila nezanedbatelně negativní dopady na výsledky vzdělávání žáků.

Mnohé mohou naznačit i naše současné poznatky o schopnosti českých škol využívat moderní digitální technologie. V nové studii IDEA autorů Václava Korbela a Miroslavy Federičové můžeme číst:

„Z technického hlediska byla na rychlé přizpůsobení se potřebám výuky na dálku připravena jen menšina škol. Pouze 19 procent základních škol disponovalo školním informačním systémem dostupným rodičům i žákům online, maximálně polovina využívala nějakou online platformu k výuce.“

A úzká hrdla navíc nebudou ani tak na straně hardwaru a softwaru, který lze s trochou dobré vůle koupit, připojit a nainstalovat, dokonce možná ani na straně digitálních dovedností žáků. Bohužel budou spíše na straně „humanware“, tedy na straně učitelů a rodičů.

V případě učitelů se jako klíčová jeví jejich schopnost využívat moderní technologie a učit o hodně jinak, než byli dosud zvyklí. Zmínění autoři k tomu zjistili, že „z pohledu ICT dovedností učitelů jich byla na výuku na dálku připravena méně než polovina, což je pod průměrem zemí OECD. Zároveň necelá čtvrtina učitelů postrádá vzájemnou podporu mezi učiteli, a to zejména při zavádění nových myšlenek ve škole.“

10 komentářů:

Silvie A. řekl(a)...

Jak si neználkové představují dálkovou výuku

Připomínám, že tenhleten Daniel Münich se proslavil tím, že jej profesor Prymula vyrazil z krizového štábu.
V článku je neplacená reklama na text Munichových kolegů, totiž na "studii" IDEA autorů Václava Korbela a Miroslavy Federičové. Podíval jsem se do jejich slohového cvičení, a tam četl:
vždy jen minoritní část škol byla dobře technicky připravena, tedy měla
online školní intranet anebo podporovala BYOD


Bylo by možná zajímavé až žertovné zjišťovat, co si Münich, Korbel a Federičová představují pod termíny "online intranet" či "podporovala BYOD", a kterak to souvisí s dálkovou výukou.
Zdůrazňuji rozdíl mezi "souvisí" a "mohlo by souviset".

Vít Tomis řekl(a)...

profesor Prymula vyrazil z krizového štábu.
No jo, někteří odborníci jiné názory neposlouchají

Charlie řekl(a)...

Prymula jej vyrazil, protože Munich měl nepříjemné dotazy a poznámky, což se panu plukovníkovi, zvyklému na držení huby a srážení pat, jistě nelíbilo. Čekal jsem, kdy konečně zmizí, ale dostal svojí trafiku, která vlastně trafikou není, protože to za
a) řekl Babiš a za
b) trafiky prý přidělují jen demokratické strany.

Že je situace s ICT kompetencemi mezi učiteli (a nejen mezi nimi) taková, jakou vidíme kolem sebe = neradostná, je věc jiná. Nezapomenu na jedno školení před 15 lety, kdy si paní učitelka vybalila časopis pro dámy a se slovy, že ovládání PC (email, školní informační systém, zálohování dat) stejně potřebovat nebude, se do kurzu zapojit nehodlala. Vyrazil jsem jí cca po 5 minutách pokusů jí do kurzu zapojit. Co vím, učí dodnes, a já si na ní právě v dnešní době škodolibě občas vzpomenu. Nechci paušalizovat, znám dost učitelů, kteří jsou ve smysluplném využívání ICT technologií mistry, dokáží nejen děti zaujmou, ale i nadchnout pro svůj obor (nejčastěji přírodní vědy a jazyky), jenom jich je na školách obvykle menšina. Potkat takového učitele musí být pro žáky svátek. Jen je škoda, že možná potkávání výše zmíněné paní učitelky a jejích "klonů", může být pro mnoho žáků všední den.

arrra řekl(a)...

K ICT dovednostem učitelů: Vycházejme z věkového průměru současných učitelů. (Schválně jsem se díval do svého 35 let starého indexu z PF - měli jsme tam předmět "základy didaktické techniky" a nikdy jsme nebyli vedeni k tomu, že technika bude jediným komunikačním prostředkem výuky, spíše naopak, nejdůležitější je opak - osobní kontakt při vzdělávání.) Máme-li však být na ICT technice ve výuce stoprocentně závislí (a to už vlastně jsme), mělo ministerstvo už dávno začít učitele - hlavně ty s delší dobou praxe k tomu v rámci jejich pracovní doby více vést, jinak se nepohneme z místa a školství bude stále "zamrzlé". Chápu mladší generaci učitelů, že my starší je musíme s naší pomalostí štvát, ale přeci jenom jsme byli ke způsobu vzdělávání vedeni jinak. Výchova nové generace učitelů trvá dlouho, do školství se za současných platových podmínek mnoho lidí nehrne. Pokud máme být my učitelé odborníci ve svých aprobacích a k tomu ještě "ajťáky", tak by nám stát (MŠMT) k tomu měl zajistit odpovídající podmínky.

mirek vaněk řekl(a)...

