7.5.20

ČŠI: Tematická zpráva - Vzdělávání na dálku v ZŠ a SŠ

Česká školní inspekce zveřejnila tematickou zprávu, která je souhrnným výstupem mimořádného šetření k problematice vzdělávání na dálku na základních a středních školách v době pandemie COVID-19.

Shrnutí hlavních zjištění

V termínu od 1. dubna do 14. dubna 2020 realizovala Česká školní inspekce tematické šetření v podobě řízených telefonických rozhovorů s řediteli téměř 5.000 základních a středních škol. Cílem šetření bylo zjistit, jakými formami a způsoby školy pojímají vzdělávání tzv. na dálku, na co se při vzdělávání zaměřují, jak se daří s žáky komunikovat, s jakými překážkami se setkávají nebo jakou pomoc či podporu potřebují. Do distančního vzdělávání se zapojuje naprostá většina žáků základních a středních škol, určité rozdíly existují v rozsahu a způsobu jejich zapojení. Bez on-line komunikace se školou bylo jen 11 % žáků neúplných základních škol a 16 % žáků úplných základních škol. V případě středních škol byly větší problémy zaznamenány v oborech vzdělání ukončených závěrečnou zkouškou, u nichž se on-line komunikaci nedařilo navázat s více než pětinou žáků. Pozitivní je, že i většinu žáků bez on-line komunikace se školám daří do vzdělávání na dálku zapojit. I přesto však zůstává zhruba 9.500 žáků základních a středních škol, s nimiž se komunikaci nedařilo navázat žádným způsobem, a jde tedy o žáky, jejichž vzdělávání není v době zákazu fyzické přítomnosti žáků ve vzdělávání ze strany školy žádným způsobem realizováno.

Hlavní příčinou absence on-line komunikace některých žáků je buď chybějící ICT vybavení, nebo nedostatečné připojení k internetu. Významným faktorem pak je také nízká motivace některých žáků ke vzdělávání nebo nižší podpora ze strany jejich rodičů, kteří samozřejmě musí řešit i řadu jiných pracovních či osobních záležitostí. Nejsložitější situace je v tomto směru v regionech s nízkým socioekonomickým statusem a zejména ve vyloučených lokalitách. Velmi pozitivním faktem však je, že i v těchto územích se školy snaží distanční vzdělávání žáků nějakým způsobem realizovat a hledat cesty, jak jim úkoly předat či zpřístupnit a jak s nimi komunikovat.

Pro komunikaci s rodiči a žáky jsou využívány různé platformy. Na prvním stupni základních škol se nejčastěji jednalo o WhatsApp, Skype a Facebook, na druhém stupni k nim ještě přibyli Bakaláři a Google Classroom. Na středních školách je naproti tomu nejčastější využití informačního systému Bakaláři a mezi využívané platformy patří také Microsoft Teams. Na více než polovině základních a středních škol je používána stejná platforma všemi učiteli, na více než 40 % základních a středních škol je používáno platforem více.

