9.3.20

Radim Šíp: Proč školství a jeho aktéři selhávají. Kognitivní krajiny a nacionalismus

Proč reformy školství jsou často neúspěšné? Proč je prostředí škol v podstatě toxické a systémově brání procesu vzdělávání? Proč přes upřímnou snahu osvícených ředitelů a učitelů změnit tvář školy nedochází k její faktické transformaci? Kniha dokládá, že reformy zasahují pouze povrch škol. Jádro instituce školy řídí racionalita, která je spojená s industriální nacionalistickou érou. Tato racionalita je na mnoha úrovních – od státní, přes regionální až po úroveň každodenního jednání všech aktérů – v rozporu se strukturou globalizujícího se světa, s jeho síťovou a nehierarchickou povahou. V tomto novém světě je instituce školy stále institucí, která systémově normuje a homogenizuje obyvatelstvo a vylučuje všechny nepřizpůsobivé. Stojíme na prahu zcela nové éry, ale školy duní rytmem 19. století.




Tato práce je licencována pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-NoDerivatives 4.0 International License.


8 komentářů:

Silvie A. řekl(a)...

Školství neselhává, zaplať pámbu. Právě tím, jak dosud stále vzdoruje nesmyslným reformám.

Vít Tomis řekl(a)...

Proč je prostředí škol v podstatě toxické a systémově brání procesu vzdělávání?
Mimo jiné proto, že docenturu dostane skoro každý a kdekdo se vydává za pedagoga či vědce.

Jana Karvaiová řekl(a)...

Těžkou soudit knihu, má to skoro pětset stran. je to nejspíš hodně filozofické. Chápu, že je třeba takto filozofovat. Ti docenti to prostě mají v náplni práce. přesto si říkám - nebylo by lepší v rámci pedagogického výzkumu řešit praktické věci? naše školství potřebuje pomoci a mudrování ho nespasí. potřebujeme řešení mnoha věci tady a teď. Co vidím jako stěžejní je:
-přestat neustále reformovat bez jednotné vize (každé 3 roky totiž někdo "rozjede" něco nového)
-vycházet z toho,co je
-nezačínat nic neověřeného
-mohutně pomoci učitelům (tím nemám na mysli knížecí rady)
-trvat na pedagogické vzdělanosti
-nalít do systému obrovské peníze
-začít brát učitele vážně a důvěřovat jejich umu a schopnostem

Vladimír Stanzel řekl(a)...

"Stojíme na prahu zcela nové éry, ale školy duní rytmem 19. století." - toto století, jak tvrdí většina historiků, končí de facto až 1. světovou válkou. Doba před jejím vypuknutím byla - světe zboř se - podobně globalizovaná jako ta nynější. Proto mnoho lidí v její předvečer tvrdilo, že válka by naprosto postrádala smysl, protože svět je ekonomicky velmi úzce propojen. Takže ono to "dunění" vlastně nemusí být na závadu.

Ivo Mádr řekl(a)...

"-nalít do systému obrovské peníze"

Jo,jo. Paní Karvaiová, tady je zakopaný pes. Toto je naprosto prvotní a prioritní záležitost.

mirek vaněk řekl(a)...

Celé to číst nebudu, opravdu nemám čas. Chápu, že mnozí si počtou, zapolemizují. Každý si vybere to své. Někteří se porafají. Ale poslední stránky jsou zajímavé.
Tak vybírám něco dle mého šálku čaje.

"Zmínka o Lalouxově modelu ukazuje, že stojíme před hlubokou změnou
celé společnosti. Jak jí dosáhnout v instituci školy není dnes od zeleného
stolu schopen odhadnout nikdo. Výše zmíněné návrhy – osvobození, důvě-
ra a podpora ředitelů a učitelů – jsou jen prvními kroky, které si přirozeně
vyžádají kroky další. Nemůžeme znát konečnou podobu detoxikované ško-
ly. Jediné, co víme, je, že současný stav je neudržitelný a že se nemáme kam
vracet. Přesto máme po ruce určité procesuální nástroje, které nás mohou
orientovat. Inteligence se projevuje tím, že existuje vyladěnost mezi cíli,
prostředky k jejich dosahování a důsledky jejich dosažení. Inteligence zva-
žuje cíle, náklady a důsledky a hledá jejich nejefektivnější kombinaci pro
řešení problému. To často vede k novým a netradičním postupům. Inteli-
gence se proto projevuje také tím, že aniž by a priori zatracovala rutinu,
je schopna bez nostalgie opouštět staré, nefungující a s okolním světem
nekompatibilní způsoby myšlení a jednání."

Dodal bych včetně ideologií, byť jsou nazývány moderními.

Problém těchto prací je v tom, že ač autoři nastudují a rozeberou spoustu literatury na dané téma, závěry jsou názory autora podléhající chybovosti a často tendenčně zaměřené. A nemusí mít nic společného se současnou školskou realitou. Od toho by měl být kvalitní výzkum, který navržené koncepty ověří a najde správnou cestu.


Knut Klapka řekl(a)...

"-nalít do systému obrovské peníze"

"Jo,jo. Paní Karvaiová, tady je zakopaný pes. Toto je naprosto prvotní a prioritní záležitost."


Do školství nikdy nikdo nedá ani korunu navíc, mimo nezbytné udržovací minimum, aby to celé mohlo jakžtakž fungovat a nerozsypalo se to. Veřejné školství negeneruje zisk a nikdo se ho nemá důvod obávat, viz neodolatelně komické "stávky" od Pilipových časů po dnešek. Školství tudíž nikoho doopravdy nezajímá, nikdo ho nebere vážně a je předmětem naprostého pohrdání.

Ivo Mádr řekl(a)...

Knut Klapka

Bohužel, i toto je smutná pravda. Jinak asi všeobecně platí:"Bez peněz do hospody nelez". Tedy jakýkoliv pokus o nějakou reformu skončí logicky fiaskem.

Okomentovat