21.4.20

Václav Janouš, Ondřej Krutilek: Nákaza se vyhýbá prodavačkám

Je to zvláštní zjištění: třetím nejčastěji nakaženým koronavirem jsou po zdravotních sestrách a zdravotním personálu pedagogové. Naopak prodavači a prodavačky, kteří denně obslouží stovky lidí, v první dvacítce profesí vůbec nejsou a na tisíc zaměstnanců připadají v jednotlivých řetězcích nanejvýše dva nakažení. Proč?


Z článku v MF DNES vybíráme:

Zdálo by se, že prodavačky v obchodech jsou první na ráně, které se mohou nakazit. Denně obslouží stovky zákazníků, dotknou se stovek kusů zboží. „Myslíme si, že roli hrají tři věci – zaprvé zaměstnanci dostávají zadarmo vitaminy či ovoce a mají větší obranyschopnost, zadruhé zafungovalo nařízení, že prodavačky a prodavači si budou velmi často dezinfikovat ruce za kasou, a zatřetí si myslím, že více než kdo jiný si dávali pozor, aby s lidmi byli co možná nejkratší dobu, rychle markovali a příliš se nevybavovali,“říká prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.(...)

Naproti tomu nakažených kantorů bylo minulý týden podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR 131.

Společně se všemi typy zaměstnanců ve zdravotnictví patří učitelé do čtveřice, kterou dělí od ostatních propastný rozdíl. Další nejzasaženější skupinou jsou řidiči. Počet pacientů s nemocí covid-19 je ale mezi řidiči oproti pedagogům poloviční.

Na první pohled je číslo překvapivé. Zavření škol patřilo k úplně prvním opatřením, která byla v Česku zavedena v boji s pandemií. Zatímco pomyslné zmrazení státu a omezení pohybu přišlo 16. března, školy byly v té době už pět dní mimo provoz. Jenže zároveň patřili učitelé k vůbec první skupině, která se s nemocí covid-19 ve větší míře setkala. „Podle našich informací, ještě před tím, než byly školy plošně uzavřeny, tak karanténa byla vyhlášena už na dvanácti z nich,“vysvětluje Radek Sárközi, prezident Pedagogické komory.

Školy se zavíraly, když byla nemoc potvrzena jak u učitelů, tak u dětí. Postupné testování nakažených tak vysvětluje nárůst nemocných učitelů hlavně v začátcích epidemie. Počty nakažených pedagogů rostly podobně jako počty nakažených lékařů a v současnosti jsou čísla srovnatelná.

Důvod, proč ale počty nemocných učitelů postupem času nezačaly klesat, může mít na svědomí něco trochu jiného. Zavřeny byly základní, střední a vysoké školy. „Patří sem ale i mateřské školy a ty plošně uzavřeny nebyly,“ doplňuje Sárközi. Právě pracovníci v těchto typech zařízení mohou statistiky nemocných pedagogů v posledních týdnech „přikrmovat“. O tom, jestli školky budou fungovat, nebo ne, rozhodují zřizovatelé a rozhodně neplatí, že by přistoupili k hromadnému zavírání. Podle Sárköziho byla na konci března otevřená zhruba polovina školek. Některé mateřské školy přitom nebyly uzavřeny z důvodu prevence, ale právě proto, že se v nich potvrdila nákaza.

5 komentářů:

mirek vaněk řekl(a)...


Školy zavřeny nebyly. Jen žáci dostali zákaz vztupu. Několik dnů ještě všichni chodili do práce a konali porady. Jsou školy, které vyžadují jednou či vícekrát týdně osobní účast pedagogů ve škole doteď.
Učitelé si virus odnesli domů. Někteří šli k lékaři a někteří ne. Neměli důvod, když byli doma a navíc proč si komplikovat život.
Ale epidemiologové by měli vědět, kde to učitelé chytli. Někteří byli o jarních prázdninách v Itálii či Rakousku na lyžovačce.
Otázkou je, nemohli se nakazit z písemek? Jak dlouho přežije virus v paklíku usoplených papírů v igelitce?

Knut Klapka řekl(a)...

"Jsou školy, které vyžadují jednou či vícekrát týdně osobní účast pedagogů ve škole doteď."

(Ne)kvalita ředitelů je jedním z velkých problémů českého školství, třebaže se běžně nijak nereflektuje. Nebo možná právě proto. Následující týdny a měsíce tenhle problém obnaží ještě mnohem více. Řada ředitelů postrádá elementární schopnosti pro vedení, jsou nejistí, což maskují přehnanou sebejistotou a striktním velením místo komunikace, pěstují si své kamarády a donašeče, obávají se jakéhokoli vlastního názoru a snaží se pouze zavděčit zřizovateli, inspekci i rodičům. Pochopitelně to tak není všude, jsou i ředitelé přijatelní, dobří, ba i výborní, těch podprůměrných je ale příliš mnoho. Atmosféra na řadě škol je vyloženě toxická a ryba smrdí od hlavy.

"Otázkou je, nemohli se nakazit z písemek? Jak dlouho přežije virus v paklíku usoplených papírů v igelitce?"

Klidně mohli, o tom, jak dlouho vir přežije, jsou zatím jen dohady. Takže manipulovat v jednorázových rukavicích - ty by měl ostatně učitel mít, kdykoli nadále vkročí do školy. A na desinfekci papírů (a lecčeho jiného) by byly nejlepší UV zářiče, pokud by je někdo milostivě pro školu zakoupil.

Unknown řekl(a)...

O viru toho víme opravdu málo, jen se ví, že současná evropská mutace koronaviru (+východní pobřeží USA) je agresivnější a umírá více lidí. U asijské mutace (Jižní Korea,...) se zase začala objevovat reaktivita viru i po několika měsících (reaktivita stejně jako u oparu - virus Herpes simplex).

A proč učitelé? Bude to asi právě tím častým fyzickým kontaktem na pracovišti. Mnohé školy si odhlasovaly, že ve škole roušku nosit nebudou. Což je opravdu na pováženou.

Eva Adamová řekl(a)...

Prodavačky v supermarketech se určtě setkají s větším počtem nakažených, jenže kontakt je krátkodobý a navíc v klimatizovaném prostředí. Pokud se v neklimatizované škole obalené polytyrénem, kde se navíc rozhodně nejená o krátkodobý kontakt, vyskytně nakažený žák nebo učitel, je průšvih na světě.

Nowak řekl(a)...

Práce učitele/učitelky přináší po léta několikahodinový kontakt se spoustou osob a mnoha infekcemi (zejména spousta kašlajících a smrkajících žáků). Logickým důsledkem je nabourání imunity. Příkladem mohou být i někteří tělocvikáři, kteří na jednu stranu žijí daleko zdravěji než většina populace, na druhou jsou denně zavření v tělocvičně, v níž se přes veškerý úklid mají infekce krásnou šanci zabydlet.

Okomentovat