13.3.20

MŠMT: Doporučení pro zajištění výuky distanční formou v době omezení činnosti vysokých škol

Zákaz osobní přítomnosti studentů na výuce na vysoké škole dle mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví ze dne 10. března 2020 představuje významnou výzvu pro zajištění vzdělávací činnosti vysokých škol. V tuto chvíli není možné odhadnout, jak dlouho bude nastalá mimořádná situace trvat, je ale zřejmé, že může zasáhnout významnou část aktuálně probíhajícího semestru. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy proto vysokým školám doporučuje v maximální možné míře využít nástrojů distančního vzdělávání.

Tento článek shrnuje relevantní materiály, odkazy a doporučení pro zajištění výuky v distanční formě a je vytvořen zejména na základě podkladů poskytnutých samotnými vysokými školami. Ke spolupráci na dalším rozšiřování tohoto přehledu jsou zváni jak zástupci pracovišť vysokých škol zajišťujících podporu distanční výuky, tak samotní akademičtí pracovníci a další odborníci. Děkujeme všem, kdo se podělí o další zkušenosti a doporučení a vloží je do tohoto otevřeného dokumentu, na základě kterého bude obsah článku dále aktualizován: 
Řada bodů v tomto shrnutí je kompatibilní nebo dokonce identická s se souborem doporučení, které MŠMT vytvořilo pro oblast regionálního školství na portále https://nadalku.msmt.cz/cs.
Nicméně i zástupcům vysokých škol doporučujeme tento web navštívit a hledat na něm inspiraci.

Strategie nastavení distanční výuky

Velkou výhodou vysokých škol je, že převážná většina z nich již má rozsáhlé zkušenosti s poskytováním vzdělávání online a disponují řadou nástrojů, které k tomuto účelu mohou být využity. Skokový přechod od prezenční k distanční výuce, zejména pokud by měl trvat delší dobu, nicméně vyžaduje přehodnocení koncepce organizace výuky a zajištění celé řady souvisejících činností, zejména v oblasti komunikace, plánování vzdělávacích aktivit a výběru vhodných metod a nástrojů.

Nástroje pro asynchronní výuku

Většina vysokých škol disponuje vzdělávacími systémy (learning management systems, LMS), ve kterých může být aktivita vyučujících časově oddělena od aktivity jednotlivých studujících. Zřejmě nejrozšířenějším příkladem je LMS Moodle, některé vysoké školy ale využívají jiné obdobné platformy. 

Podporu pro využívání LMS zpravidla poskytují určená pracoviště jednotlivých vysokých škol:
Vysoké školy, které disponují G Suite for Education mohou pro poskytování výuky využívat nástroje Google Classroom:

Nástroje pro synchronní výuku

Pro synchronní výuku, kdy se do online prostředí připojují vyučující i studenti současně a komunikují prostřednictvím chatu, audio nebo videokonference, pracují se sdílenou obrazovkou apod., lze využít jak aplikace vhodné pro individuální konzultace nebo komunikaci s malou skupinou studentů (např. Skype, Messenger), ale i pokročilejší systémy umožňující realizaci webinářů pro větší počet studentů (např. Google Meet, Adobe Connect či Microsoft Teams). Přednášku pro neomezený počet uživatelů je možné realizovat i přes Youtube.

Otevřené vzdělávací zdroje

Studujícím, kterým nebude bezprostředně umožněno pokračovat ve studiu online v plném rozsahu, stejně jako dalším zájemcům o vzdělávání je doporučeno využívat otevřených vzdělávacích zdrojů, a to zejména masivních otevřených online kurzů (massive open online courses, MOOCs). Tyto kurzy jsou poskytovány prestižními světovými univerzitami a jsou přístupné zdarma. Kurzů jsou v současnosti dostupné tisíce a pokrývají široké spektrum témat - od úvodů do jednotlivých vědních oborů po vysoce specializovaná témata.

Pro vyhledávání relevantních kurzů je možné využít například následujících rozcestníků:
Více se o MOOCs a platformách, které je poskytují, můžete dočíst například zde:

K vývoji tohoto přehledu přispěli:

  • Lucie Rohlíková, Celoživotní a distanční vzdělávání Západočeské univerzity v Plzni
  • Viktor Chejlava, Celoživotní a distanční vzdělávání Západočeské univerzity v Plzni
  • Zlata Hokrová, Celoživotní a distanční vzdělávání Západočeské univerzity v Plzni

Žádné komentáře:

Okomentovat