Polovina základních a více než 60 % středních škol se během distančního vzdělávání snaží pokračovat ve výuce podle tematických plánů jednotlivých učitelů, v souladu se školním vzdělávacím programem. Praxe určení konkrétních tematických priorit, na něž se škola v distančním vzdělávání soustředí, tak není úplně běžná, jakkoli by to bylo právě v této situaci žádoucí. Pozitivním zjištěním je, že prakticky všechny základní a střední školy se soustředí na procvičování a opakování učiva, které bylo již dříve probráno, ovšem více než 80 % základních škol a více než 90 % středních škol se současně snaží distančním způsobem seznamovat žáky s učivem novým. To však může být velmi komplikující pro samotné žáky a zejména pro jejich rodiny. Hlavním cílem distančního vzdělávání by tak mělo být udržet u žáků návyky spojené se školní prací, nikoli nutně snaha probrat distančním způsobem co nejvíce učiva podle školního vzdělávacího programu. Obecně se ukazuje ještě větší význam zpětné vazby v rámci výuky na dálku, než je tomu v běžném vzdělávání. Většina škol svým žákům během distančního vzdělávání poskytuje zpětnou vazbu, a to zpravidla motivačně a formativně orientovanou. Některé školy úkoly plněné distančním způsobem standardně známkují. Současně však existují nemalé podíly škol, jejichž učitelé žákům úkoly pouze zadávají, aniž by s žáky následně jakýmkoli způsobem komunikovali o jejich plnění. Takový přístup ovšem není možné považovat za vhodný. Před pandemií COVID-19 vzdělávala většina učitelů své žáky často pomocí digitálních technologií jen na necelé pětině základních a středních škol. Práce pro učitele v nových podmínkách distančního vzdělávání je i proto hodnocena jako náročnější, učitelé však byli ochotni reagovat na výzvy, které nové podmínky přinesly. Pozitivně je pak potřeba hodnotit ochotu škol více využívat digitální technologie ke vzdělávání žáků po návratu k běžnému provozu.


7 komentářů:

arrra řekl(a)...

Dobrý den. Tak nám inspekce provedla velkou statistiku. Ok. Doporučení z ní tvoří zlomek. Promile? Není to málo? V nastavených pravidlech, kdy má velké pravomoci v rozhodování o obsazení ředitelských postů? A zase si rýpnu: co na to všechno říká GDPR?

Eva Adamová řekl(a)...

To je až neuvěřitelné, co dokázala ČŠI doslova "stvořit" z několika zcela nepřesných telefonických dotazů, které pokládla ředitelům. To je ten pravý a nefalšovaný "přesný součet zcela nepřesných čísel" v přímém přenosu.

Nicka Pytlik řekl(a)...

je až neuvěřitelné, co dokázala ČŠI doslova "stvořit"

A to je tak nějak podstata její existence.
Na kolik peněz přijde taková tematická pumelice?

Tomáš Barták řekl(a)...

Teď nevím, kdo z pravidelných diskutujících píše, že je přesvědčen, že ČŠI má být zrušena. Důležité je, že je to PRAVDA!!! V čem ČŠI pomáhá?

Knut Klapka řekl(a)...

"V čem ČŠI pomáhá?"

A proč by měla v něčem pomáhat? Podstata a smysl její existence je přece v buzeraci za každou cenu. Však jen počkejme, kdyby se snad situace vrátila aspoň trochu k normálu! To hned začnou inspekční nájezdy, aby hloubkově vyšetřily, co všechno bylo v době distanční výuky a postupného návratu žáků špatně. A že toho bude! Jak by taky mohlo nebýt, při tom chaosu, zmatku a pod promyšleným ministerským vedením. Pro inspekci tím ovšem vznikne tak dokonalý prostor pro buzeraci a šikanu, jaký tu ještě nikdy nebyl. Nepochybně si ho řádně užijí. Jistě už ani dočkat nemohou.

Nicka Pytlik řekl(a)...

kdo z pravidelných diskutujících píše... že ČŠI má být zrušena

V antice s touto myšlenkou přišel Marcus Porcius Cato. Tehdy se pro školní inspekci používal pracovní název kartágo.
V té dnešní nejen překotně zavirované době tuto tezi razí mimo jiné Zdeněk Sotolář.

arrra řekl(a)...

Dobrý den. Tak jako jsou opatření vlády a ministerstva zdravotnictví právně přezkoumávána, měla by být právně přezkoumána i opatření, metodiky a doporučení MŠMT. A tady vidím prostor právě pro inspekci. Zatím vytvořila pouze statistiku a doporučení, kdy cílem školy je teď udržet návyky s pravidelnou školní prací, rozvíjet "aplikační" složku a využít angažovanosti rodičů. A pochválila všechny, že to "nějak" běží dál. Více na tiskové konferenci inspekce nezaznělo.

Okomentovat