K ICT. Ale nejde přece o to, aby učitelé byli ajťáci. To si myslí možná někteří nemyslící ajťáci. Tak jako někteří šílenci matematici chtějí ze všech mít matematiky, češtináři lingvisty a jiné zvrácenosti.
Jde o to, aby učitel používal běžné ICT technologie aspoň jako žáci. A k tomu stačí jen chtít.
Většina kantorů ICT technologie používá a nebo se to rychle naučila. Nepotřebují k tomu webináře a školení po dvou měsících. Ti, co je nepoužívají, potřebují jiné metody řešení než školení. Problémy online vzdělávání jsou už dávno jinde než v používání ICT.
Humanware nejen na straně učitelů, ale hlavně žáků a rodičů je jeden z nich, rozebíraný v diskuzích zde i jinde, kde se autor trefil.

Pana Münicha kometovat nebudu. Byl V NERVU a měl možnost svého času školství zlepšovat. Nestalo se. Teď kritizuje. Někdy se trefí někdy ne. Ale konstruktivní návrhy od něj, tak jako od většiny expertů, nečekám. I když jako jeden z mála ví jak to vypadalo na negymnaziálním vzdělávání.
Proč ukončil činnost u Prymuly sem nepatří. Nikdo z nás do toho nevidí.

K tomu, aby někdo byl schopen dát konstruktivní návrh a nebyl pro smích, musí být v obraze trochu víc než z novin a pseudostudií. Takových lidí v politice a mezi experty není. I když někteří poslanci učitelé reagovali při rozpravách o novele zákona rozumně, bylo vidět, že na rozdíl od většiny ví o čem mluví, ale co je to platné. A jak vidět dle jejich výtvorů, znalí problematiky nejsou ani na ministerstvu.

Charlie řekl(a)...
Tento komentář byl odstraněn autorem.
arrra řekl(a)...

Já jen hledám možnou cestu ke zlepšení zamrzlého školství. Jestli myslíte, že toto cesta je ... A víte, kolikrát jsem už ve školství slyšel, že bych měl "chtít"? A nevím jak vy, ale já počítač k on-line výuce potřebuji. A měl by být řádně vybaven. A zabezpečen. A hlavně by za to vybavení a zabezpečení měl zodpovídat stát a ne já (jak to dnes při výuce z domu je). Atd atd...

Silvie A. řekl(a)...

mělo ministerstvo už dávno začít učitele - hlavně ty s delší dobou praxe k tomu v rámci jejich pracovní doby více vést

S tím lze souhlasit. Jenom je třeba vyjasnit si význam onoho "vést". Ministerstvo by mělo stanovit požadavky na odbornost učitelů a způsob, jakým se ta odbornost bude ověřovat. Jenže jak znám ministerské "odborníky", budou učitele nahánět na nesmyslná "školení", kde se stejně nikdo nic nenaučí. Akorát "školitelé" se nakapsují.

Pokud máme být my učitelé odborníci ve svých aprobacích a k tomu ještě "ajťáky", tak by nám stát (MŠMT) k tomu měl zajistit odpovídající podmínky.

Ano. Tou odpovídající podmínkou je ministerský plat. Jenže stát se na učitele vykašle. Babišem slibované zvýšení platů spolkne inflace. Nejspíš už spolkla.

Silvie A. řekl(a)...

by za to vybavení a zabezpečení měl zodpovídat stát

To mi připadá jako hodně naivní postoj, ale proti gustu žádnej dišputát. Avšak budu raději, když ten stát učitele pořádně zaplatí, a ti si ze svého platu zaplatí svou vlastní výpočetní techniku a kvalitní (profesionální) servis té techniky.

Stát za to bude zodpovídat asi jako za web MŠMT.

arrra řekl(a)...

No doufám, že neprozradím žádné tajemství: Hodnocení ukládám a třídní knihu zapisuji na školu on-line ze svého vlastního počítače. A tam je v matrice o každém žákovi i učiteli dost údajů. Nemyslím si, že je to dostatečná ochrana osobních dat ve školách. V některých firmách je výslovně zakázáno kvůli této ochraně z vlastních počítačů pracovat. Vypadá to, jako kdyby to pro stát zas až tak důležité nebylo... A také tam by se mělo s reformou školství začít. Od začátku - zajištěním odpovídajících podmínek.

Okomentovat