16.5.20

Bořivoj Brdička: Produktivní prostředí podle Helaine Marshall

Příspěvek poodhaluje, jak metodiku převráceného učení aplikuje ve svých kurzech profesorka Helaine Marshall z Long Island University ve státě New York.



Minule jsme si ukázali, že se model převrácené třídy stává plošně aplikovaným. K pochopení, jak by měl být ve výuce použit, může přispět vedoucí katedry výuky jazyků profesorka Helaine W. MarshallLong Island University (stát New York), kterou jsem potkal na pravidelně každý rok se opakující Learning Revolution konferenci organizované Stevem Hargadonem. Přestože je paní profesorka orientovaná vysloveně neinformaticky, je pro nás porozumění jejímu produktivnímu prostředí (Fertile Spaces) velmi obohacující.

Helaine se pohybuje v prostředí, v němž se větší množství znevýhodněných dětí (často z rodin přistěhovalců) snaží studovat, ale jejich studijní předpoklady jsou ztížené. A pro toto prostředí připravuje studenty učitelství, kteří často pocházejí ze stejných podmínek. To je nejspíše důvod, proč se kromě výuky jazyka (typicky angličtiny jako druhého jazyka) zabývá též kulturními souvislostmi. Právě snaha o vzájemné porozumění mezi příslušníky různých kultur ji již před zavedením pojmu „převrácená třída“ přivedla k potřebě transformovat výuku. Tak vznikla vědecky podložená metodika Mutually Adaptive Learning Paradigm (MALP je dokonce registrovanou značkou).

Cílem metodiky MALP je integrovat žáky přicházející z různých kulturních prostředí (s různým vztahem ke vzdělání) a motivovat je k převzetí odpovědnosti za vlastní poznávání. Má tři komponenty – podmínky, procesy, aktivity [1]:
  • Podmínky: snaha o vytvoření prostředí vzájemné propojenosti (nejen žáků mezi sebou, ale též spojení s učitelem jako člověkem, a to včetně mimoškolních aktivit) a zavedení okamžité relevance do výuky (přizpůsobení dosavadním zkušenostem žáků).
  • Procesy: mnoho znevýhodněných žáků preferuje ústní projev před písemným a skupinovou práci před individuální, takže je dobré tyto odlišné přístupy vhodným způsobem kombinovat.
  • Aktivity: je třeba vzít v úvahu nízkou schopnost žáků přijmout tradiční akademické myšlení, takže musí vycházet z jejich informálního prostředí a přinášet jim blízká témata.
Když se někdy kolem roku 2012 [2] Helaine seznámila s metodikou převrácené třídy, hned pochopila, že je velmi dobře použitelná v kombinaci s jejím adaptivním (MALP) prostředím. Nějaký čas jí trvalo, než dospěla k poznání, že převrácení výukových aktivit nelze brát doslovně, tj. jaký je rozdíl mezi původní převrácenou třídou (1.0) a učením (3.0). Vzápětí se rozhodla spojit metodiku MALP s převráceným učením dohromady a použít výsledek ve svých kurzech. Učí dokonce i čistě online s metodikou na převráceném učení založenou. Nazývá ji synchronním online převráceným přístupem (Synchronous Online Flipped Learning Approach). Pozor, v podání Helaine takový kurz stoprocentně synchronní ve skutečnosti není. Vždy zadává nějakou asynchronní činnost před, během i po online setkávání s žáky (dotazníky, čtení odborných textů, vlastní tvorba).

Celý článek na spomocnik.rvp.cz.

Žádné komentáře:

Okomentovat